Praha 19. srpna 2025 (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) plánuje zapsat nové lokality mezi tzv. strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Důvodem je nedostatek kameniva pro plánovanou výstavbu důležitých infrastrukturních staveb. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení zveřejněného v systému vlády. Celkem by mezi strategická ložiska mělo patřit 51 lokalit. Zatímco například Svaz průmyslu a dopravy návrh vítá, proti jsou zástupci některých obcí.
Tím vzniká riziko lokálního zhoršení životního prostředí, a to nejen v obcích přímo dotčených těžbou, ale i v dalších, přes které budou vytěžené štěrkopísky dopravovány...
V Česku se momentálně staví některé další úseky dálnic, zároveň se ale také připravuje výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech, kvůli které se bude muset přeměnit okolí elektrárny. Vybraná ložiska by byla podle MPO situována v okolí plánovaných nebo vznikajících projektů. Jejich otevření je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost, uvedl resort.
Návrh vznikl na základě studie zpracované Těžební unií a Českou geologickou službou. Podle té bylo v roce 2024 v ČR 234 aktivních ložisek stavebního kamene a zhruba 211 činných kamenolomů. Nejvíce kamenolomů bylo v provozu na Vysočině, ve Středočeském, Olomouckém, Jihočeském, Pardubickém a Ústeckém kraji.
ČR podle studie disponuje zdánlivě velkým objemem ložisek stavebního kamene, v zemi by ho mělo být přes 2,5 miliardy metrů krychlových. Objemy vytěžitelných zásob jsou výrazně nižší a činí 730 až 760 milionů metrů krychlových, což představuje asi 30 procent z celkových geologických zásob. Zásoby s povolenou těžbou jsou ještě nižší - zhruba 520 až 560 milionů metrů krychlových.
Návrh nařízení vlády podporuje například Svaz průmyslu a dopravy. Ten navrhované lokality ložisek štěrkopísku a stavebního kamene považuje za nezbytné minimum potřebné k zajištění rozvoje v oblasti dopravy. Otevření nových ložisek či rozšíření těch stávajících je podle něj ve veřejném zájmu.
Obavy naopak vyjádřil Svaz měst a obcí, podle kterého může nařízení vést k upřednostnit těžby před místními potřebami, včetně rizika vyvlastnění. "Tím vzniká riziko lokálního zhoršení životního prostředí, a to nejen v obcích přímo dotčených těžbou, ale i v dalších, přes které budou vytěžené štěrkopísky dopravovány," uvedl svaz v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici.
Podle serveru Seznam Zprávy, který se zjištěním přišel, návrh podporuje také Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Na nedostatek stavebního materiálu si delší dobu stěžují podle analytické společnosti CEEC Research i stavební firmy. Proti je ale například Jana Rychlíková, starostka Suchdola u Kutné Hory. Podle té by mohla těžba v jednom blízkém ložisku vést i k propadu zeminy, na které stojí sousedící obec.
Spíše formální výhrady k návrhu měly v připomínkovém řízení také oslovená ministerstva a odborné skupiny, a to včetně ministerstva životního prostředí. To výběr ložisek vybraných na základě studie považuje za "správný, dostatečně zdůvodněný a podložený daty". Proti výběru některých míst se z různých důvodů vymezilo například ministerstvo zemědělství či ministerstvo kultury.
Český báňský úřad pak překvapil počet strategických ložisek, kterých by po přijetí nařízení v zemi celkem mělo být. Zatímco se dříve mělo jednat o jednotky, nyní jich bude přes 50. Úřad, který byl měl ložiska spravovat, ale podle připomínek k návrhu momentálně nemá dostatek pracovníků. Zaměstnat by tak potřeboval další čtyři lidi, kteří by ročně stáli zhruba 4,5 milionu korun.
jbr rdo - sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: Firmy z Agrofertu kvůli odepřeným dotacím podaly sérii neúspěšných stížností
Brno 19. srpna (ČTK) - Společnosti z koncernu Agrofert si letos u Nejvyššího správního soudu (NSS) připsaly sérii neúspěchů ve sporech kvůli odepřeným dotacím. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace neposkytl kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí. Důvodem byl střet zájmů Andreje Babiše (ANO). Stejně zdrženlivě postupovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. NSS postup opakovaně označil za oprávněný. Nejméně čtyři návazné stížnosti letos odmítl také Ústavní soud (ÚS), zjistila ČTK rešerší v databázích obou soudů. Agrofert je přesvědčený, že na dotace měl nárok, rozhodnutí soudu ale respektuje, odpověděl na dotaz ČTK. SZIF vycházel ze staršího sdělení Evropské komise, které obsahovalo závěry auditu střetu zájmů zakladatele Agrofertu Babiše, jenž byl v letech 2017 až 2021 předsedou vlády. Koncern měl tehdy ve svěřenském fondu, nicméně podle komise Agrofert nadále nepřímo ovládal. Fond proto ukončil administraci žádostí o dotace a problematikou se začaly zabývat správní soudy. Rozhodnutí Městského soudu v Praze byla zpočátku rozkolísaná, ale NSS postupně judikaturu sjednotil ve prospěch opatrného postupu SZIF. Letos zatím NSS zamítl kasační stížnosti firem Kostelecké uzeniny, Vodňanské kuře, Kladrubská, Olma a Zemědělská společnost Blšany. Čtyři z těchto rozsudků následné potvrdil také ÚS, když odmítl stížnosti firem z Agrofertu. Firmy neuspěly například s poukazem na domnělou diskriminaci. "Stěžovatelka nadále netvrdí nic, co by nasvědčovalo, že s jinými subjekty ve srovnatelném postavení bylo za stejných podmínek zacházeno odlišně," konstatoval ÚS v jednom z rozhodnutí. "Jedná se o soudní rozhodnutí ve sporech, kde nám nebyly dotace vyplaceny a my jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok. Soudy v těchto případech rozhodly, že nárok na dotaci nemáme a my jejich rozhodnutí respektujeme. Dosud nebyl vydán žádný rozsudek, podle něhož bychom měli cokoli vracet. Vždy respektujeme rozhodnutí soudů a postupujeme v souladu se zákonem," uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Naposledy v polovině srpna NSS zamítl stížnost společnosti Sady CZ z Bzence na Hodonínsku, která poukazovala na to, že v době rozhodování o žádosti už Babiš nebyl členem vlády. "To ale nestačí. Podle pravidel pro vyřizování ... (pokračování)
Brno 19. srpna (ČTK) - Společnosti z koncernu Agrofert si letos u Nejvyššího správního soudu (NSS) připsaly sérii neúspěchů ve sporech kvůli odepřeným dotacím. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace neposkytl kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí. Důvodem byl střet zájmů Andreje Babiše (ANO). Stejně zdrženlivě postupovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. NSS postup opakovaně označil za oprávněný. Nejméně čtyři návazné stížnosti letos odmítl také Ústavní soud (ÚS), zjistila ČTK rešerší v databázích obou soudů. Agrofert je přesvědčený, že na dotace měl nárok, rozhodnutí soudu ale respektuje, odpověděl na dotaz ČTK. SZIF vycházel ze staršího sdělení Evropské komise, které obsahovalo závěry auditu střetu zájmů zakladatele Agrofertu Babiše, jenž byl v letech 2017 až 2021 předsedou vlády. Koncern měl tehdy ve svěřenském fondu, nicméně podle komise Agrofert nadále nepřímo ovládal. Fond proto ukončil administraci žádostí o dotace a problematikou se začaly zabývat správní soudy. Rozhodnutí Městského soudu v Praze byla zpočátku rozkolísaná, ale NSS postupně judikaturu sjednotil ve prospěch opatrného postupu SZIF. Letos zatím NSS zamítl kasační stížnosti firem Kostelecké uzeniny, Vodňanské kuře, Kladrubská, Olma a Zemědělská společnost Blšany. Čtyři z těchto rozsudků následné potvrdil také ÚS, když odmítl stížnosti firem z Agrofertu. Firmy neuspěly například s poukazem na domnělou diskriminaci. "Stěžovatelka nadále netvrdí nic, co by nasvědčovalo, že s jinými subjekty ve srovnatelném postavení bylo za stejných podmínek zacházeno odlišně," konstatoval ÚS v jednom z rozhodnutí. "Jedná se o soudní rozhodnutí ve sporech, kde nám nebyly dotace vyplaceny a my jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok. Soudy v těchto případech rozhodly, že nárok na dotaci nemáme a my jejich rozhodnutí respektujeme. Dosud nebyl vydán žádný rozsudek, podle něhož bychom měli cokoli vracet. Vždy respektujeme rozhodnutí soudů a postupujeme v souladu se zákonem," uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Naposledy v polovině srpna NSS zamítl stížnost společnosti Sady CZ z Bzence na Hodonínsku, která poukazovala na to, že v době rozhodování o žádosti už Babiš nebyl členem vlády. "To ale nestačí. Podle pravidel pro vyřizování ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MPO plánuje umožnit těžbu kamene na více místech v Česku, obce jsou proti' je zařazena do kategorií Stavebnictví a reality (sta) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025081902522|521754. Vydána 19.8.2025 13:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MPO plánuje umožnit těžbu kamene na více místech v Česku, obce jsou proti' je zařazena do kategorií Stavebnictví a reality (sta) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025081902522|521754. Vydána 19.8.2025 13:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Írán ve
Výsledky francouzských
Čínský prezident
Propagátoři brněnského