Musk navrhl ukončit provoz ISS o tři roky dříve, než bylo dosud v plánu
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Washington 21. února (ČTK) - Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) již splnila svůj účel a měla by být do dvou let stažena z oběžné dráhy, uvedl ve čtvrtek nejbohatší muž planety Elon Musk, který je blízkým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Navrhl tak ukončit používání stanice o tři roky dříve oproti současným plánům. Učinil tak po sporu s dánským astronautem a někdejším velitelem posádky ISS, který jej označil za lháře.
"Je načase začít s přípravami na stažení Mezinárodní vesmírné stanice z orbity. Splnila svůj účel. Přináší jen velmi malý postupný přínos," uvedl Musk na své sociální síti X. V dalším příspěvku dodal, že by používání ISS mělo skončit co nejdříve. "Moje doporučení je za dva roky," pokračoval.
Podle Muska je konečné rozhodnutí na Trumpovi. Podnikatel narozený v Jihoafrické republice je v posledních měsících jedním z jeho nejbližších poradců, jeho firma SpaceX je navíc předním partnerem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Web Politico napsal, že Muskův návrh by mohl agenturu, která dříve stála mimo stranické tahanice, vtáhnout hlouběji do politického boje.
NASA se s partnery v programu ISS dříve dohodla, že vesmírná stanice spuštěná na konci minulého století bude z orbity stažena v roce 2030 za pomoci speciálního plavidla od SpaceX. S tímto harmonogramem souhlasí Evropská kosmická agentura (ESA) a národní agentury Kanady a Japonska, které jsou také součástí projektu. Jediným partnerem, který chce program opustit dříve, je ruský Roskosmos, který zatím počítá s účastí do roku 2028.
Ukončení práce ISS o rok dříve navrhl Musk bezprostředně poté, co na X vypukl jeho spor s dánským astronautem Andreasem Mogensenem. Ten ve čtvrtek označil za lež Muskovo tvrzení, že předchozí americká administrativa z politických důvodů nechala na ISS dva astronauty, kteří se loni nemohli vrátit podle plánu kvůli problémům kosmické lodi od společnosti Boeing. Barry Wilmore a Sunita Williamsová zůstávají na oběžné dráze a momentálně se s jejich návratem počítá v březnu.
"Jste úplně retardovaný," reagoval Musk na příspěvek Mogensena, který byl do loňského března několik měsíců velitelem ISS. Šéf SpaceX tvrdí, že administrativě exprezidenta Joea Bidena nabídl přepravit dvojici z ISS na Zemi, ovšem nabídka byla odmítnuta. "Návrat byl odložen z politických důvodů. Idiote," vzkázal Musk.
Mogensen pak odpověděl, že Muska obdivuje, ovšem SpaceX ani po výměně v Bílém domě neposílá "záchrannou loď" pro Wilmorea a Williamsovou. "Víte stejně dobře jako já, že Butch a Suni se vrací s (posádkou) Crew-9, což byl plán už od minulého září," uvedl.
lex nim - sdílejte článek
Následuje: Němci budou volit podle nových pravidel, ušetří tak přes 125 milionů eur ročně
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli. Dřívější složitý systém vyrovnávacích a převislých mandátů způsobil, že počet poslanců postupně rostl a místo 598 jich v posledním sněmu bylo rekordních 736. Po nadcházejících předčasných volbách jich bude 630. Své politické zástupce budou Němci vybírat z kandidátů 29 politických stran. Část voličů přitom využila možnost korespondenčního hlasování, zájem o něj ale podle všeho není tak velký jako v roce 2021. V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech. Každý volič vybírá jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje politickou stranu. V ideálním případě by měl sněm 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale dlouho nebylo a po volbách vždy následoval složitý přepočet hlasů. Používaly se k tomu takzvané převislé a vyrovnávací mandáty. Důsledkem tohoto systému bylo, že po každých volbách počet poslanců rostl. Zatímco v roce 2002 až 2005 jich bylo 601, po posledním hlasování v roce 2021 jich bylo už 736, na konci volebního období 733. Poslední sněm dostal proto přezdívku XXL. Rostoucí počet zákonodárců byl terčem kritiky, na kterou reagovala vláda kancléře Olafa Scholze a v roce 2023 přijala volební reformu. Její část sice ústavní soud zrušil, ale omezení počtu poslanců na 630 ponechal v platnosti. Ze dvou hlasů, které má každý volič k dispozici, se určujícím stal ten druhý, což znamená, že poslanec zvolený v přímém mandátu nebude mít křeslo jisté. Úspory plynoucí z volební reformy vypočítal před volbami Institut německého hospodářství (IW) z Kolína nad Rýnem. Podle něj daňoví poplatníci ušetří ročně 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Nevyplacené diety pro 103 poslanců, kteří v parlamentu po volbách oproti současnému stavu neusednou, se pohybují kolem 13 milionů eur (325,8 milionu Kč). Ušetří se také na příspěvcích parlamentním frakcím, a to až 20 milionů eur (501 milionů Kč). Zhruba 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč) ušetří státní kasa za platy pro asistenty poslanců. Další úspory plynou z nevyplacených náhrad za cestování či vybavení kanceláří. "Sice má 125 milionů eur daleko k tomu, aby vyřešilo tíživé problémy této země, jako je nedostatek investic, nutná energetická transformace či rostoucí potřeba výdajů na obranu, ale neměli bychom podceňovat symbolický význam," uvedl rozpočtový odborník IW Tobias Hentze. Například německému Svazu daňových poplatníků (BdSt) ale přijatá reforma nestačí a žádá "opravdové zmenšení parlamentu". "Pět set poslanců stačí," uvedl. Podle BdSt v současné podobě stojí Spolkový sněm státní kasu 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč) ročně. (pokračování...)
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli. Dřívější složitý systém vyrovnávacích a převislých mandátů způsobil, že počet poslanců postupně rostl a místo 598 jich v posledním sněmu bylo rekordních 736. Po nadcházejících předčasných volbách jich bude 630. Své politické zástupce budou Němci vybírat z kandidátů 29 politických stran. Část voličů přitom využila možnost korespondenčního hlasování, zájem o něj ale podle všeho není tak velký jako v roce 2021. V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech. Každý volič vybírá jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje politickou stranu. V ideálním případě by měl sněm 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale dlouho nebylo a po volbách vždy následoval složitý přepočet hlasů. Používaly se k tomu takzvané převislé a vyrovnávací mandáty. Důsledkem tohoto systému bylo, že po každých volbách počet poslanců rostl. Zatímco v roce 2002 až 2005 jich bylo 601, po posledním hlasování v roce 2021 jich bylo už 736, na konci volebního období 733. Poslední sněm dostal proto přezdívku XXL. Rostoucí počet zákonodárců byl terčem kritiky, na kterou reagovala vláda kancléře Olafa Scholze a v roce 2023 přijala volební reformu. Její část sice ústavní soud zrušil, ale omezení počtu poslanců na 630 ponechal v platnosti. Ze dvou hlasů, které má každý volič k dispozici, se určujícím stal ten druhý, což znamená, že poslanec zvolený v přímém mandátu nebude mít křeslo jisté. Úspory plynoucí z volební reformy vypočítal před volbami Institut německého hospodářství (IW) z Kolína nad Rýnem. Podle něj daňoví poplatníci ušetří ročně 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Nevyplacené diety pro 103 poslanců, kteří v parlamentu po volbách oproti současnému stavu neusednou, se pohybují kolem 13 milionů eur (325,8 milionu Kč). Ušetří se také na příspěvcích parlamentním frakcím, a to až 20 milionů eur (501 milionů Kč). Zhruba 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč) ušetří státní kasa za platy pro asistenty poslanců. Další úspory plynou z nevyplacených náhrad za cestování či vybavení kanceláří. "Sice má 125 milionů eur daleko k tomu, aby vyřešilo tíživé problémy této země, jako je nedostatek investic, nutná energetická transformace či rostoucí potřeba výdajů na obranu, ale neměli bychom podceňovat symbolický význam," uvedl rozpočtový odborník IW Tobias Hentze. Například německému Svazu daňových poplatníků (BdSt) ale přijatá reforma nestačí a žádá "opravdové zmenšení parlamentu". "Pět set poslanců stačí," uvedl. Podle BdSt v současné podobě stojí Spolkový sněm státní kasu 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč) ročně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Musk navrhl ukončit provoz ISS o tři roky dříve, než bylo dosud v plánu' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Politika (pol). ID zprávy: T2025022102566|513346. Vydána 21.02.2025 10:18:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Musk navrhl ukončit provoz ISS o tři roky dříve, než bylo dosud v plánu' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Politika (pol). ID zprávy: T2025022102566|513346. Vydána 21.02.2025 10:18:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
