Nacisté se bránili i na kopci u Slavkova, o 140 let dříve na něj útočil Napoleon
Brno 23. února (ČTK) - Nacisté se v závěru druhé světové války spojeneckým vojskům bránili i na takzvaném slavkovském bojišti, tedy na území bitvy tří císařů z roku 1805. Obsadili například Pratecký kopec, kde se o 140 let dříve odehrál rozhodující střet u Slavkova, ve kterém francouzský císař Napoleon zvítězil nad spojeneckými vojsky ruského cara a rakouského císaře. Přirovnání k "druhé bitvě u Slavkova", je ale možné jen s výraznou dávkou nadsázky, řekl v rozhovoru s ČTK Miroslav Jireček z katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války.
Zajímavý je nejen vojenský, kdy oběma armádami bylo návrší využíváno k ostřelování okolí, ale také symbolický význam tohoto místa, když sovětští vojáci bojovali na místě, kde o 140 let dříve v bitvě u Slavkova umírali jejich předchůdci...
Situace v roce 1945 byla v regionu Slavkovska podle historika velmi napjatá. Lidé očekávali konec války s nadějemi, ze samotných bojových akcí ale měli obavy. Za běžných okolností by bylo v této době v regionu prioritní věnovat se zemědělským pracím. Místo toho ale byli muži povolávání na budování zákopů, které měly zpomalovat postup Rudé armády. Nervozitu lidí podle historika zvyšovala narůstající koncentrace německého vojska před samotnými osvobozovacími boji, a především nálety, které předcházely útokům pozemních armád. Lidé proto byli nuceni hledat a budovat úkryty, ve kterých by osvobozovací boje přečkali.
Bojovalo se i u Slavkova. Přirovnání k "druhé bitvě u Slavkova" je ale podle historika možné s výraznou dávkou nadsázky. "V roce 1805 šlo o bitvu, kdy byly na poměrně malém území koncentrovány značné síly a během jediného dne došlo k rozhodujícímu střetu, který rozhodoval vlastně o osudech celé Evropy. Výsledek bitvy byl přitom dopředu zcela nejasný," uvedl Jireček.
V roce 1945 byla situace podle něj odlišná. Bylo zřejmé, že druhá světová válka směřuje ke svému závěru. Němci se snažili v rámci obranných bojů zastavit postup Rudé a rumunské armády a zvrátit porážku. Postup bojů byl plošný, osvobozovací boje byly napříč územím, vesnici od vesnice. Bojovalo se tedy i na místech bojiště z období napoleonských válek. "Důležitou roli v obou střetnutích sehrály zdejší návrší. Zmínit je možné například Pratecký kopec, kde byly v roce 1805 uskutečněny rozhodující boje bitvy tří císařů. Bojovalo se zde také v roce 1945," uvedl historik.
Němci na kopci totiž měli zřízený bod ohniskové obrany. Ruská armáda ale pro útok na německé pozice zvolila odlišný směr než o 140 let dříve Napoleon, který útočil na hlavní stan rusko-rakouských sil. "Zajímavý je nejen vojenský, kdy oběma armádami bylo návrší využíváno k ostřelování okolí, ale také symbolický význam tohoto místa, když sovětští vojáci bojovali na místě, kde o 140 let dříve v bitvě u Slavkova umírali jejich předchůdci," zmínil historik.
Podobnosti obou střetů je možné podle historika vidět spíše v rovině, kdy v obou konfliktech umírali a strádali lidé. Nešlo přitom pouze o vojáky. Obě střetnutí podle něj přinesla výrazné zatížení pro místní obyvatele. Ty v obou střetnutích armády využívaly jako výpomoc pro budování vojenské infrastruktury. V obou se obyvatelé dočkali rekvizic, a to jídla, otopu, píce pro koně, vozů, v roce 1945 pak navíc také zabavování jízdních kol, radiopřijímačů či hodinek. V obou případech byli lidé také nuceni hledat úkryt.
"Paralelou je i to, že v obou střetnutích byli ruští vojáci naši spojenci. V roce 1805 jakožto spojenec habsburské monarchie, jejíž jsme byli součástí; v roce 1945 jako osvoboditelé území. Či to, že v obou konfliktech sehrálo v širších aspektech důležitou roli nezdařené tažení do širé Rusi. Přičemž Napoleona čekalo v době bitvy až za sedm let, německá vojska již v době osvobozovacích bojů pociťovala důsledky tohoto nezdaru," řekl Jireček.
Celá Bratislavsko-brněnská operace, jejíž součástí byly boje na sledovaném území, byla podle něj velmi důležitou součástí osvobozovacích bojů. Šlo o třetí největší operaci sovětské armády na území Československa hned za Dukelskou a Ostravskou operací. Němci se snažili v oblasti před Brnem zachytit na zdejších výšinách, proto zde osvobozovací armády narážely na tvrdý odpor. Boje na slavkovském bojišti nejsou podle historika výrazněji v obecném povědomí, v kontextu osvobozování jižní Moravy, zejména Brněnska a Brna samotného, ale sehrály významnou roli.
lip gcm - sdílejte článek
Následuje: NYT: USA mají v novém návrhu dohody o ukrajinských surovinách tvrdé požadavky
New York 22. února (ČTK) - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list. Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku. Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí. Nový návrh s pátečním datem od Ukrajiny podle NYT požaduje, aby se vzdala poloviny příjmů ze svých přírodních zdrojů, včetně minerálů, plynu a ropy, jakož i příjmů z přístavů a další infrastruktury. Podobný požadavek obsahoval i předchozí návrh ze 14. února. Čtyři nynější a bývalí ukrajinští představitelé a ukrajinský podnikatel, kteří si nechali popsat nové požadavky, potvrdili, že se návrh nezměnil. Ukrajina podle listu vnímala partnerství s USA při využití svých cenných přírodních zdrojů jako cestu, jak přesvědčit Trumpa, aby jí poskytl dodatečnou podporu ve válečném úsilí a bezpečnostní záruky, které by zemi ochránily před agresí Ruska v budoucnu, pokud by se podařilo uzavřít mírovou dohodu. Ale nový návrh opět neobsahuje ani jedno, píše NYT. Připomněl, že Zelenskyj usiloval především o bezpečnostní záruky a fakt, že tuto podmínku předchozí návrh neobsahoval, jej přiměl k odmítnutí dohody. (pokračování...)
New York 22. února (ČTK) - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list. Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku. Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí. Nový návrh s pátečním datem od Ukrajiny podle NYT požaduje, aby se vzdala poloviny příjmů ze svých přírodních zdrojů, včetně minerálů, plynu a ropy, jakož i příjmů z přístavů a další infrastruktury. Podobný požadavek obsahoval i předchozí návrh ze 14. února. Čtyři nynější a bývalí ukrajinští představitelé a ukrajinský podnikatel, kteří si nechali popsat nové požadavky, potvrdili, že se návrh nezměnil. Ukrajina podle listu vnímala partnerství s USA při využití svých cenných přírodních zdrojů jako cestu, jak přesvědčit Trumpa, aby jí poskytl dodatečnou podporu ve válečném úsilí a bezpečnostní záruky, které by zemi ochránily před agresí Ruska v budoucnu, pokud by se podařilo uzavřít mírovou dohodu. Ale nový návrh opět neobsahuje ani jedno, píše NYT. Připomněl, že Zelenskyj usiloval především o bezpečnostní záruky a fakt, že tuto podmínku předchozí návrh neobsahoval, jej přiměl k odmítnutí dohody. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nacisté se bránili i na kopci u Slavkova, o 140 let dříve na něj útočil Napoleon' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025022103325|513369. Vydána 23.02.2025 7:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nacisté se bránili i na kopci u Slavkova, o 140 let dříve na něj útočil Napoleon' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025022103325|513369. Vydána 23.02.2025 7:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.