Na světě je téměř 10.000 použitelných jaderných zbraní, uvádějí experti

Ženeva 26. března (ČTK) - Jaderné mocnosti mají k dispozici téměř 10.000 jaderných zbraní připravených k nasazení. Vyplývá to podle agentur z údajů Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN), norské nevládní organizace Norwegian People's Aid (NPA) a Federace amerických vědců (FAS). Podle nich odpovídá explozivní síla těchto zbraní 135.000násobku bomby, která byla na konci druhé světové války svržena na japonské město Hirošima. Ze zprávy pak podle agentury AFP vyplývá, že Rusko, Spojené státy, Francie, Spojené království, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea vlastnily na začátku tohoto roku dohromady 12.187 jaderných hlavic. Na začátku letošního roku vlastnilo devět hlavních jaderných mocností 12.187 jaderných hlavic, uvádí zpráva Nuclear Weapons Ban Monitor, kterou vypracovaly organizace NPA a FAS. Počet použitelných jaderných zbraní podle nich v posledních letech stabilně roste a v loňském roce dosáhl přibližně 9745, což zpráva označuje za "znepokojivý vývoj" v době eskalace ozbrojených konfliktů. Meziročně se počet disponibilních jaderných hlavic zvýšil o 141. "Pokračující každoroční nárůst počtu nasazených hlavic je znepokojivý vývoj, který zvyšuje rizika rychlé eskalace, chybných výpočtů a náhodného použití," varoval Hans Kristensen, přispěvatel do zprávy a ředitel Projektu jaderných informací při Federaci amerických vědců. Přibližně 40 procent je instalováno na balistických raketách v silech, na mobilních odpalovacích platformách nebo ponorkách a na základnách bombardérů. Zbytek je držen v rezervě, uvádí organizace. Kromě už namontovaných hlavic vlastní devět jaderných mocností téměř 2500 dalších, které byly vyřazeny z provozu a musí být demontovány. Čína, Indie, Severní Korea, Pákistán a Rusko své arzenály rozšiřují a Francie a Spojené státy mají podobné plány, píše organizace. Mezi země disponující jadernými zbraněmi jsou počítány také Spojené království a Izrael. ICAN, jež v roce 2017 získala Nobelovu cenu za mír, byla hnací silou Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (TPNW) z roku 2021. Do konce roku 2025 k této smlouvě přistoupilo 99 zemí, ale mnohé jaderné mocnosti a jejich spojenci, zejména z Evropy, mezi nimi nejsou. "Evropa představuje hlavní překážku dalšího pokroku v globálním provádění Smlouvy o zákazu jaderných zbraní," uzavírá zpráva. zdp mka - sdílejte článek