Neformální summit EU v Kodani probere otázky obrany i další podpory Ukrajiny

Kodaň/Brusel 30. září (zpravodajka ČTK) - Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani řešit dvě hlavní témata - společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou ale šéfové států a vlád diskutovat o také možnostech, jak posílit evropskou obranu. Svůj plán na zvýšení obranné připravenosti by měla alespoň částečně nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Neformální summit pořádá dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země nyní EU předsedá. Schůzka začne podobně jako standardní Evropská rada debatou se šéfkou Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Následoval bude blok o obraně a později odpoledne o Ukrajině. V oblasti obrany by se měly diskuse zaměřit na tři hlavní témata: jak urychlit společný rozvoj schopností států EU včetně prioritních projektů a rychlejší a účinnější práci na nich, jak podpořit východní hranici unie, která sousedí s Ruskem a Běloruskem a jak v celém tomto procesu navýšit roli unijních ministrů obrany. Evropská komise již před pár měsíci zveřejnila plán na vyzbrojení Evropy s názvem ReArm Europe/Readiness 2030, jehož cílem je získat na výdaje v oblasti obrany až 800 miliard eur (19,5 bilionu Kč). Součástí plánu je například i nový finanční nástroj SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. O půjčku požádalo celkem 19 zemí včetně Česka. "Vzhledem k tomu, že investujeme více, musíme také investovat efektivněji a racionálněji, mimo jiné prostřednictvím společných nástrojů, jako je SAFE. Každé euro by mělo posílit naši společnost bezpečnost a strategickou autonomii," napsal předseda Evropské rady António Costa ve zvacím dopise unijním lídrům. Je třeba se zaměřit rovněž na posílení evropského obranného průmyslu, podporu inovací, zvýšení konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst. "Stejně tak musíme čerpat poučení z války na Ukrajině, mimo jiné posílením spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem a využitím jedinečných zkušenosti Ukrajiny," dodal. Předsedkyně EK by měla na středečním jednání představit lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti - tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030. Oficiálně by pak komise měla plán zveřejnit v polovině října a detaily se budou diskutovat na formální Evropské radě, která začíná 23. října. V souvislosti s Ukrajinou budou na stole dvě témata - zaprvé financování podpory Kyjeva a zadruhé rozšiřování Evropské unie. Costa podporuje návrh šéfky komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. "Jde o velmi složité téma z finančního i právního hlediska a je třeba získat politické požehnání, že jsou státy ochotny na tom pracovat," uvedl k tomu nejmenovaný unijní zdroj. Costa se bude snažit najít "široký politický konsensus", pak teprve mohou přijít následné právní kroky. Komise by podle zdrojů ČTK mohla přijít s určitým návrhem, jak záležitost řešit, ještě do konce roku. "Nejde o zabavení aktiv, myslíme si, že je to politicky průchozí, státům by se mohlo líbit, že nebudou muset platit pomoc Ukrajině ze svých účtů," uvedl tento zdroj. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází. Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. "Je potřeba přesvědčit Belgii, že riziko není jen na jejich bedrech, že je sdílené. Tam ale ještě nejsme, teď ještě pro to není politická podpora, ale pracujeme na tom," uvedl unijní zdroj. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody. Druhým tématem, pro které bude předseda unijních summitů hledat podporu, je prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. Paradoxem nicméně v tomto případě je, že možnost schvalovat určité věci kvalifikovanou většinou je třeba nejprve jednomyslně schválit. "Předseda Evropské rady v tuto chvíli nemá pocit, že by to bylo absolutně nemožné. Od nikoho neslyšet absolutní Ne," uvedl nejmenovaný unijní zdroj. Costa v uplynulých dnech absolvoval cestu po členských státech EU a ptal se unijních prezidentů a premiérů, mimo jiné právě i Viktora Orbána, na jejich názory na množství témat. Představitelé členských zemí EU mohou v diskusi otevřít i jakákoli další témata. Očekává se, že se bude řešit i další, devatenáctý balík sankcí proti Rusku (který by mohl být schválen již brzy) a rovněž situace v Pásmu Gazy a navrhovaný balíček opatření proti Izraeli, který zahrnuje cla na izraelské zboží i sankce na extremistické osadníky i ministry. Několik dánských letišť muselo minulý týden přerušit provoz kvůli výskytu neznámých bezpilotních letounů. V souvislosti s konáním summitu přislíbily Dánsku pomoc s posílením protidrobových kapacit Švédsko, Německo i Francie. Vojenskou misi se zkušenostmi v boji proti dronům posílá do Dánska také Ukrajina. Tereza Šupová jd - sdílejte článek