Německo musí být vůči USA sebevědomější, vyzývají němečtí opoziční poslanci

Berlín 21. února (zvláštní zpravodaj ČTK Zdeněk Polák) - O mezinárodních a zejména transatlantických vztazích se v letošní kampani před nedělními volbami do německého Spolkového sněmu hovoří v nebývalé míře. Důvodem jsou obavy o budoucnost vztahů se Spojenými státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, a to v kontextu zesílené bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Nyní opoziční poslanci a experti na zahraniční politiku Jürgen Hardt z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Michael Georg Link z liberální Svobodné demokratické strany (FDP) se v debatách se zahraničními novináři tento měsíc v Berlíně shodli, že Evropa musí Spojené státy přesvědčovat o nutnosti korekce americké zahraniční a obchodní politiky a že příští německá vláda by v tom měla sehrát důležitou roli. I do německé předvolební kampaně nevyhnutelně proniklo téma transatlantických vztahů, které se dostalo do popředí zahraničněpolitických debat zejména po Mnichovské bezpečnostní konferenci a po zahájení rozhovorů mezi USA a Ruskem o Ukrajině, a to bez zástupců Evropské unie i samotné Ukrajiny. "Jestliže si Trump sedne s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem sám k jednomu stolu bez nás Evropanů, mohou z toho vzejít velmi nebezpečné výsledky," řekl Link, který se za poslance FDP ve Spolkovém sněmu vyjadřuje k zahraniční či bezpečnostní politice. FDP, která podle průzkumů nemá jisté zastoupení v příštím Spolkovém sněmu, je pro favorita nadcházejících volen, konzervativní unii CDU/CSU, nejpřirozenějším koaličním partnerem. Reakcí na politiku USA musí být podle Linka aktivita vedoucí k co největší soudržnosti evropské části NATO. "To ale nedokážeme, pokud, jako nyní SPD (kancléře Olafa Scholze), budeme vůči Putinovi uplatňovat strategii appeasementu. Vím, že je to tvrdé slovo, ale právě tak je to vnímáno v Polsku, Česku a pobaltských státech," tvrdí Link s vypůjčením pojmu označujícího pacifistickou politiku "uklidňování", která se vžila pro politiku ústupků západoevropských mocností vůči Adolfu Hitlerovi v roce 1938 v souvislosti s Mnichovskou dohodou o podstoupení německojazyčného československého příhraničí nacistické říši. Scholzova vláda bývá opozicí kritizována za váhavou vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruskou agresí, ačkoli Berlín patří mezi významné podporovatele východoevropské země. Jürgen Hardt (CDU), zahraničněpolitický mluvčí frakce konzervativní unie CDU/CSU, se domnívá, že pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU) bude vůči Trumpovi uplatňovat dvojí strategii: "Za prvé mu řekne, že Německo a Evropa musí uvnitř NATO dělat více, a to i s ohledem na Ukrajinu, kdy budeme pokračovat ve společné politice a kde Německo a Evropa musí hrát silnou roli," řekl poslanec. Zároveň chce Německo vzkázat USA, že v Německu nastává "nový vítr" v hospodářské politice. "Ale v obchodní a hospodářské politice musíme jasně dát najevo, že věci, které nám enormně vadí, tedy Trumpem navrhovaná politika, jsou v neprospěch Ameriky," řekl Hardt s poukazem na Trumpovu restriktivní celní politiku. Nový americký prezident a jeho administrativa dávají najevo, že spojenectví s Evropskou unií pro ně není prioritou, a to ani v bezpečnostní a obranné politice. USA naléhají, aby Evropa převzala odpovědnost za svou obranu a aby evropské země zvýšily podíl výdajů na obranu až na pět procent HDP. Hardt připomněl, že v současnosti dosahuje Německo aliančního cíle dvou procent výdajů na obranu jen díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který kancléř Scholz vytvořil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Merz před měsícem prohlásil, že výdaje Německa na obranu by měly i v příštích letech zůstat na dvou procentech HDP. Hardt však řekl, že doplnění chybějících kapacit německé armády bude vyžadovat zvýšení obranného rozpočtu nad dvě procenta HDP, tedy nad 80 miliard eur. Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP) ČTK řekl, že bezpečnostní a obrannou politiku Německa nebude určovat ani tak složení příští vládní koalice, ale mezinárodní kontext. "Německo bude muset převzít větší odpovědnost za bezpečnost Evropy – spolu se svými partnery," je přesvědčen Lang. Hardt předpokládá, že v červnu nový americký prezident navštíví Evropu. Pro nového spolkového kancléře bude podle něj velkou výzvou, že se bude muset podle Hardtova odhadu šest až osm týdnů po sestavení vlády, a ještě bez schváleného státního rozpočtu, mimo jiné zúčastnit summitu NATO v Nizozemsku. Hardt je přesvědčen, že Merz má vůči Trumpovi výhody, které ostatní kandidáti na kancléře nemají: Merz podle něj hovoří velmi dobře anglicky, služebně hodně cestoval po USA a byl předsedou nevládní organizace Atlantik-Brücke, která si klade za cíl upevňovat hospodářské, vzdělávací i vojenskopolitické vztahy mezi USA a Německem. Link však poukazuje i na psychologický profil nového šéfa Bílého domu. Trump je podle něj velmi pozoruhodnou směsicí velmi silového politika, který zároveň klade velký důraz na to, jak si ho lidé předcházejí, jak se k němu chovají a jakým tónem s ním hovoří, a který má velkou paměť a nic nezapomíná. "Je velmi důležité, abychom velmi klidně a jasně, bez provokací Trumpovi oponovali tam, kde zkrátka říká nepravdu," řekl liberální politik. Částečně velmi kritický postoj Trumpa vůči Německu není v Republikánské straně široce sdílen, soudí Link na základě svých návštěv v USA. Republikánská základna má podle něj velký zájem na spolupráci s Německem, a proto je třeba na "šíři a hloubce" těchto vztahů dále pracovat. "To dělají státy jako například Polsko, ale také Češi, Francie," řekl poslanec za stranu, která Německu dala několik ministrů zahraničí, v čele s legendárním Hansem-Dietrichem Genscherem z let 1974 až 1992. zdp ank - sdílejte článek