NKÚ: Česko rozmělňuje evropské dotace v množství projektů bez účinku

Praha 18. prosince 2024 (ČTK) - Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ve vyjádření pro ČTK uvedl, že ač nerad, nemůže nesouhlasit s tím, že v minulosti nebyly evropské dotace vždy využity tak účelně, jak by měly být. "Místo aby směřovaly tam, kam byly určeny, tedy k malým a středním podnikům, často končily u 'velkých kluků'," podotkl. Uvedl případy pekárny Penam koncernu Agrofert a dotace na linku na toastový chléb, projektu ve sportovním areálu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku nebo rozhleden v údolích.

Za 20 let členství ČR v unii udělal NKÚ 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. "Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu.

NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. Celý proces dotací by se také měl zjednodušit, což by podle úřadu omezilo takzvaný dotační byznys.

"Je naší odpovědností zajistit, aby evropské prostředky byly směrovány tam, kde mohou přinést největší přidanou hodnotu. Myslím, že bychom se měli inspirovat u zemí, které v tomto směru dosáhly větší dynamiky a pokroku, a přizpůsobit náš systém podpory tak, aby byl transparentní a spravedlivý," uvedl ministr Dvořák.

Pomalejší tempo přibližování k průměru EU dokumentuje NKÚ například na tom, že životní úroveň v Polsku vzrostla v letech 2003 až 2022 v paritě kupní síly proti průměru EU o 33 procentních bodů, v Litvě vzrostla o 38 procentních bodů, zatímco v Česku se zvýšila o 19 bodů. Dotace podle zjištění NKÚ směřují i do oblastí, kde ČR nezaostává za evropským průměrem. Podpora proto nepřináší maximální účinek. "Příkladem je oblast zaměstnanosti, kde ČR se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v EU pozici premianta," uvádí NKÚ.

Také míra podpory je podle NKÚ příliš štědrá, protože dosahuje až 70 procent nákladů. To podle kontrolorů nemotivuje příjemce k racionálnímu chování. Prezident Kala míní, že účinnost podpory by šlo zajistit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců. NKÚ také uvádí, že dotační systém ovlivnili v minulosti mocní hráči na trhu. Přispěli k vytvoření takových podmínek, aby mohli dotace čerpat v maximální šíři.

Jako příklad uvádí úřad kontrolu, která se zabývala podporou zpracování zemědělských produktů. "Ačkoliv měla podpora směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, vyhlásilo ministerstvo zemědělství program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun," stojí ve zprávě úřadu.