NKÚ: Růst státního dluhu je hrozbou pro stabilitu veřejných financí

Praha 31. března (ČTK) - Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek 271 miliard korun zůstal vysoký. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva financí se veřejné finance daří postupně ozdravovat a Česko bylo loni v první desítce nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Státní dluh ČR loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun. NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3,365 bilionu Kč. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard Kč. Ministerstvo financí v reakci na zprávu kontrolního úřadu uvedlo, že se veřejné finance daří postupně ozdravovat, jak si to vláda stanovila ve svém programovém prohlášení. "Jak potvrzuje zpráva NKÚ, byla ČR v roce 2024 v první desítce nejméně zadlužených zemí EU a tempo růstu jejího státního dluhu se v roce 2024 zpomalilo," uvedl na dotaz ČTK Ondřej Macura z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva. Poukázal také na to, že tuzemské veřejné finance plní Maastrichtská kritéria a Česko je jedinou zemí Visegrádské skupiny (V4), se kterou Evropská komise nevede řízení pro nadměrný schodek. NKÚ dále uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky. NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority. Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. "Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat," upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023. Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil NKÚ rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. nlm dto rdo - sdílejte článek