Nová mince o hodnotě 10.000 Kč připomíná vládu knížete Václava

Praha 1. října 2025 (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vydala mimořádnou zlatou minci v nominální hodnotě 10.000 korun, která připomíná 1100 let od začátku vlády knížete Václava. ČNB jich nechala vyrobit 7200 kusů. Zástupci banky dnes večer minci slavnostně představili v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí. Mince jsou v prodeji od 23. září. Jejich prodejní cena zohledňuje aktuální cenu zlata a náklady na výrobu, na stránkách prodejců se cena pohybuje kolem 100.000 korun. Odkaz svatého Václava ČNB uctila již loni vydáním svatováclavského dukátu. Zlatá mince má průměr 34 milimetrů, tloušťku 2,5 milimetru a váží 31,107 gramu, tedy jednu trojskou unci. ČNB ji vydává ve dvou provedeních, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Grafické zpracování připravil akademický sochař Zbyněk Fojtů. Na lícní straně mince je rotunda svatého Víta v Praze a pod ní znak Přemyslovců. Rubová strana obsahuje postavu svatého Václava a dvě jeho vyobrazení z Velislavovy bible. Kníže Václav, první český světec a patron české země, byl významný panovník, jehož vláda se datuje do období 922-925. "Svatý Václav je klíčovou postavou našich dějin a zároveň symbolem české státnosti, zlato pak symbolem stability a jistoty," uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. "Zlato bylo vždy symbolem stability a jistoty. Když jsem nastupoval do bankovní rady, ČNB držela nejmenší zásobu zlata v historii – jen osm tun. Sloužilo hlavně k výrobě mincí. Dnes máme 65 tun a postupně obnovujeme zlatý poklad. V roce 2028 chceme mít 100 tun, nejvíce v historii ČR," uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Letos už ČNB vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 korun s motivem Štramberka. Na konci října vydá další zlatou pětitisícikorunu s motivem Tábora. Zlatou minci v hodnotě 10.000 korun vydala naposledy v roce 2021 u příležitosti 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily. Další zlatou desetitisícikorunu plánuje centrální banka vydat v roce 2028. Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a činy dokazující jeho oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn. krf str mha - sdílejte článek