Nová vláda musí podle Agrární komory vnímat zemědělství jako strategické odvětví

Praha 3. srpna (ČTK) - Příští vláda by podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala měla přistupovat k zemědělství jako ke strategickému odvětví a v souvislosti s válkou na Ukrajině si uvědomit, že zajištění potravinové bezpečnosti není samozřejmost. Za zásadní prioritu budoucího kabinetu proto považuje bránit poklesu evropských zemědělských dotací, ale také úsilí o spravedlivé rozdělení podpory, které bude férové vůči malým i velkým podnikům, a posilování potravinové bezpečnosti. Doležal to řekl v rozhovoru s ČTK. "Žijeme v době, která je velmi nepředvídatelná. To, co dnes považujeme za samozřejmost, že tady máme otevřený obchodní kontakt s celým světem a můžeme si kdykoliv cokoliv dovézt, tak možná za pár let pravdou být nemusí. Takže je potřeba se více spoléhat na domácí produkci potravin, a to bychom od příští vlády chtěli více vidět," řekl Doležal. Pro zajištění udržitelného a konkurenceschopného zemědělství v ČR se podle něj musí příští vláda zasadit o udržení rozpočtu pro společnou zemědělskou politiku EU na důstojné úrovni. Evropská komise (EK) chce do zemědělství v příštím období dát 300 miliard eur, tedy o 22 procent méně než nyní. Komora už dříve uvedla, že změny v rozpočtu povedou k nahrazení cenově dostupných potravin a evropské produkce nekvalitními dovozy ze třetích zemí. Cílem podle Doležala není u všech komodit směřovat k úplné soběstačnosti, ale u těch tradičních produkci udržet a postupně navyšovat. "Jsme národ jedlíků vepřového masa, máme spotřebu zhruba 40 kilogramů a více na osobu za rok, přesto nějakých 60 procent domácí spotřeby dovážíme. A nemuseli bychom," podotkl. Vyšší soběstačnost u vepřového by podle něj zároveň podpořila využití obilí do krmiv a snížila vývoz suroviny. Budoucí kabinet by se měl zaměřit také na byrokratické a daňové úlevy. Doležal připomněl, že v Polsku nebo Německu mají flexibilnější daňový systém, včetně výhod pro pracovníky v zemědělství i sezónní brigádníky. V Česku by podle něj pomohlo vrátit daň z nemovitých věcí na úroveň před konsolidačním balíčkem. "Bylo by také dobré otevřít debatu o podnákladových cenách, aby velcí hráči jako obchodní řetězce nemohli donutit své mnohem menší dodavatele k tomu, aby prodávali svou produkci za podnákladové ceny," řekl. Změny by si dokázal představit i v zákoně o významné tržní síle, který řeší chování obchodních řetězců, nebo v zákoně o půdě, kde navrhuje zavést oznamovací povinnost, aby zemědělec užívající půdu mohl učinit první nabídku prodávajícímu. Určité úpravy by měly nastat i v systému dotací, myslí si Doležal. Podpory by směřoval zejména aktivním zemědělcům a nediskriminoval by velké podniky. "U těch větších hráčů je nějaká úspora z rozsahu, ale i ty je třeba podpořit, minimálně v modernizaci nebo v investicích do udržitelnějších technologií. Pokud je jejich příspěvek k potravinové bezpečnosti nebo péči o krajinu na nějaké úrovni, tak je za to musíme umět ocenit, ne veřejně ostrakizovat," dodal. Zemědělcům by také pomohlo, kdyby příští vláda více komunikovala s nevládními organizacemi a častěji zadávala dopadové studie před přijetím nového opatření. Výhrady má Doležal i k plánovanému zastropování dotací, se kterým počítá EK. "Pokud máme jiné nástroje, které mohou více pomoci malým, tak bychom měli využívat spíš je, než přísné limity degrese nebo zastropování," uzavřel. trp jzf - sdílejte článek