Nové tůně v Krnově pomohou zadržet vodu a podpořit biodiverzitu

Krnov (Bruntálsko) 12. listopadu 2025 (ČTK) - Krnovská radnice nechala obnovit po desetiletí zanášené a nevyužívané tůně v lokalitě Ježník. Cílem projektu je zadržet v krajině co nejvíce vody. Nově vyhloubené tůňky jsou mělké, plocha nepřesahuje 100 metrů čtverečních a vznikly na základě návrhu společnosti Lesní správa města Krnova. ČTK to dnes řekla mluvčí města Dita Círová.

"Jedná se vlastně o obnovu tůněk původních, které zde byly hloubeny už v minulosti, zřejmě ještě před druhou světovou válkou," uvedl jednatel společnosti Ivan Vrátný. Lesní správa podle něj dosud tůně podobného typu nebudovala. Při údržbě cest v místech s velkou koncentrací povrchových vod však v minulosti vytvářela takzvané zasakovací jímky, v nichž se mnohdy udrží voda po celý rok a slouží tak zároveň i jako napajedla pro zvěř a ptactvo v období velkého sucha.

"Na vytvoření dalších tůní podobného rozsahu jako na Ježníku máme vytipováno několik dalších míst v městských lesích v oblasti Starých Purkartic a Karlovic," řekl Vrátný.

Tůně podle Pavly Hájkové z oddělení komunálních služeb vznikají ve vlhčí části lesa. "Voda v nich bude jen občas podle toho, jaké budou srážkové úhrny," uvedla s tím, že zemní práce vyšly na 24.000 korun.

Soustavu sedmi tůní krnovská radnice letos v lednu nechala vybudovat i v části Chomýž. Vznikly v sousedství pastvin, na nichž žije stádo divokých koní a praturů. Práce začaly s několikaměsíčním zpožděním, což zavinily loňské zářijové povodně.

Radnice v Krnově chce přijmout řadu opatření, která na pozemcích v katastru města zadrží vodu v krajině. Vycházet chce z odborných studií. První má již k dispozici. Podle ní se některé plochy mají zatravnit, na jiných se má vysázet les. Město už jedná s vlastníky pozemků, na úpravu krajiny chce získat i další dotace.

Studii pro povodí Opavice týkající se volné zemědělské krajiny zpracoval spolek Živá voda podle modelu Živá krajina. Na osmi kilometrech čtverečních navrhl více než 70 hektarů nových ploch pro agroles, což je zemědělská plocha se stromy například v podobě mezí. Dalších 15 hektarů nového lesa a 66 hektarů by se mělo zatravnit. Součástí návrhu jsou i nové meandry na narovnaných tocích a rozlivová území, která zabrání opakování škod, jaké způsobily ničivé povodně. Celkově všechna opatření dohromady zadrží bezmála 14 milionů hektolitrů vody.

Zpracování studie pro povodí Opavice stálo téměř dva miliony korun. Práce na druhé etapě studie pro povodí Opavy vyjdou na 2,36 milionu korun. Město chce navržená opatření realizovat postupně.