NYT: Trumpa přiměly pozastavit cla ekonomické turbulence, nešlo o strategii
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Washington 10. dubna (ČTK) - Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Trump v uplynulém týdnu vyzýval k zachování klidu tváří v tvář chaosu, který vyvolal uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí, a odolával výzvám k jejich odvolání. "Vím, co sakra dělám," řekl Trump republikánům v úterý, zatímco se kvůli jeho masivním clům propadaly světové trhy. "BUĎTE V KLIDU! Všechno dobře dopadne," napsal republikánský prezident ve středu ráno v příspěvku na sociální síti Truth Social.
"TOTO JE SKVĚLÝ ČAS NAKUPOVAT!!!," napsal v dalším příspěvku jen několik hodin předtím, než na stejné síti oznámil odložení platnosti zvýšení cel. Někteří uživatelé sociálních sítí prezidenta následně obvinili, že se příspěvkem snažil zmanipulovat trh, píše web stanice NBC News. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Trump pobídl lidi, aby nakupovali na trhu, dokud byly ceny relativně nízké.
Nakonec to byl samotný trh, který Trumpa přiměl svůj přístup ke clům přehodnotit, píše NYT. "Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte,... trochu se báli," prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.
Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek amerických obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.
V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.
Před Trumpovým pozastavením cel se v zákulisí vysoce postavení členové jeho týmu obávali vypuknutí finanční paniky, která by se mohla vymknout kontrole a potenciálně zničit ekonomiku. Ministr financí Scott Bessent a další členové prezidentovy administrativy, včetně viceprezidenta J.D. Vance, prosazovali strukturovanější přístup k obchodní válce, který by se zaměřil na izolaci Číny jako nejhoršího aktéra a zároveň by vyslal širší signál, že Trump to s potíráním obchodní nerovnováhy myslí vážně.
Poté, co Trump obrátil, se jeho tým dostal do nezáviděníhodné pozice, kdy se podle NYT snažili médiím namluvit, že to byl celou dobu jeho plán a brilantní strategie přímo ze stránek prezidentova bestselleru Umění udělat dohodu. Bessent podle NYT zašel tak daleko, že popřel, že by změnu v přístupu ke clům vyvolal trh s dluhopisy.
Trump však ve středu veřejným vysvětlením svého rozhodnutí podkopal Bessenta i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou, když se odvolal na nervózní trh a řekl, že jednal "spíše instinktivně než cokoli jiného".
Mnoho nejvýše postavených poradců a činitelů v Trumpově týmu nemělo o zásadní změně v celní politice ponětí do poslední minuty. Trump totiž ještě ve středu ráno naznačoval, že se bude držet svého původního plánu.
Bessent hrál významnou roli při směřování prezidenta k odkladu cel. Ale skutečnou zásluhu, jak NYT anonymně sdělili Trumpovi poradci, patří trhům s dluhopisy. K Trumpově rozhodnutí vedla obava, že by se jeho hazard se cly mohl rychle změnit ve finanční krizi. A na rozdíl od dvou předchozích krachů za posledních 20 let, globální finanční krize v roce 2008 a krize během koronavirové pandemie v roce 2020, by za tento krach mohl jeden jediný člověk.
Amerika a svět právě dostaly nejděsivější lekci o druhém funkčním období Donalda Trumpa po týdnu jeho rozmarného vedení obchodní války, napsal web stanice CNN. Osud americké ekonomiky, pracovních míst a penzijních úspor milionů lidí i globální bezpečnosti může být podle CNN v následujících čtyřech letech kdykoli zmítán nestálými náladami a obsesemi stávajícího prezidenta.
ham nim - sdílejte článek
Následuje: Izraelští vojáci líčí systematické ničení kvůli nárazníkové zóně v Gaze
Tel Aviv 10. dubna (ČTK) - Izraelská armáda při své snaze o vytvoření takzvané nárazníkové zóny v Pásmu Gazy ničila civilní infrastrukturu. Vojáci navíc dostali rozkazy střílet i na neozbrojené Palestince. Vyplývá to z rozhovorů nasazených izraelských vojáků s televizní stanicí CNN a z jejich svědectví pro izraelskou nevládní organizaci Breaking the Silence (Prolomit ticho; BtS), o nichž informují zpravodajské servery CNN a CBC. Tato svědectví podle CNN odhalují praktiky izraelské armády, které pravděpodobně porušují mezinárodní humanitární právo a podle odborníků se v některých případech jedná o válečné zločiny. Izraelské síly akce v Pásmu Gazy potvrdily; trvají ale na tom, že jejich kroky jsou v souladu s mezinárodním právem. Vstoupit do nově vytvářené nárazníkové zóny přitom může pro Palestince znamenat rozsudek smrti. Několik vojáků popsalo pravidla nasazení, která je opravňovala střílet na Palestince v zóně bez ohledu na to, zda byli ozbrojeni nebo označeni za bojovníky. "Dospělý muž - zabít. Střílejte, abyste zabili. V případě žen a dětí - střílet, abyste je zahnali," uvedl seržant izraelské armády v rozhovoru s izraelskou nevládní organizací BtS, která informace o něm poskytla CNN. "Záložníci se pravidelně ptali, jestli tohle Palestinci vědí," dodal seržant, který si nepřál být jmenován. Podle něj velitelé nikdy nepodali jasnou odpověď, ale skutečnost byla zřejmá. "Není to tak, že by (Palestincům) bylo řečeno, že ta a ta oblast před hranicí je zakázaná," dodal. Zatímco na satelitních snímcích je nárazníkové pásmo jasně vidět, na zemi jde jeho obvod rozeznat jen obtížně a podle svědectví izraelských vojáků pro BtS i Palestinců v Gaze bylo kvůli vstupu do zóny několik Palestinců zastřeleno. Dokonce i během příměří CNN zaznamenala několik případů Palestinců, kteří byli zastřeleni za překročení neviditelné linie v blízkosti nárazníkové zóny, kde byli rozmístěni vojáci. Rozsáhlá vojenská přítomnost v bezpečnostní zóně přiléhající k Izraeli je podle prohlášení izraelské armády "zásadní prvek", který má zabránit dalšímu útoku, jako byl ten ze 7. října 2023. "Tyto akce jsou nezbytné, abychom Hamásu a dalším teroristickým organizacím zabránili působit v oblasti, a zároveň abychom zajistili bezpečnost izraelských ozbrojených sil a izraelských komunit," uvedla armáda v prohlášení. Izraelský tisk i oficiální činitelé potvrdili, že izraelská armáda v rámci obnovených pozemních operací v Pásmu Gazy v posledních týdnech výrazně rozšiřuje takzvanou nárazníkovou zónu podél hranic uvnitř palestinského území. Nárazníková oblast bude zjevně zahrnovat i celé evakuované město Rafáh na jihu u hranic s Egyptem, které i s okolím představuje zhruba pětinu plochy celého Pásma Gazy. Seržant izraelské armády, který si z obavy z represí nepřál být jmenován, v rozhovoru se CNN uvedl, že když dorazil v prosinci 2023 do průmyslové zóny ve čtvrti Šudžája v severní části města Gaza, mnoho skladů a továren už bylo zničeno. (pokračování...)
Tel Aviv 10. dubna (ČTK) - Izraelská armáda při své snaze o vytvoření takzvané nárazníkové zóny v Pásmu Gazy ničila civilní infrastrukturu. Vojáci navíc dostali rozkazy střílet i na neozbrojené Palestince. Vyplývá to z rozhovorů nasazených izraelských vojáků s televizní stanicí CNN a z jejich svědectví pro izraelskou nevládní organizaci Breaking the Silence (Prolomit ticho; BtS), o nichž informují zpravodajské servery CNN a CBC. Tato svědectví podle CNN odhalují praktiky izraelské armády, které pravděpodobně porušují mezinárodní humanitární právo a podle odborníků se v některých případech jedná o válečné zločiny. Izraelské síly akce v Pásmu Gazy potvrdily; trvají ale na tom, že jejich kroky jsou v souladu s mezinárodním právem. Vstoupit do nově vytvářené nárazníkové zóny přitom může pro Palestince znamenat rozsudek smrti. Několik vojáků popsalo pravidla nasazení, která je opravňovala střílet na Palestince v zóně bez ohledu na to, zda byli ozbrojeni nebo označeni za bojovníky. "Dospělý muž - zabít. Střílejte, abyste zabili. V případě žen a dětí - střílet, abyste je zahnali," uvedl seržant izraelské armády v rozhovoru s izraelskou nevládní organizací BtS, která informace o něm poskytla CNN. "Záložníci se pravidelně ptali, jestli tohle Palestinci vědí," dodal seržant, který si nepřál být jmenován. Podle něj velitelé nikdy nepodali jasnou odpověď, ale skutečnost byla zřejmá. "Není to tak, že by (Palestincům) bylo řečeno, že ta a ta oblast před hranicí je zakázaná," dodal. Zatímco na satelitních snímcích je nárazníkové pásmo jasně vidět, na zemi jde jeho obvod rozeznat jen obtížně a podle svědectví izraelských vojáků pro BtS i Palestinců v Gaze bylo kvůli vstupu do zóny několik Palestinců zastřeleno. Dokonce i během příměří CNN zaznamenala několik případů Palestinců, kteří byli zastřeleni za překročení neviditelné linie v blízkosti nárazníkové zóny, kde byli rozmístěni vojáci. Rozsáhlá vojenská přítomnost v bezpečnostní zóně přiléhající k Izraeli je podle prohlášení izraelské armády "zásadní prvek", který má zabránit dalšímu útoku, jako byl ten ze 7. října 2023. "Tyto akce jsou nezbytné, abychom Hamásu a dalším teroristickým organizacím zabránili působit v oblasti, a zároveň abychom zajistili bezpečnost izraelských ozbrojených sil a izraelských komunit," uvedla armáda v prohlášení. Izraelský tisk i oficiální činitelé potvrdili, že izraelská armáda v rámci obnovených pozemních operací v Pásmu Gazy v posledních týdnech výrazně rozšiřuje takzvanou nárazníkovou zónu podél hranic uvnitř palestinského území. Nárazníková oblast bude zjevně zahrnovat i celé evakuované město Rafáh na jihu u hranic s Egyptem, které i s okolím představuje zhruba pětinu plochy celého Pásma Gazy. Seržant izraelské armády, který si z obavy z represí nepřál být jmenován, v rozhovoru se CNN uvedl, že když dorazil v prosinci 2023 do průmyslové zóny ve čtvrti Šudžája v severní části města Gaza, mnoho skladů a továren už bylo zničeno. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Trumpa přiměly pozastavit cla ekonomické turbulence, nešlo o strategii' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Obchod (obo). ID zprávy: T2025041002823|513920. Vydána 10.04.2025 11:31:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Trumpa přiměly pozastavit cla ekonomické turbulence, nešlo o strategii' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Obchod (obo). ID zprávy: T2025041002823|513920. Vydána 10.04.2025 11:31:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
