Odborníci kritizují deficit veřejného zdravotnictví nebo pomalou digitalizaci

Praha 9. srpna (ČTK) - Odborníci kritizují při hodnocení současné vlády deficit veřejného zdravotnictví nebo pomalou digitalizaci. V anketě ČTK uvedli, že většinu programového prohlášení v oblasti zdravotnictví se kabinetu splnit nepodařilo. Postrádají slibované změny ve fungování zdravotního pojištění, informace o čekacích lhůtách, měření kvality péče s dopadem na její úhradu nebo reformu hygienické služby. Ocenili například odstraňování nadbytečných formalit ve vzdělávání lékařů. Vláda už na konci roku 2024 uvedla, že plní 93 procent programového prohlášení. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tehdy zmínil zavedení valorizace plateb za státní pojištěnce nebo stabilizaci situace na trhu s léky. "Za hlavní hřích pokládám vytvoření deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, čistě vrchnostenskými rozhodnutími, a to v době, kdy k tomu nebyly žádné důvody," uvedl Pavel Vepřek, konzultant v oblasti zdravotnictví, bývalý ředitel FN Motol a poradce tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Vyčerpání rezerv veřejného zdravotního pojištění kritizují také prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek a Ladislav Švec z Platformy pro udržitelné zdravotnictví, který byl ředitelem Kanceláře zdravotního pojištění. Příčinou je podle Kubka převedení 20 miliard původně určených na platby za státní pojištěnce na snížení rozpočtového schodku. Podle Švece je však příčinou schodku vyvedení tří miliard z VZP na zvýšení platů lékařů, aby vláda odvrátila jejich protest. "Mimo zákon, mimo řešení příčiny protestu, bez analýzy nebo požadování odpovídající služby, jen tak, na základě rozhodnutí manažera, usilujícího o znovuzvolení, a okamžitého přání politika, byť předsedy vlády," uvedl Švec. Podle většiny expertů je proto nutné se zaměřit na finanční stabilitu systému. "Zajištění dlouhodobé finanční stability systému nepůjde bez nového pilíře, který bude stát na vyšších příspěvcích bohatších a motivovanějších vrstvách společnosti," míní Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA. "Vláda se snažila o zavedení připojištění, ale bez toho, že by nejprve zákonem lépe definovala rozsah hrazené péče, tedy základ, nad kterým by tento slibovaný nadstandard mohl vzniknout," uvedl Vepřek. Podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské, která působí v think tanku Ministr zdraví, se návrh stal obětí špatného načasování ke konci volebního období. "A s tím spojeným strachem, jak si tento krok obhájit před voliči a opozicí," dodala. Doležal postrádá také změny v řízení a roli zdravotních pojišťoven. S tím souhlasí i Horská. "Je třeba upravit řízení zdravotních pojišťoven a eliminovat roli ministerstva v úhradové vyhlášce," soudí. Omezit či zrušit úhradovou vyhlášku by chtěl i Vepřek. Naopak podle Kubka je zásadní její zachování a výraznější valorizace plateb za státní pojištěnce. "Pro rok 2025 bude nárůst o 42 korun měsíčně, což je nejméně za posledních deset let," dodal Kubek. Podle Vepřeka je žádoucí změna směrem k pojišťovnickému systému, tedy posílení role pojišťoven. "Aby bylo naše zdravotnictví schopné průběžné adaptace na demografický a technologický vývoj, je nutné v něm odstranit všechny konflikty zájmu a jednotlivým prvkům systému nastavit správné motivace a kompetence. Současná kolektivní neodpovědnost by měla skončit," doplnil. Podle Doležala bude nutná změna struktury péče od akutních lůžek směrem k terénním službám a kapacitám pro dlouhodobou péči o chronicky nemocné. "Obecně zastavit plošný růst výdajů a začít hledat cestu ke zvýšení vnitřní efektivity a zlepšení organizace péče," řekl Švec. Potřebnost zavedení nadstandardů a omezení volných lůžkových kapacit, které jen vyčerpávají rezervy zdravotních pojišťoven, zmínil v odpovědi prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Za nejzásadnější problém Švec považuje nedořešení reformy ochrany veřejného zdraví v ČR, kterou vláda v prohlášení zmiňuje. "To je pro mne po zkušenostech s epidemií COVID, jejím nekoordinovaným řízením a velmi neuspokojivým výsledkem ČR nepochopitelné a v podstatě nebezpečné," uvedl Švec. Zástupci think tanku Ministr zdraví zmínili nutnost zvýšit daně "z neřestí", jako je alkohol, tabák, hazard nebo cukr. Většina oslovených odborníků uznává, že v digitalizaci zdravotnictví nastává posun, není ale podle nich zatím příliš reálných výsledků. "Na digitalizaci se tradičně utratily peníze, ale výsledek je v nedohlednu. Monitoring čekacích dob a volných kapacit se nerealizoval," uvedl Vepřek. Podle předsedy Národní asociace pacientských organizací (NAPO) Roberta Hejzáka chybí slíbený elektronický nástroj pro snadnou registraci k lékařům. "Pacienti stále nemají k dispozici přehledné informace o kvalitě poskytované péče, chybí i možnost srovnání čekacích dob na plánované výkony," dodal Hejzák. Většina služeb elektronického zdravotnictví, například elektronické žádanky nebo sdílený zdravotní záznam, má začít fungovat od roku 2026, tedy za příští vlády. ČLK v hodnocení programového prohlášení kritizovala vláda za údajně nedostatečnou podporu očkování nebo to, že nepředložila návrh zákona o odměňování zdravotníků. "Zdravotnictví potřebuje v první řadě peníze, aby mohli být zdravotníci za svoji odpovědnou, náročnou práci slušně zaplacení," uvedl Kubek. Podle prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Aleše Krebse je třeba dál řešit problém s nedostupností některých léčiv, rozšíření odborných kompetencí lékárníků, například o očkování, a obecně změnit nastavení financování lékárenské péče, aby více zohledňovalo poskytnutou péči před cenami léčivých přípravků. NAPO požaduje zavedení zásilkového výdeje léčiv, který ale komora odmítá. Podle pacientských organizací je také třeba zlepšit služby na zdravotně-sociálním pomezí. "Chybí návazné služby po propuštění z nemocnice, kapacity terénní i pobytové péče jsou nedostatečné a koordinace mezi zdravotnickým a sociálním systémem slabá,” uvedl Hejzák. Dodal, že bez systémových změn bude pokračovat přetížení nemocnic i frustrace pacientů a pečujících. Jako prospěšnou změnu označil Kubek odstraňování nadbytečných formalit ve vzdělávání lékařů, Šmucler ocenil zachování úhrady zubních plomb pro dospělé a Krebs nový systém vracení přeplatků za léky, díky němuž lidé nemusí čekat na vratku od pojišťovny. Dodal, že lékárníkům ale přinášejí pozdější platby víc administrativy. Švec ocenil snahu o legislativní řešení neoprávněného výběru plateb za hrazenou péči nebo zvýšení vzdělávacích kapacit pro zdravotníky. van hj - sdílejte článek