Okamurova cesta do Číny je spíše testování terénu, míní někteří čínští analytici

Peking 20. července (ČTK) - Pětidenní cestu předsedy české Poslanecké sněmovny Tomia Okamury s delegací do Číny považují čínští analytici spíše za testování terénu než za projev podstatnějšího oteplení vztahů. Všímají si také rozdílů v postojích čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky, informoval dnes čínský web South China Morning Post (SCMP). Jedná se o první setkání na vysoké úrovni mezi oběma zeměmi od dubna 2019, kdy Čínu navštívil tehdejší prezident Miloš Zeman.

Okamura, který do Číny zamířil o víkendu, si od cesty slibuje dosažení dohod o zavedení dalších přímých leteckých spojení, zvýšení počtu čínských turistů nebo bezvízový styk pro Čechy. Návštěvy se účastní také zástupci 40 českých firem z odvětví jako je energetika, strojírenství či průmyslové technologie.

Po letech chladných vzájemných vztahů kvůli otázkám ohledně Tchaj-wanu a Tibetu se po prosincové změně české vlády podle SCMP objevily náznaky posunu. Š' Č'-čchin z Univerzity Čching-chua však tvrdí, že dopad Okamurovy návštěvy by se kvůli hlubokým rozporům ohledně Číny mezi českými politiky neměl přeceňovat. Je to podle něj dáno tím, že zájem o přátelštější vztahy s asijskou velmocí má česká vláda a Poslanecká sněmovna, zatímco prezident a horní komora českého parlamentu - Senát - jsou protchajwanští.

Bez mezistranické shody ohledně politiky vůči Číně by jakýkoli pokus vládní strany o urovnání vztahů s Pekingem využila opozice k útoku na vládu, myslí si Cchuej Chung-ťien z Pekingské univerzity zahraničních studií. Obrat k Pekingu podle něj do značné míry inicioval český premiér Andrej Babiš, který zaujal pragmatický přístup zaměřený na obchod. "Okamurova návštěva je v podstatě 'hodem kamene do vody' - jde o to zjistit, zda mohou Peking a Praha toto setkání využít k vytyčení základních pravidel a jasnější cesty vpřed," dodal Cchuej Chung-ťien.

Vnitřní rozpory jako překážku oteplení vzájemných diplomatických vztahů vidí také Ťien Ťün-po z Univerzity Fu-tan, který klade řečnickou otázku, zda nedávná gesta dobré vůle ze strany Česka představují skutečné oteplení vztahů, nebo jde pouze o taktické manévrování. Posun české politiky vůči Číně podle něj odráží zájem ČR o vlastní ekonomické zájmy v investicích, strojírenství nebo rozvoji nových zdrojů energie.

SCMP připomněl, že ČR se za premiéra Petra Fialy a díky jeho hodnotové diplomacii stala jedním z nejvýraznějších partnerů Tchaj-wanu v Evropě. Peking, který si na Tchaj-wan činí nárok, Fialovu vládu kritizoval s tím, že její činy považuje za porušování principu jedné Číny. Web si také všiml, jak Babiš minulý měsíc odepřel šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi použít vládní letadlo pro návštěvu Tchaj-wanu. Připomněl také, že Čína loni v srpnu přerušila veškeré kontakty s prezidentem Petrem Pavlem, který se během soukromé návštěvy Indie setkal s exilovým tibetským vůdcem dalajlamou.

"Česká strana by neměla zaujmout oportunistický a utilitární přístup a zacházet s citlivými tématy, jako jsou Tchaj-wan a Tibet, jako s vyjednávacími trumfy, které lze využít k získání diplomatického vlivu. Dnes to může být Tchaj-wan a Tibet, zítra to mohou být jiné otázky. Pokud se nepodaří dosáhnout této základní shody, bude jakékoli obnovení bilaterálních vztahů jen stěží dlouhodobým a udržitelným procesem," řekl k tomu exdiplomat Cchuej.