Opozice není přesvědčena o hodnověrnosti analýz k Agrofertu

Praha 22. dubna (ČTK) - Opozice není přesvědčena o hodnověrnosti analýz, na jejichž základě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl, že není důvod, aby holding Agrofert nemohl čerpat dotace. Fond dnes informoval, že vložení akcií holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem. Opoziční lídři hovoří o trvajícím riziku, že Česko přijde o další peníze z unijního rozpočtu. Piráti se ve věci obrátí na Evropskou komisi s novými podklady. ODS žádá zveřejnění analýz a informaci, kdo je zodpovědný za rozhodnutí nečekat na vyjádření Evropské komise. Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) varoval, že rozhodnutí zcela pominulo stanovisko Evropské komise (EK). "Co bude dělat Česká republika v okamžiku, kdyby v budoucnu tento soulad Evropská komise zpochybnila? Například by řekla, že právní řešení, které zvolil Andrej Babiš se svými společnostmi, kde byl koncern vlastníkem, není v souladu s evropským nařízením," řekl novinářům. V případě zpětně vymáhaných dotací z doby minulé Babišovy vlády upozornil na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který dvěma společnostem ukládá vrátit dotace. "Podle mého názoru na tom nic nemůže změnit ani jakékoliv právní stanovisko," uvedl. Proces, který byl zahájen za minulé vlády by měl pokračovat tak, jak byl nastaven a rozhodnout by měl soud. Bývalý předseda poslaneckého zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) rozhodnutí vnímá především jako velké riziko a hazard. "Hrozí, že pokud Evropská komise zaujme opačný postoj, může to vést nejen k problémům jednoho holdingu, ale i k zastavení evropských peněz pro širší okruh firem v Česku," řekl ČTK. Doufám, že fond při svém postupu nepodlehl politickému tlaku a jednal skutečně v zájmu státu, ne konkrétních podnikatelských skupin. Podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) vláda znovu otevírá cestu k miliardám pro Agrofert, což má za nepřijatelné. "Vláda a jí podřízené instituce tím vysílají jasný signál: místo ochrany veřejných peněz znovu ustupují zájmům jednoho z nejmocnějších holdingů v zemi. Celá věc je o to vážnější, že se tento krok opírá o neveřejné právní posudky, které stát odmítá ukázat veřejnosti. Pokud má vláda za to, že postupuje správně, ať své argumenty zveřejní," uvedl. "Miliardy, které Babišova vláda nebude vymáhat po Babišových firmách, budou Česku chybět v rozpočtu na obranu, na bydlení, na podporu vědy a výzkumu, na investice do dopravy. A pokud Evropská komise dojde k závěru, že střet zájmů našeho premiéra trvá, přijde Česko o další peníze z unijního rozpočtu," uvedl na síti X předseda Starostů Vít Rakušan. Babiš podle něj upřednostňováním vlastních zájmů nad národními škodí zemi. "Mám pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017 až 2021. Martin Šebestyán, tentokrát jako nastrčený ministr zemědělství (za SPD), znovu pomocí na míru upravených objednaných 'právních analýz' u nechvalně známé právní firmy Češka a Smutný, která je nyní přejmenována na Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Což už se jednou v letech 2017 až 2021 přesně takto stalo," řekl ČTK exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Nezávislí experti podle něj potvrzují, že koncern Agrofert nemá nárok na dotace s ohledem na evropské nařízení ke střetu zájmů. Evropská komise v reakci i na podnět europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) tuto věc zkoumá. "S ohledem na aktuální dění pošleme Evropské komisi nové podklady," podotkl. Poznamenal také, že nevymáháním nezákonných evropských dotací z minulého období se nyní zabývá evropský žalobce na základě trestního oznámení Pirátů. "Samotné nevymáhání národních dotací je i u Vrchního státního zastupitelství v Praze. Celkově se jedná o 7,5 miliardy korun. Za Piráty naše trestní oznámení budeme nyní rozšiřovat o tyto nové poznatky a doručíme oběma zmíněným institucím," uvedl. K neodkladnému zahájení vymáhání dotací od Agrofertu v únoru dozorčí rada SZIF vyzvala šéfa fondu Petra Dlouhého. Fond následně požádal o vypracování právní analýzy externí advokátní kancelář. Prověřovaly oprávněnost dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš premiérem, a to, zda Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu se zákonem, když vložil akcie holdingu do svěřenského fondu. Zemědělský fond dnes v tiskové zprávě zopakoval, že ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun. Jako důvod uvedl vznik střetu zájmů během řízení o poskytnutí dotací. Pokud by střet zájmů podle fondu vznikl až po uzavření dohody, nebyl by to důvod pro její zrušení. Současně ale uvedl, že podle výkladu zákona o střetu zájmu se zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. S ohledem na to SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017 až 2021, uvedli dnes jeho zástupci. U národních zemědělských dotací ale fond podle svého dnešního vyjádření ještě pokračuje v navazujících právních analýzách. "Případná prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o vrácení prostředků nastane nejdříve v prosinci 2027. Cílem není činit ukvapená rozhodnutí, ale chránit veřejné finance a zajistit právní jistotu v procesu poskytování dotací," dodal fond. Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna. rem snm - sdílejte článek