Pád Ukrajiny by oslabil i Spojené státy, řekla předsedkyně Evropské komise

Mnichov/Brusel 14. února (zpravodaj ČTK) - Pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dodala, že Ukrajina by měla dostat silné bezpečnostní garance. Válka na Ukrajině je jedním z hlavních témat třídenní konference, která dnes v bavorské metropoli začala. Von der Leyenová se ve svém projevu věnovala také vztahu EU k nové americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Obchodní války podle ní nedávají smysl, nespravedlivá cla ale nezůstanou bez odpovědi. "Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy," uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou. "Všichni víme, co je v sázce. V posledních dnech se toho hodně namluvilo, vždy je ale důležité podívat se za slova," uvedla předsedkyně EK. "Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak začíná Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu," dodala. Von der Leyenová také zmínila, jak velkou finanční a vojenskou podporu Evropská unie dosud Ukrajině poskytla. "Zavedli jsme rovněž tvrdé sankce, které podstatně oslabily ruskou ekonomiku. Prolomili jsme jedno tabu za druhým a rozbili jsme naši závislost na ruském plynu, díky čemuž jsme odolnější," prohlásila šéfka EK před mnichovským publikem. Některá vyjádření amerických činitelů z posledních dnů podle von der Leyenové vyvolala zmatení a u některých i znepokojení. Je ale potřeba si říct, na čem se obě strany shodují. "Evropská unie i USA chtějí konec krveprolití. Chceme spravedlivý a trvalý mír, který povede k suverénní a prosperující Ukrajině. A Ukrajině by měly být poskytnuty solidní bezpečnostní záruky," uvedla šéfka EK. Evropa musí podle von der Leyenové nejen mluvit upřímně, ale podle toho i jednat, což znamená dělat toho víc a zvýšit evropské výdaje na obranu. "V současné době vynakládá sedmadvacítka na obranu přibližně dvě procenta HDP, toto číslo ale budeme muset výrazně zvýšit," řekla von der Leyenová. O zvýšení výdajů na obranu hovoří i Trump, zmiňuje přitom zvýšení až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). "Posilujeme naši konkurenceschopnost. Posilujeme obranu. Víme, že silnější Evropa je lepší pro nás pro všechny. Silnější Evropa spolupracuje se Spojenými státy na odvracení hrozeb, které máme jako partneři společné," prohlásila von der Leyenová. "Proto se domníváme, že obchodní války a represivní cla nemají smysl. Cla fungují jako daně. A zvyšují inflaci. Nejvíce zasaženi jsou nepochybně pracující, firmy a střední třída, na obou stranách Atlantiku," dodala. Šéfka Evropské komise také zopakovala, že nespravedlivá cla uvalená na EU nezůstanou bez odezvy. "Použijeme své nástroje k ochraně naší ekonomické bezpečnosti a zájmů. Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele," uvedla. Sedmadvacítka je nicméně připravena dosáhnout dohody, která "bude fungovat pro všechny". Americký prezident před pár dny oznámil zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, začít platit by měla od 12. března. Ve čtvrtek pak Trump rozhodl o zavedení recipročních cel. Ta nicméně nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země. Šéfka Evropské komise se společně s předsedou Evropské rady Antóniem Costou dnes v Mnichově setkala právě i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba zdůraznili, že EU bude i nadále podporovat Ukrajinu, dokud nebude dosaženo "spravedlivého, komplexního a trvalého míru". "Zdůraznili, že jen takový mír povede k suverénní a prosperující Ukrajině a zaručí bezpečnost Ukrajiny i Evropy," stojí v tiskovém prohlášení. Oba unijní představitelé rovněž vyjádřili "svou ochotu zintenzivnit práce na urychlení přístupu Ukrajiny k Evropské unii". Jaromír Mrhal tes spr - sdílejte článek