Pavel: K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde

Praha 21. srpna 2025 (ČTK) - K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde, ač jsou vlastně porušením mezinárodního práva. V rozhovoru s ČTK prezident Petr Pavel řekl, že ústupky jsou odrazem reality na bojišti a pokud nemá válka pokračovat další roky s množstvím obětí a materiálních škod, je menším zlem dočasná ztráta teritoria.

"Záměrně říkám dočasná, protože jakákoli dohoda, která bude dosažena, by neměla stvrdit de iure územní zisky Rusku. Tím bychom popřeli princip teritoriální integrity, který je součástí Charty OSN a mezinárodního práva," poznamenal Pavel.

"Je to víceméně přiznání reality, že Rusko některé regiony pevně kontroluje. Pokud budou přiznány jako dočasně okupované, tak bychom je takto měli nazývat. A ne jako ruská území," dodal Pavel.

Ruský prezident Vladimir Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.

"Netroufám si hodnotit, jak by měla vypadat dohoda ohledně teritoria, to je skutečně čistě na Ukrajině a Rusku. My bychom asi neměli radit, co by si měli nechat a co by měli pustit. To je rozhodně mimo naše pravomoci a kompetence," podotkla hlava státu.

Prezident také řekl, že západní země k podpoře Ukrajiny zaujímají postupný přístup. Protiruské sankce i pomoc napadené zemi podle něj měly být masivní od počátku. Vytvořily by se tím podmínky pro co nejefektivnější ukrajinskou obranu, aby ztráty na životech byly co nejmenší a konflikt trval co nejkratší dobu. "Po dlouhou dobu byly u mnoha zemí vidět spíše obavy z možné eskalace," míní Pavel.

Nakonec se ale po čase k dané podpoře země dopracovaly. Na začátku konfliktu se podle prezidenta vedly debaty o poskytnutí obrněné techniky, poté munice s dostřelem větším než 40 kilometrů, následně o řízených střelách i o poskytnutí letectva. "Dnes všechny tyhle věci Ukrajině poskytujeme. Kdybychom jí je poskytli před, řekněme, dvěma, možná třemi lety, situace mohla vypadat úplně jinak," dodal prezident.

Podobně je to podle něj s protiruskými sankcemi. Silný ekonomický tlak na Rusko při vědomí, že nechtějí spojenci vyvolat třetí světovou válku s jadernou mocností, by byl podle Pavla v souladu s mezinárodním právem. "Bylo by to nejenom efektivní, ale taky by to způsobilo co nejméně obětí," míní.

Vzhledem k tomu, že je Rusko závislé na vývozu surovin, především ropy a plynu, tak je také velmi náchylné k ekonomickému tlaku, řekl Pavel. "Kdybychom tento ekonomický tlak využili koordinovaně ze strany Spojených států a Evropy, pak by Rusko během relativně krátké doby nemělo jinou možnost, než jednat," doplnil.

Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už čtvrtým rokem. Ruské síly na východě Ukrajiny za cenu vysokých ztrát pomalu, ale setrvale postupují.