Polsko podle ministra financí těží z nezávislé měnové politiky

Varšava 25. května (ČTK) - Nezávislá měnová politika je pro polskou ekonomiku přínosem. Polská centrální banka je nyní schopna měnovou politiku lépe přizpůsobit domácím hospodářským podmínkám, než kdyby úrokové sazby pro Polsko stanovovala Evropská centrální banka (ECB). Uvedl to dnes polský ministr financí Andrzej Domański, informuje agentura PAP. "V Polsku nyní neexistuje žádná podpora vstupu země do eurozóny. Mé vztahy s (polskou) centrální bankou jsou občas napjaté, nicméně věřím, že politika její měnové rady, která určuje úrokové sazby v Polsku, je pro aktuální ekonomickou situaci vhodnější, než kdyby úrokové sazby stanovovala Evropská centrální banka," řekl ministr na ekonomickém fóru pořádaném listem Rzeczpospolita. "Pokud nyní rosteme tempem kolem 3,5 procenta a Německo letos očekává růst 0,5 procenta, pokud nezaměstnanost v Polsku činí tři procenta a ve Finsku je kolem 12 procent, potom je zřejmé, že takováto nezávislá měnová politika je pro nás přínosná," dodal. Polská centrální banka tento měsíc podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Ke změně úroků koncem dubna nepřikročila ani ECB, její klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Domański už začátkem roku v rozhovoru s listem Financial Times uvedl, že Polsko se vstupem do eurozóny nespěchá a usiluje spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. Nynější předseda polské vlády Donald Tusk při svém prvním nástupu do premiérského úřadu v roce 2008 vyzýval k přijetí eura v roce 2012. Od tohoto cíle se však upustilo v důsledku dluhové krize v eurozóně a odporu strany Právo a spravedlnost (PiS), která ze zachování zlotého učinila klíčovou součást své snahy o obranu národní suverenity. Tusk se do funkce premiéra vrátil předloni, kdy zvítězil v parlamentních volbách v čele proevropské koalice. Jeho postoj k euru se však od prvního nástupu do premiérské funkce otočil. Polský zlotý po Tuskově návratu do čela vlády posiluje vůči euru a průzkumy ukazují, že většina voličů se staví proti přijetí jednotné evropské měny. Eurozóna se začátkem letošního roku rozšířila o Bulharsko, takže ji nyní tvoří 21 členských zemí Evropské unie. Euro zatím nezavedly Česká republika, Dánsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko a Švédsko. Dánsko si vyjednalo výjimku a euro přijmout nemusí. Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do EU v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Premiér Andrej Babiš tento měsíc oznámil, že vláda už nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí společné evropské měny. Vytváření zpráv je podle premiéra zbytečné, když současný kabinet nechce euro v Česku zavádět. pmh spr - sdílejte článek