Průzkum: Informace o nařízení o digitálních službách chybí 71,5 pct Čechů

Praha 12. března (ČTK) - O evropském nařízení o digitálních službách (DSA) se necítí být dost informováno až 71,5 procenta Čechů. Vyplývá to z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. Akt o digitálních službách (DSA) platí v celé Evropské unii od února 2024. Česko zatím nemá vlastní zákony, jak požadavky nařízení naplňovat. Evropská regulace podle autorů průzkumu zvyšuje odpovědnost on-line platforem, tržišť a vyhledávačů za nelegální obsah i dezinformace. DSA je nařízení, které vyžaduje, aby on-line společnosti podnikaly víc kroků k potírání nelegálního a škodlivého obsahu na svých platformách. Dopadá na firmy jako Meta nebo TikTok. Členské státy EU musí jmenovat národní orgány dohledu a doplnit národní pravidla pro sankce a vymáhání. Některé země, například Bulharsko, Nizozemsko nebo Rakousko, již přijaly prováděcí zákony a stanovily sankce. "Smyslem těchto pravidel je chránit práva občanů a občanek v prostředí digitálních platforem – například právo odmítnout sběr osobních dat prostřednictvím cookies nebo právo vědět, proč provozovatel platformy odstranil váš příspěvek či účet. Dlouhodobě však vidíme, že nové regulace nejsou doprovázeny odpovídající komunikací," uvedla jedna z autorek Markéta Klásková. Podle Kláskové chybí nejen osvěta o tom, jak fungují digitální platformy a jaká představují rizika na individuální i společenské úrovni, ale také dialog s veřejností o tom, co lidem vadí v digitálním prostředí a jakou roli by měl stát hrát při ochraně svobodného a bezpečného on-line prostoru. V průzkumu 8,6 procent lidí uvedlo, že nové předpisy upravující pravidla digitálního prostředí odrážejí jejich potřeby a zájmy. Dotazovaní se zároveň necítí zapojení do rozhodování a debaty o pravidlech v digitální sféře, vyplývá ze zjišťování. To, že mají šanci se vyjádřit k podobě nových pravidel, uvedlo 5,1 procent respondentů, a 5,5 procent se domnívá, že mohou jejich podobu skutečně ovlivnit. Podle Kláskové se Evropská unie profiluje jako lídr v digitálních regulacích. V posledních letech přijala například nařízení o digitálních trzích (DMA), nařízení o digitálních službách (DSA) nebo AI Act. Debata o digitální regulaci je podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla často vedena příliš technicky, právnicky a bez srozumitelného vysvětlení konkrétních dopadů na běžné uživatele."Lidé pak nevědí, co jim tato pravidla reálně přinášejí a proč jsou důležitá. To souvisí i s tím, že jen 8,6 procenta respondentů vnímá nové zákony jako odraz svých potřeb a zájmů. Pokud veřejnost nevidí jasnou vazbu mezi regulací a svou každodenní zkušeností v on-line prostoru, těžko si k ní vytvoří důvěru. O to důležitější je dnes vést otevřenou a srozumitelnou debatu o tom, jak nastavit pravidla digitální ekonomiky tak, aby chránila uživatele, ale zároveň podporovala inovace a férové prostředí," podotkl Benzl. Podle datového ředitele skupiny Creative Docku Adama Hanky nízká informovanost o pravidlech digitálního prostoru ukazuje, že regulace vzniká rychleji, než se o ní stíhá vést veřejná debata. "Pokud mají lidé rozumět tomu, proč podobná pravidla existují, musí se o digitální ekonomice a fungování online platforem mluvit mnohem srozumitelněji a systematičtěji. Velkou roli v tom může sehrát stát, který by měl více investovat do digitální gramotnosti a vysvětlování nových pravidel. Školy by měly posilovat výuku práce s informacemi a fungování digitálních služeb," dodal. Průzkum byl realizován ve spolupráci s agenturou MNFORE na reprezentativním vzorku 1000 lidí v únoru 2026. puz jsa mha - sdílejte článek