Průzkum: Obyvatelé V4 si váží práce Ukrajinců, rychlý vstup země do EU nechtějí

Varšava 14. ledna 2025 (ČTK) - Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita.

Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi.

V Polsku podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pobývá více než 985.000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, v Česku jich je 380.000, na Slovensku 130.500 a v Maďarsku 61.500. Ve všech zkoumaných zemích se vztah k uprchlíkům zhoršil. Pro přijetí dalších běženců z Ukrajiny je méně než polovina dotázaných.

"Stereotyp Ukrajince je u nás neutrální, v Česku negativní," řekl listu profesor Dlugosz jako autor průzkumu, který v polovině loňského října vykonal projekt European National Panels v rámci grantu z UKEN. "Poláci ve vztazích s Ukrajinci nejsou ovlivňováni historickým traumatem, jakým byla genocida na Volyni (spáchaná za druhé světové války ukrajinskými nacionalisty na místních Polácích). Kdyby tomu bylo jinak, byl by obraz vnímání Ukrajince v polské společnosti negativní a odstup by byl větší," vysvětlil.

Největší nechuť v Polácích budí Rusové a Bělorusové, kteří jsou s většími sympatiemi vnímáni na Slovensku. "To je nepochybně efekt hybridní války na polsko-běloruské hranici, vedené už déle než tři roky," míní profesor v narážce na snahy Minsku vyvolat na hranici migrační krizi.

Důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do zemí V4 respondenti vnímali negativně, a to z několika důvodů. Válka Ruska proti Ukrajině zhoršila materiální situaci obyvatel všech čtyř zemí (vzhledem k vyšší míře inflace a energetické krizi). Na závažné důsledky války na vlastní finanční situaci poukázalo 30 procent dotázaných Poláků, 33 procent Čechů, 38 procent Slováků a 44 procent Maďarů.

V každé zemi se podle průzkumu kvalita života oproti předválečnému stavu zhoršila. Inflace, tedy zdražování, se obává skoro polovina dotázaných Slováků a Maďarů, zatímco v Polsku a Česku se lidé nejvíce bojí, aby se válka nedostala i do jejich vlasti - a také ruského jaderného útoku proti Ukrajině.

Ačkoliv ve všech zemích panuje vysoká míra přijetí humanitární pomoci, mezi 65 až 70 procenty, státy V4 se liší podporou sankcí proti Rusku. Nejpopulárnější jsou v Polsku, kde je podporuje až 70 procent dotázaných, naopak na Slovensku je to sotva 37 procent a v Maďarsku 32 procent, píše deník; údaj o Česku list neuvádí.

Polovička dotázaných souhlasí s přijímáním uprchlíků před válkou, nižší je ale podpora pro vojenskou a finanční pomoc Ukrajině. I přes spory o dovoz ukrajinského obilí je podpora pro rychlé přijetí Ukrajiny do EU nejvyšší v Polsku (36 procent), zatímco v dalších státech V4 se pohybuje od 19 po 26 procent.

Dotázaní ve všech zemích jen v jediné věci ocenili příznivý vliv ukrajinských uprchlíků, a sice, že zaplnili mezery na trhu práce (ačkoliv v Maďarsku si to pochvaluje jen 24 procent dotázaných, zatímco v Česku 53 procent). V ostatních záležitostech je migrace Ukrajinců hodnocena negativně, od vlivu na inflaci, přes omezení nabídky pracovních míst až po růst kriminality a růst cen bydlení. Negativně byl hodnocen také vliv ukrajinských uprchlíků na školský a zdravotní systém.

Obyvatele V4 spojuje ještě důvěra k silovým složkám: v Polsku je to armáda, které věří 73 procent dotázaných, v Česku policie (75 procent), v Maďarsku pohraniční stráž (66 procent). Hůře to vypadá s důvěrou v politiky (v Polsku), státní média (na Slovensku a v Maďarsku) a církev (v Česku).

Společnou mají obyvatelé V4 také nechuť k přijímání migrantů z Asie a Afriky, přičemž nejvíce odpůrců mají v Česku (až 73 procent) a nejméně v Maďarsku (55 procent). Poláci se v rámci V4 ukazují být největšími vlastenci v případě války s Ruskem - zbraní by se jich v takovém případě chopilo dvakrát více (22 procent) než v ostatních zemích, dodala Rzeczpospolita.