Průzkum: Podle poloviny Čechů není národní hrdost přežitek, hlavní je rodina

Praha 15. dubna (ČTK) - Téměř polovina lidí v Česku nesouhlasí s tím, že by národní hrdost byla přežitek. Stejný podíl se považuje hlavně za Čechy, kteří jsou ale rádi za členství v EU. Čtyři z pěti obyvatel ČR mají na prvním místě v životě rodinu. Polovina Čechů a Češek vnímá migraci jako přínos, polovina se k ní staví negativně. Ve většině lidí islám vyvolává obavy či ostražitost. Ukázal to průzkum institutu Solvo. Ve druhé polovině února odpovídalo 1075 lidí od 16 do 75 let, podrobněji pak ještě sedm desítek od 18 do 69 let. Solvo založila podnikatelka Ivana Tykač. Průzkum se zaměřil na charakteristiky Čechů a Češek. Zjišťoval postoj k národní hrdosti, rodině, migraci a islámu. Při dnešním představení výsledků novinářům byla Tykač i členové jejího týmu, a to političtí marketéři Anna Shavit a Marek Prchal, socioložka Jana Hamanová, bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a kouč David Shorf. Před nedávnem se objevily v informace o tom, že by Tykač mohla kandidovat na prezidentku. Téměř 47 procent lidí nesouhlasí s tím, že by národní hrdost byla přežitek. Pětina dotázaných se cítí hrdě velmi často, víc než polovina občas při určitých událostech a pětina málokdy. Stud pociťují tři procenta lidí. Víc velmi hrdých je v poválečné generaci baby boomerů, méně v generaci X narozené mezi lety 1965 až 1980 a nejméně mezi mileniály a generaci Z z přelomu tisíciletí. Lidé jsou hrdí nejčastěji na kulturu a historii, poté na sportovní úspěchy či českou šikovnost a zlaté ručičky. Nejvíc se naopak stydí za chování politiků, závist či aroganci a lhostejnost. Polovina dotázaných se cítí hlavně jako Češi, ale jsou rádi za české členství v sedmadvacítce. Pětina se považuje za hrdé Evropany. Tři z deseti berou Evropu jen jako geografický prostor. Nejčastěji k EU tíhnou mladí, s věkem evropanství slábne. Tři z deseti dotázaných jsou přesvědčení ateisté. Polovina lidí v něco věří. Pro téměř tři čtvrtiny je jejich víra osobní záležitost. Podle zjištění má církev mezi lidmi špatnou pověst, zmínili snahu mluvit jiným do života, touhu po majetku či agresivní prosazování víry. Víc než čtyři pětiny Čechů a Češek mají ve svém životě na prvním místě rodinu. Na druhém místě je práce a svoboda. Devět z deseti lidí souhlasilo s tím, že rodina je pro ně důležitější než stát. Ten má podle čtyř pětin respondentů rodiny podporovat, ne se vměšovat. Migrace rozděluje společnost napůl. Podle poloviny představují přistěhovalci přínos, a to jako pracovní síla, kulturní obohacení či plátci daní a odvodů. Druhá polovina má negativní postoj. Zmiňují nerespektování českých pravidel a neznalost češtiny, zneužívání dávek či bezpečnostní hrozbu a kriminalitu. K cizincům jsou vstřícnější vysokoškoláci, negativní postoje mají častěji starší osoby a méně vzdělaní. Ve dvou pětinách lidí vyvolává islám silné obavy až strach. Zdůvodňují to postojem k ženám či terorismem. Dvě pětiny dotázaných jsou ostražité či cítí nejistotu. Ostatním je téma jedno či jsou zvědaví na cizí kulturu. Shavit a Hamanová popsaly "desatero pro Česko" s profilem obyvatel. Zmínily u nich hrdost na svou zemi a její přírodu a kulturu, rodinu jako základ, víru bez členství v církvích či potřebu pravidel a jejich respektování i obdiv k úspěšným krajanům v cizině. Uvedly, že Češi a Češky měli využívat zdravou národní hrdost a naučit se formulovat pravidla českého života, příchozím je sdělit a vymáhat. Potřeba je podpora a oceňování rodin, dodaly. ktk ris rdo - sdílejte článek