První Evropský řád za zásluhy převzali ve Štrasburku Merkelová či Walesa

Štrasburk 19. května (zvláštní zpravodajka ČTK) - V Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes konala první ceremonie udílení Evropského řádu za zásluhy. Od předsedkyně EP Roberty Metsolaové a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové jej převzali bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, někdejší polský prezident Lech Walesa, vatikánský státní sekretář Pietro Parolin či moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nové ocenění je určeno osobnostem, které významně přispěly k evropské integraci, demokracii a prosazování evropských hodnot. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo 13 z 20 prvních laureátů. Nositelé na ceremonii dostali odznak. "Evropa nám nebyla darována. Byla budována smlouvu po smlouvě, krizi po krizi," řekla Metsolaová. Laureáti podle ní učinili Evropu silnější. Význačnými členy řádu, což je nejvyšší ze tří udílených kategorií ocenění, byli jmenováni Merkelová spolu s Walesou, a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který však na dnešní ceremonii chyběl. Merkelová, která svou zemi vedla 16 let a Němci ji vnímali jako záruku stability, zmínila křehkost míru slíbeného občanům Evropské unie, jenž po ruské invazi na Ukrajinu přestal být samozřejmostí. Rovněž hovořila o prosperitě a demokracii, které jsou podle ní pod tlakem. "Vyzývám vás, abyste regulovali sociální sítě a umělou inteligenci," řekla bývalá německá kancléřka v plénu s tím, že odpovědnost za šíření informací je nutná, aby nebyla podkopávána demokracie. Walesa, který je nositelem Nobelovy ceny za mír za nenásilný boj proti komunismu, v projevu ocenil odborový svaz Solidarita, u jehož zrodu stál. Když komunistický režim v Polsku padl, stal se Walesa prvním nekomunistickým prezidentem své země. Do Štrasburku si pro ocenění přijeli také bývalý polský premiér a bývalý předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, bývalý portugalský prezident a premiér Aníbal Cavaco Silva, bývalý šéf unijní diplomacie a bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean Claude Trichet. Ti všichni, spolu se Sanduovou a Parolinem, byli jmenováni zasloužilými členy řádu. Prozápadní politička Sanduová - v EU uznávaná za odolávání proruskému tlaku - ocenění věnovala moldavskému lidu. Ten podle ní buduje svou evropskou budoucnost. "Tváří v tvář ruským hrozbám a vydírání se znovu a znovu rozhodují pro Evropu," prohlásila moldavská prezidentka, pod jejímž vedením Moldavsko před dvěma lety zahájilo přístupová jednání s EU. Členy řádu byli na ceremonii jmenováni francouzský právník a vědec Marc Gjidara, lotyšská lékařka a vědkyně Sandra Lejnieceová, ukrajinská právnička v oblasti lidských práv Oleksandra Matvijčuková a rovněž bývalá místopředsedkyně EK, bývalá členka Sněmovny poslanců Lucemburska a bývalá europoslankyně Viviane Redingová. Mezi zasloužilé členy řádu, kteří dnes nebyli ve Štrasburku, se zařadili bývalý litevský prezident Valdas Adamkus, bývalý finský prezident Sauli Niinistö a bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová. Španělsko-americký šéfkuchař a zakladatel neziskové organizace World Central Kitchen (WCK) José Andrés, rocková skupina U2 a řecko-nigerijský basketbalista Jannis Antetokunmpo byli jmenováni členy řádu. O udělení řádu rozhoduje komise jmenovaná vedením Evropského parlamentu na čtyři roky a složená z předsedy EP, dvou jeho místopředsedů a čtyř význačných evropských osobností. Nyní tuto komisi tvoří Metsolaová, místopředsedkyně parlamentu Ewa Kopaczová a Sophie Wilmesová a také bývalý evropský komisař Michel Barnier, někdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso, bývalý šéf unijní diplomacie Josep Borrell a italský politik Enrico Letta. Evropský řád za zásluhy byl vytvořen loni u příležitosti 75. výročí deklarace z roku 1950, kdy tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman navrhl vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). To založily v roce 1952 Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Itálie. ESUO je považováno za jeden ze základních kamenů dnešní Evropské unie. Martina Hrbková spr - sdílejte článek