Público: Ve vedení Venezuely panuje nejistota, klíčová zůstává role armády

Caracas 7. ledna (ČTK) - Po sobotním útoku Spojených států na Venezuelu, při němž americké jednotky unesly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, přetrvává mezi tamní mocenskou elitou pocit nejistoty kvůli možné míře americké infiltrace do ozbrojených složek, která pomohla k úspěchu operace, napsal španělský server Público. Navzdory tomu ministr obrany Vladimir Padrino zůstává v úřadu, podle argentinského deníku La Nación je totiž jediný, kdo může zajistit loajalitu armády novému vedení země. Server televize Deutsche Welle (DW) napsal, že armáda se zřejmě na stranu opozice nepostavila i proto, že změna režimu by odhalila zločiny porušování lidských práv či korupce jejích velitelů.

"Ruské protivzdušné systémy, pokročilé čínské radary a kubánská prezidentská garda se ukázaly jako neúčinné proti sofistikované americké operaci, která byla úspěšná díky technologické převaze, elektronickému boji a předchozí infiltraci zpravodajských služeb. Během několika minut neutralizovala klíčové obranné schopnosti venezuelského vojenského aparátu, který Caracas po léta prezentoval jako odstrašující prostředek proti zahraniční intervenci," napsal server Público.

Ani americký plukovník ve výslužbě Manuel Supervielle nepochybuje o pomoci některých venezuelských vojáků Spojeným státům. "Pokud by tomu tak nebylo, operace by se jen těžko vyvíjela tak, jak proběhla. A i díky tomu byly ztráty minimální," řekl serveru DW s odkazem na počty obětí. Při sobotním útoku zemřelo 23 venezuelských vojáků a 32 Kubánců, kteří působili v ochranné bezpečnostní službě prezidenta Madura.

Výměna vedení prezidentské ochranné služby byla jedinou známou změnou, kterou režim po sobotním útoku udělal. Přitom za normálních okolností by po takovém debaklu musel být odvolán i ministr obrany, napsal argentinský deník La Nación. Podle něj ale právě jen ministr obrany Vladimir Padrino nyní může zajistit loajalitu armády nové prezidentce a zabránit dezercím a rozkolu vojenských složek.

"Padrino se dál drží ve funkci, protože má na vojáky největší vliv," uvedl venezuelský politolog Enderson Sequera. Padrino je ministrem obrany od roku 2014 a patří k nejvlivnějším postavám režimu. "Padrino z této (sobotní) epizody vyšel posílen, protože je jediný, kdo může zajistit loajalitu vojáků politickému vedení, a nikoli díky svým vojenským schopnostem. Delcy (Rodríguezová) potřebuje vyvolat obraz kontinuity (režimu)," dodal Sequera.

Někteří po sobotní útoku očekávali, že část armády by se mohla přidat na stranu opozice. "Změna režimu pro nejvyšší vojenské velení není výhodná i proto, že by odhalila mnoho zločinů, jichž se dopustili za posledních 20 let, včetně porušování lidských práv a rozsáhlé korupce," řekl serveru DW mexický politolog Carlos Pérez Ricart. I on se domnívá, že někteří velitelé vzhledem k vyhlídkám do budoucna nějakým způsobem se Spojenými státy spolupracovali. Podle něj je tak nejpravděpodobnější, že důstojníci se budou spíše snažit o zachování současné mocenské struktury.

V zemi dlouhodobě sužované ekonomickou krizí jsou armádní elity těm politickým věrné zejména kvůli finančních benefitům, ale podle serveru Público i proto, že jsou zmanipulované ideologií, jež souvisí i historickou nevraživostí vůči "imperialistickým" Spojeným státům. Heslem venezuelské armády je "Nezávislost a socialistická vlast! Budeme žít a zvítězíme!", kterým v roce 2011 tehdejší venezuelský prezident Hugo Chávez nahradil předchozí heslo Vlast, socialismus nebo smrt! ve snaze dodat do bojového pokřiku více optimismu.

Všechny dosavadní výzvy opozičních lídrů armádě, aby se postavila na stranu lidu, respektive opozičního lídra, tak zůstaly nevyslyšené. A když v roce 2019 někteří důstojníci podpořili tehdejšího šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož opozice a asi 60 zemí, včetně USA, uznalo za prozatímního prezidenta, skončili pak tito velitelé ve vězení nebo utekli do zahraničí.

Guaidóvi se v roce 2019 podařilo nebývale sjednotit dlouhodobě roztříštěnou opozici. O mezinárodní podporu desítek zemí ale posléze přišel a také opoziční strany se nakonec opět rozklížily a jeho vládu, kterou tvořily stovky úředníků, včetně velvyslanců v zahraničí, a kterou ale někteří vinili z korupce, v prosinci 2022 odvolaly.

Také současná šéfka největší opoziční aliance María Corina Machadová od prezidentských voleb v červenci 2024, které podle opozice vyhrál její kandidát Edmundo González, několikrát vyzvala armádu, aby se postavila na "správnou stranu".

Rovněž Spojené státy uznaly Gonzálezovo vítězství ve volbách, nicméně po sobotním únosu Madura ho nepodpořily jako nového lídra země, a místo toho se Washington snaží o spolupráci s Delcy Rodríguezovou, která byla od roku 2018 do únosu Madura jeho viceprezidentkou. Podle analytiků zvolil americký prezident Donald Trump pokračování režimu proto, aby ve Venezuele zachoval stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a aby zabránil větší migrační vlně.

Trump se venezuelskou vládu snaží přimět ke spolupráci s USA nátlakem, jinak hrozí dalším vojenským zásahem. Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro, a podobně pohrozil i ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi. I Cabella a Padrina viní USA z narkoterorismu a i na ně, stejně jako už před několika lety na Madura, vypsaly odměnu za informace vedoucí k jejich dopadení.