Reuters: Válka na Blízkém východě už firmám zvýšila náklady o 25 miliard USD

Londýn 18. května (ČTK) - Válka Spojených států a Izraele proti Íránu již stála firmy po celém světě nejméně 25 miliard USD (asi 522,5 miliardy Kč) a částka stále stoupá. Podniky se potýkají s prudce rostoucími cenami energií, narušenými dodavatelskými řetězci a přerušením obchodu Hormuzským průlivem. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters, která vychází z finančních zpráv zveřejněných společnostmi obchodovanými na burzách v USA, Evropě a Asii. Nejméně 274 společnosti uvedlo, že kvůli válce spustily obranná opatření ke zmírnění finančních dopadů, včetně zvyšování cen nebo omezování výroby, vyplývá z analýzy. Některé firmy také pozastavily výplatu dividend či zpětné odkupy akcií, propustily zaměstnance, zavedly palivové příplatky nebo požádaly o nouzovou státní pomoc. Pro srovnání, více než 100 firem do loňského října uvedlo, že americká cla zavedená v roce 2025 jim zvýšila náklady o více než 35 miliard USD. Tato situace je další z řady otřesů, které zasáhly podniky po pandemii covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu, a zároveň tlumí očekávání pro zbytek roku. Na trhu navíc panuje jen malá naděje, že by se brzy podařilo dosáhnout dohody o ukončení konfliktu. "Tento rozsah poklesu v odvětví je srovnatelný s tím, co jsme pozorovali v době globální finanční krize, a dokonce vyšší než v jiných obdobích recese,“ uvedl šéf výrobce domácích spotřebičů Whirlpool Marc Bitzer poté, co firma snížila svůj celoroční výhled o polovinu a pozastavila výplatu dividend. Dodal, že spotřebitelé odkládají výměnu produktů a raději je opravují. Analytici zároveň upozorňují, že se zpomalováním růstu bude slábnout cenová síla firem a bude těžší absorbovat fixní náklady, což může ve druhém čtvrtletí i v dalším období dále tlačit na ziskové marže. Trvalejší zvyšování cen by navíc mohlo podporovat inflaci a dál oslabovat už tak křehkou důvěru spotřebitelů. Whirlpool není zdaleka jediný, kdo pociťuje dopady konfliktu. Na rostoucí náklady a tlak na hospodaření upozornily i společnosti jako Procter Gamble, malajsijský výrobce kondomů Karex nebo Toyota. Přibližně pětina firem zahrnutých v analýze, které působí napříč odvětvími od kosmetiky přes pneumatiky a čisticí prostředky až po letecké a námořní dopravce, uvedla, že konflikt má negativní dopad na jejich finanční výsledky. Většina z nich měla sídlo v Británii a Evropě, kde byly už předtím vysoké ceny energií, téměř třetina pak pochází z Asie, která je výrazně závislá na dodávkách ropy a paliv z Blízkého východu. Konflikt na Blízkém východě nyní vstupuje do třetího měsíce. Írán kvůli konfliktu zablokoval Hormuzský průliv, důležitý uzel pro přepravu paliv, což způsobilo růst ceny ropy nad 100 USD za barel. Ve srovnání s obdobím před začátkem války je ropa dražší o více než 50 procent. Uzavření této trasy zároveň zvýšilo náklady na lodní dopravu, omezilo dostupnost surovin a narušilo obchodní trasy zásadní pro tok zboží. Dopady jsou patrné i u dodávek hnojiv, helia, hliníku, polyethylenu a dalších důležitých vstupů pro průmysl. Největší podíl na celkových zvýšených nákladech způsobených válkou připadá na letecký sektor, a to zhruba 15 miliard USD, mimo jiné kvůli téměř zdvojnásobení cen leteckého paliva. Jak se situace zhoršuje, na dopady upozorňují i další odvětví - Toyota očekává ztrátu 4,3 miliardy USD, Procter Gamble pokles zisku po zdanění o miliardu USD a McDonald’s varuje před dlouhodobě vyššími náklady v důsledku narušení dodavatelských řetězců. Generální ředitel McDonald’s Chris Kempczinski zároveň uvedl, že vysoké ceny pohonných hmot jsou v současnosti hlavním problémem, který oslabuje poptávku zejména u nízkopříjmových spotřebitelů. Téměř 40 společností z průmyslu, chemického a materiálového sektoru uvedlo, že kvůli závislosti na petrochemických dodávkách z Blízkého východu plánují zvyšovat ceny. Finanční ředitel Newell Brands Mark Erceg upozornil, že každé zvýšení ceny ropy o pět dolarů za barel zvyšuje náklady firmy zhruba o pět milionů USD. Německý výrobce pneumatik Continental pak očekává od druhého čtvrtletí kvůli dražším surovinám další náklady minimálně 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč). Podle vedení se efekt projeví s několikaměsíčním zpožděním a naplno zasáhne hospodaření ve druhé polovině roku. Zisky firem zůstaly v prvním čtvrtletí silné, což pomohlo hlavním indexům, jako je SP 500, dosahovat nových maxim i přes rostoucí náklady na energie a vyšší výnosy dluhopisů spojené s inflací. Od konce března ale analytici snížili odhady ziskových marží pro druhé čtvrtletí u průmyslových i spotřebitelských firem v indexu SP 500. Podle Goldman Sachs budou od druhého čtvrtletí evropské firmy z indexu STOXX 600 čelit tlaku na marže, protože bude těžší přenést dodatečné náklady do cen a zároveň vyprší ochrana ze zajištění. UBS uvádí, že sektory jako automobilový průmysl, telekomunikace a spotřební zboží zaznamenávají výrazné zhoršení výhledů. V Japonsku pak již analytici snížili odhady růstu zisků pro druhé čtvrtletí téměř na polovinu, tedy 11,8 procenta. Podle analytiků se přitom skutečný dopad na firemní výsledky teprve začne naplno projevovat. irl nob - sdílejte článek