RTR: Transatlantická plavba mezi Brazílií a Angolou chce připomenout otroctví

Brasília 26. prosince 2024 (ČTK/Reuters) - Otce Heleny Monteirové da Costaové přivezli v 19. století z Angoly do Brazílie jako otroka. Jeho devětadevadesátiletá dcera nyní doufá, že se příští rok bude moci zúčastnit první plavby svého druhu, která povede opačným směrem - zpět do vlasti jejího otce, napsala agentura Reuters.

"Otec byl zotročen a poslouchal. Vše, co mu (otrokáři) řekli, aby udělal, to udělal," upozornila da Costaová u sebe doma v pobřežním brazilském městě Santosu, kde její otec po brutální plavbě přes Atlantik skončil.

Od 16. do 19. století přijala Brazílie přibližně pět milionů zotročených Afričanů, což je více než kterákoliv jiná země. Většina z nich byla přivezena násilně v nelidských podmínkách na palubách portugalských lodí ze západoafrické Angoly.

Organizátoři akce nazvané "A Grande Travessia" neboli "Velké přeplutí" usilují o pronájem výletní lodi, která vypluje ze Santosu, zastaví se v Riu de Janeiru a Salvadoru, načež zamíří do Luandy, hlavního města Angoly.

Za plavbou, která je naplánovaná od 1. do 21. prosince 2025, stojí třiašedesátiletý Dagoberto José Fonseca, profesor ze státní univerzity v Sao Paulo (UNESP). "Chceme obnovit námořní cesty minulosti, abychom vybudovali jinou budoucnost," řekl.

Fonseca kvůli tomu jedná s angolskými a brazilskými úřady, které iniciativu podporují, i s plavebními společnostmi. K pronájmu výletní lodi bude zapotřebí finanční podpora.

Brazilská ministryně pro rasovou rovnost Anielle Francová uvedla, že projekt je v souladu s vládním programem nazvaným "Rotas Negras" čili "Černé cesty", který podporuje cestovní ruch, jenž připomíná a oceňuje afrobrazilskou historii a kulturu.

Projekt počítá s pozváním přibližně 2000 cestujících, včetně studentů, akademiků, podnikatelů, potomků otroků a představitelů afrobrazilských náboženství. "Očekávám, že se dozvím něco o své historii," doufá Mary Francisca do Carenová, jedna z černošských akademiček, která se chystá na plavbu.

Plánované aktivity na palubě zahrnují workshopy, kulaté stoly, možnosti navazování kontaktů a uctění památky více než 2,5 milionu lidí, kteří přišli o život během vyčerpávající plavby zvané "střední pasáž" (která byla součástí takzvaného trojúhelníkového obchodu v rámci transatlantického obchodu s otroky).

Podle Afonse Vity, angolského odborníka na turistiku spojenou s historií otroctví, plavba pomůže jeho zemi konfrontovat se s vlastní minulostí. Vita zároveň obvinil bývalého kolonizátora Portugalsko z toho, že se snaží tématu vyhýbat. "Portugalsko, které nás kolonizovalo, nikdy nemělo zájem na tom, aby se o této historii, která poškozuje jeho obraz, veřejně diskutovalo," řekl Vita.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa letos prohlásil, že jeho země je zodpovědná za zločiny spáchané během transatlantického otroctví a koloniální éry, a hovořil o potřebě odškodnění. Portugalská vláda však odmítla iniciovat jakýkoliv proces reparací. Vita i Fonseca vyzvali portugalskou vládu, aby se do projektu plavby zapojila. Portugalské ministerstvo hospodářství, které dohlíží na cestovní ruch, na žádost o komentář ihned nereagovalo.

Organizátoři považují plavbu za součást širšího hnutí usilujícího o odškodnění za transatlantické otroctví a evropský kolonialismus. Debata o tom, zda by měly být odškodněny historické křivdy a jejich odkaz, je dlouhodobá a stále velmi rozdělující, ale podpora reparací nabírá na síle po celém světě. "Projekt, jako je tenhle... nás vybízí k zamyšlení nad reparacemi, stejně jako nad uznáním a posílením identity černochů," uvedla ministryně Francová.