Rusko pod tlakem nákladů na válku chystá zvyšování daní a úspory, píše Reuters

Moskva 20. srpna 2025 (ČTK) - Moskva se chystá zvyšovat daně a omezovat veřejné výdaje v civilních sektorech, aby byla schopna dál financovat vysoké náklady související s válkou na Ukrajině. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské činitele a ekonomy.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Schodek ruského rozpočtu se však zvyšuje, protože výdaje rostou, zatímco příjmy z prodeje ropy a plynu klesají, píše Reuters.

Rusko se kvůli vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku a objevují se varování před příchodem recese.

Na ruskou ekonomiku i veřejné finance mají negativní dopad mimo jiné vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. "Vzhledem k pesimističtějším odhadům ekonomických ukazatelů a k poklesu příjmů z ropy a plynu budeme muset urgentně zahájit rozpočtovou konsolidaci," uvedl koncem července šéf rozpočtového výboru horní komory ruského parlamentu Anatolij Artamanov.

Ruské rozpočtové výdaje se od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v nominálním vyjádření téměř zdvojnásobily. To vytvořilo inflační tlaky a přinutilo centrální banku zvýšit úrokové sazby až na 21 procent, píše Reuters. "Nemůžeme snížit výdaje na národní obranu," uvedl Artamonov. "S největší pravděpodobností je budeme muset zvýšit," dodal.

Zdroj agentury Reuters z ruské vlády uvedl, že výdaje na obranu se ani v případě ukončení bojů nevrátí na úrovně z doby před zahájením invaze. "I za příměří bude stále potřeba vyrábět dělostřelecké granáty a drony, ale v o něco menším měřítku," upozornil.

Artamonov uvedl, že Rusko možná bude muset do roku 2028 snížit výdaje mimo obranu o dva biliony rublů (více než půl bilionu Kč) a přesunout ušetřené peníze do obranného rozpočtu. "V příštích třech letech nebudeme mít dost prostředků, abychom žili tak pohodlně jako nyní," dodal.

Bývalý člen vedení ruské centrální banky Sergej Aleksašenko uvedl, že podíl výdajů na vzdělávání a zdravotní péči na hrubém domácím produktu (HDP) Ruska v letošním roce výrazně klesá. Předpověděl rovněž, že ruská vláda bude zvyšovat daně a omezovat výdaje.

Podle zdroje Reuters z vlády je zvyšování daní nevyhnutelné. "Jinak prostě nedokážeme vyjít s penězi, a to ani v případě snížení výdajů na obranu. Příjmy z ropy a plynu klesají a ekonomika to nedokáže plně kompenzovat," uvedl zdroj.

Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem minulého měsíce snížil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 1,5 procenta. Tempo hospodářského růstu by tak mělo prudce zpomalit z loňských 4,3 procenta.

"Ruská ekonomika se potýká se negativními dopady vysokých úrokových sazeb a pokračujících válečných operací," uvedl ekonom Liam Peach ze společnosti Capital Economics. "Lze očekávat delší období slabého hospodářského růstu," dodal

Ruský ministr financí Anton Siluanov podle Reuters signalizoval úsporná opatření již v dubnu, když vládním kolegům doporučil, aby "byli skromní ve svých přáních" ohledně rozpočtových výdajů. Jeho náměstek Pavel Kadočnikov pak v červenci uvedl, že prioritou jsou výdaje na vojáky bojující na Ukrajině a jejich rodiny a že Rusko by mělo zvážit "eliminaci" neprioritních výdajů.