Schůzka Zelenského a Trumpa v Bílém domě skončila předčasně roztržkou
Washington 28. února (ČTK) - Schůzka v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně, po níž se dvě strany rozešly bez dojednání jakýchkoli výsledků. Americký prezident Donald Trump zkritizoval svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není "připravený na mír". Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Kyjevu, podle Moskvy dostal Zelenskyj ve Washingtonu tvrdou lekci.
Napjatě očekávaná schůzka v Bílém domě navazovala na intenzivní jednání o přípravách na potenciální mír na Ukrajině, která se v posledních týdnech odehrávají na různých kontinentech. Zelenskyj doufal, že setkání přiblíží pozice Washingtonu a Kyjeva poté, co nedávná vyjádření Trumpa a jeho vlády ukázala značný odklon USA od dosavadního přístupu Ukrajiny a jejích spojenců. Návštěva Bílého domu ale tyto mezery jen zvýraznila.
Když dva prezidenti po přivítání vystoupili před novináře v Oválné pracovně a začali odpovídat na dotazy, jejich vyjádření postupně přerostla téměř v hádku. Trump a jeho viceprezident J. D. Vance označili chování Zelenského za neuctivé, vytkli mu, že není dostatečně vděčný za americkou pomoc a americký prezident v některých momentech na Zelenského křičel. Situace eskalovala poté, co ukrajinský prezident argumentoval, že ruská hlava státu Vladimir Putin není důvěryhodným diplomatickým partnerem.
"Zahráváte si se životy milionů lidí, zahráváte si s třetí světovou válkou... A to, co děláte, je velmi neuctivé," obořil se na něj v jisté chvíli Trump.
Deník The New York Times (NYT) scénu označil za jeden z nejdramatičtějších momentů, jaký se kdy v Oválné pracovně Bílého domu odehrál před kamerami. Zpravodajská společnost BBC píše o nejhorším možném scénáři pro Ukrajinu, která se snaží přesvědčit Washington, aby pomáhal dohlížet na dodržování případné mírové dohody s Ruskem. Podle médií také schůzka podtrhla dlouhodobě nepříliš přátelský vztah Zelenského s Trumpem, který se naopak v minulosti opakovaně s obdivem vyjadřoval o Putinovi.
K očekávaným jednáním po třech letech ruské agrese na Ukrajině americký prezident řekl, že není na jedné ani druhé straně, nýbrž "uprostřed". Zelenskyj před kamerami vystoupil proti kompromisu s Putinem, Trump zase řekl, že kompromis je nutný a že Kyjev není v dobré pozici. Po předčasném konci jednání v prohlášení vzkázal, že Zelenskyj není připravený na mír s účastí USA a že se může vrátit, až se to změní.
Americký prezident na dnešek avizoval podpis "velmi důležité dohody" o hospodářské spolupráci USA s Ukrajinou poté, co začal po napadené zemi požadovat přístup k nerostnému bohatství. Od prvotních amerických návrhů se zřejmě obsah dohody výrazně změnil, nakonec ale žádný text podepsán nebyl. "Buď se dohodneme, nebo končíme," řekl v této souvislosti Trump.
Po vyostřené výměně v Oválné pracovně se podle informací amerických médií Trump radil se členy svého kabinetu, zatímco ukrajinská delegace čekala jinde. Americký prezident se pak rozhodl schůzku ukončit a jeho poradci Ukrajince vyzvali k odchodu.
Zelenskyj skoro hodinu po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, v němž několikrát děkoval za americkou podporu a opakoval, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír. Kriticky se mezitím vůči němu vyjádřili někteří ruští představitelé nebo také vlivný senátor Republikánské strany Lindsey Graham, podpory se pak dočkal od řady evropských politiků včetně českých státníků.
"Stojíme při Ukrajině více než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí," reagoval český prezident Petr Pavel na jednání ve Washingtonu. Podle šéfky diplomacie Evropské unie Kaji Kallasové krach jednání ukázal, že svobodný svět potřebuje nového lídra. Svou podporu Ukrajině vyjádřily Německo, Francie, Polsko, Španělsko nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropští lídři budou o dění kolem války na Ukrajině jednat v neděli v Londýně.
lex jd - sdílejte článek
Následuje: Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, říká rabín
Brusel 28. února (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt. Existují podle něj dvě mocnosti, které se Evropu snaží zničit, jednou je Írán a druhou Rusko. "A víme, že pokaždé, když dojde k útoku proti německým občanům, francouzským občanům, židovským občanům Evropy, vždy to posílí krajní pravici," řekl Goldschmidt. Lídři mainstreamových stran by se tím podle něj měli zabývat. Goldschmidt je rodákem z Curychu. Působil nejdříve v Izraeli, odkud se v roce 1989 přesunul do tehdejšího Sovětského svazu, aby tam po pádu komunismu přispěl k obnově židovského života. Od roku 1993 byl vrchním moskevským rabínem. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 se vzepřel požadavku, aby invazi schválil, a naopak se proti ní vymezil. Proto byl donucen Moskvu opustit a nyní žije střídavě v Německu a v Izraeli. V čele Konference evropských rabínů stojí od roku 2011. "Nárůst krajní pravice nenastal sám o sobě. Je to důsledek nedostatku bezpečí uvnitř Evropy. Evropané i evropští Židé se necítí bezpečně," uvedl rabín. "A i když mnoho voličů ví, že má krajní pravice problémy s demokracií, že nepodporují evropské hodnoty, tak na druhou stranu je slyší říkat, že je pro ně bezpečnost tématem číslo jedna. Proto hlasují pro krajní pravici, proto hlasují pro AfD," dodal s odkazem na stranu Alternativa pro Německo. Ta je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a v nedávných německých volbách výrazně posílila. Současné dění by podle předsedy Goldschmidta mělo být "velmi jasným signálem pro evropské lídry z mainstreamových stran", že by se podobnými útoky měli zabývat. "Není možné, aby se v Evropě téměř denně odehrávaly útoky nožem či s použitím automobilů proti evropským občanům," uvedl Goldschmidt. Vrchní evropský rabín v této souvislosti zmínil nedávné násilnosti vůči izraelským fanouškům, které se odehrály loni v listopadu v Amsterodamu. Násilí propuklo před zápasem a hlavně po zápase mezi místním Ajaxem a týmem Maccabi Tel Aviv. Někteří fanoušci z Izraele nejdříve zaútočili na vůz taxislužby a provolávali protiarabská hesla. Později se stali fanoušci Maccabi terčem útoků lidí, kteří vyhledávali Židy, uvedla amsterodamská starostka Femke Halsemaová. Podle amsterodamské policie muselo být pět zraněných ošetřeno v nemocnici, desítky lidí byly zadrženy. "Jaká byla reakce nizozemským úřadů? Nejvyšším trestem byl šestiměsíční podmíněný trest," uvedl Goldschmidt. Dění v Amsterodamu označil za pogrom proti židovským a izraelským fotbalovým fanouškům. "Dá se očekávat, že po takové reakci se to už nebude opakovat? Nedá. Nedostatečná reakce vyvolává další teroristické útoky a bude znamenat více voličů pro krajní pravici," dodal rabín. Kontroverzi vyvolala i nedávná gesta ze strany některých amerických představitelů. Pravici jako při nacistickém pozdravu zdvihl na konferenci ve Washingtonu poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon. Gesto připomínající nacistický pozdrav použil už v lednu i miliardář Elon Musk na pódiu ve Washingtonu při vystoupení po Trumpově inauguraci. "Víte, v Evropě má krajní pravice své strany, jiné pravice či levice. V Americe je krajní pravice uvnitř Republikánské strany," prohlásil rabín Goldschmidt, který loni získal prestižní Cenu Karla Velikého. Spolu s ním ji získaly i židovská společenství v Evropě. Společnost Karla Velikého tehdy uvedla, že volba laureátů byla signálem, že v Evropě není místo pro antisemitismus. (pokračování...)
Brusel 28. února (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Evropané se necítí bezpečně, proto narůstá podpora krajní pravice, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt. Existují podle něj dvě mocnosti, které se Evropu snaží zničit, jednou je Írán a druhou Rusko. "A víme, že pokaždé, když dojde k útoku proti německým občanům, francouzským občanům, židovským občanům Evropy, vždy to posílí krajní pravici," řekl Goldschmidt. Lídři mainstreamových stran by se tím podle něj měli zabývat. Goldschmidt je rodákem z Curychu. Působil nejdříve v Izraeli, odkud se v roce 1989 přesunul do tehdejšího Sovětského svazu, aby tam po pádu komunismu přispěl k obnově židovského života. Od roku 1993 byl vrchním moskevským rabínem. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 se vzepřel požadavku, aby invazi schválil, a naopak se proti ní vymezil. Proto byl donucen Moskvu opustit a nyní žije střídavě v Německu a v Izraeli. V čele Konference evropských rabínů stojí od roku 2011. "Nárůst krajní pravice nenastal sám o sobě. Je to důsledek nedostatku bezpečí uvnitř Evropy. Evropané i evropští Židé se necítí bezpečně," uvedl rabín. "A i když mnoho voličů ví, že má krajní pravice problémy s demokracií, že nepodporují evropské hodnoty, tak na druhou stranu je slyší říkat, že je pro ně bezpečnost tématem číslo jedna. Proto hlasují pro krajní pravici, proto hlasují pro AfD," dodal s odkazem na stranu Alternativa pro Německo. Ta je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a v nedávných německých volbách výrazně posílila. Současné dění by podle předsedy Goldschmidta mělo být "velmi jasným signálem pro evropské lídry z mainstreamových stran", že by se podobnými útoky měli zabývat. "Není možné, aby se v Evropě téměř denně odehrávaly útoky nožem či s použitím automobilů proti evropským občanům," uvedl Goldschmidt. Vrchní evropský rabín v této souvislosti zmínil nedávné násilnosti vůči izraelským fanouškům, které se odehrály loni v listopadu v Amsterodamu. Násilí propuklo před zápasem a hlavně po zápase mezi místním Ajaxem a týmem Maccabi Tel Aviv. Někteří fanoušci z Izraele nejdříve zaútočili na vůz taxislužby a provolávali protiarabská hesla. Později se stali fanoušci Maccabi terčem útoků lidí, kteří vyhledávali Židy, uvedla amsterodamská starostka Femke Halsemaová. Podle amsterodamské policie muselo být pět zraněných ošetřeno v nemocnici, desítky lidí byly zadrženy. "Jaká byla reakce nizozemským úřadů? Nejvyšším trestem byl šestiměsíční podmíněný trest," uvedl Goldschmidt. Dění v Amsterodamu označil za pogrom proti židovským a izraelským fotbalovým fanouškům. "Dá se očekávat, že po takové reakci se to už nebude opakovat? Nedá. Nedostatečná reakce vyvolává další teroristické útoky a bude znamenat více voličů pro krajní pravici," dodal rabín. Kontroverzi vyvolala i nedávná gesta ze strany některých amerických představitelů. Pravici jako při nacistickém pozdravu zdvihl na konferenci ve Washingtonu poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon. Gesto připomínající nacistický pozdrav použil už v lednu i miliardář Elon Musk na pódiu ve Washingtonu při vystoupení po Trumpově inauguraci. "Víte, v Evropě má krajní pravice své strany, jiné pravice či levice. V Americe je krajní pravice uvnitř Republikánské strany," prohlásil rabín Goldschmidt, který loni získal prestižní Cenu Karla Velikého. Spolu s ním ji získaly i židovská společenství v Evropě. Společnost Karla Velikého tehdy uvedla, že volba laureátů byla signálem, že v Evropě není místo pro antisemitismus. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Schůzka Zelenského a Trumpa v Bílém domě skončila předčasně roztržkou' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025022809738|513433. Vydána 28.02.2025 23:21:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Schůzka Zelenského a Trumpa v Bílém domě skončila předčasně roztržkou' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025022809738|513433. Vydána 28.02.2025 23:21:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.