Nikósie (Kypr) 3. května (ČTK) - Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky a vzestupu inflace.
'Obavy z možné recese v eurozóně jsou reálné a oprávněné,' uvedl Sturnaras v rozhovoru, který dnes zveřejnil kyperský list Philelephteros. 'Stoupající ceny energií a rostoucí nejistota mají vzhledem k vysoké energetické závislosti eurozóny přímý dopad na hospodářský růst a inflaci,' dodal.
Sturnaras upozornil, že na rozdíl od energetické krize v roce 2022 nyní vzestup inflace přichází v době pomalejšího hospodářského růstu, přísnějších finančních podmínek a omezených rozpočtových možností. 'To omezuje prostor pro politická opatření a vytváří větší zranitelnost ekonomiky,' dodal.
Vyšší ceny energie zatím nevedly k prudkému vzestupu inflace v eurozóně. Poškození energetické infrastruktury v důsledku konfliktu na Blízkém východě by nicméně mohlo vytvořit inflační tlaky ve středně dlouhém období a nejistota by mohla poškodit investice a hospodářský růst, napsala agentura Reuters.
Statistický úřad Eurostat tento týden zveřejnil rychlý odhad inflace, podle kterého meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zrychlil na tři procenta z březnového tempa 2,6 procenta. Údaje Eurostatu rovněž ukázaly, že růst ekonomiky eurozóny v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 0,1 procenta z 0,2 procenta v posledních třech čtvrtletích loňského roku.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že v celém letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýší o 1,1 procenta. Zhoršil tak svou lednovou prognózu, podle které měl letošní růst činit 1,3 procenta.
ECB ve čtvrtek podle očekávání opět nechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. Poukázala však na vzestup inflačních rizik v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, což podpořilo vyhlídky na zvyšování úroků. Prezidentka banky Christine Lagardeová uvedla, že Rada guvernérů o zachování úrokových sazeb rozhodla jednomyslně, ale dlouze diskutovala také o možnosti zvýšení úroků.
sdílejte článekAktualizováno: 17.05.2026 3:36:18
(stejným rukopisem)
(čtěte související články)
(nové články na téma)
(další z rubriky)
Zpráva 'Šéf řecké centrální banky varoval před recesí v eurozóně kvůli válce s Íránem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2026050304065|526500. Vydána 03.05.2026 18:39:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,89
Za první tři měsíce roku 2026 v ČR přibylo 13.977 podnikatelů, o 78 procent více než
Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl
Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují
Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud
Australská centrální banka (RBA) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
Pravděpodobnost zpřísnění měnové politiky v Polsku vzrostla. Polská centrální banka by
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se vyjádřila skepticky k
Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a
Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty
Dodávky dělostřeleckých granátů, které měly měsíce zdržení kvůli politickým tahanicím ve
Shodu v zahraničněpolitických otázkách i na nutnosti prohloubit ekonomickou spolupráci dnes
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy