Šéf sudetských Němců Posselt chce v Německu ulice s Havlovým jménem

Berlín 4. října (zpravodaj ČTK) - Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt dnes u příležitosti úterního 85. výročí narození někdejšího disidenta a pozdějšího československého a prvního českého prezidenta Václava Havla vyzval německá města, aby po tomto politikovi pojmenovala ulice. Posselt v prohlášení výslovně zmínil bavorskou metropoli Mnichov, od které takový krok nejvíce očekává.

"Obzvláště Mnichov je zavázán pojmenovat po Havlovi ulici, která by byla hodna této velké osobnosti," řekl Posselt. Připomenul, že Mnichov během rozdělení Evropy na východní a západní bloky platil za hlavní město českého exilu a že do bavorské metropole Havel jako nově zvolený prezident zavítal na první zahraniční návštěvu. Německo Havel navštívil 2. ledna 1990, tedy čtvrtý den po svém zvolení.

Posselt, který je nejvyšší představitelem sudetských Němců vyhnaných a odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, Havlův odkaz připomenul i v textu v aktuálním vydání sudetoněmeckého týdeníku Sudetendeutsche Zeitung. Posseltovu článku o Havlovi vévodí titulek v češtině. "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii," uvádí na páté straně titulek, pod kterým následuje výrazně menší německý překlad. Titulek cituje zákon o Havlových zásluhách, který na počátku roku 2012 český parlament schválil.

Posselt Havla označuje spolu s vůdcem polské odborové organizace Solidarita a prvním nekomunistickým prezidentem Polska Lechem Walesou a papežem Janem Pavlem II. pocházejícím z Polska za hybatele národů střední a východní Evropy. Uvedl také, že Havel přispěl rozhodujícím způsobem nejen k pádu totalitních komunistických režimů, ale také k pokroku v česko-německém a česko-sudetoněmeckém usmíření.

V dnešním prohlášení Posselt uvádí, že Havel je i po deseti letech od úmrtí stále nekorunovaným králem evropské občanské společnosti, která spolu nehledě na hranice žije v míru a kreativním soužití. Havel zemřel v prosinci 2011.