Senátní výbory nemají ohledně zákona o podpoře bydlení jednotný postoj

Praha 13. května (ČTK) - Senát by měl podle svého sociálního výboru schválit zákon o podpoře bydlení, který má pomoci lidem v bytové nouzi. Naproti tomu senátní hospodářský výbor se na podpoře zákona neshodl a nepřijal k němu žádné doporučení. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Norma pomůže 14.000 rodinám ročně, řekl dnes senátorům ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Horní parlamentní komora má o předloze rozhodnout za týden, předtím ji projedná ještě hospodářský výbor. Sociální výbor doporučil přijetí zákona beze změn, jeho podvýbor pro bydlení za stěžejní považuje dořešení otázky financování obcí a krajů v souvislosti se zaváděním nových opatření. Komunální politici z řad zákonodárců měli obavy z personálního a kapacitního zajištění systému. V hospodářském výboru hlasovali z devíti přítomných členů pro kladné stanovisko jen dva, a to předseda výboru Miroslav Plevný a Ondřej Lochman, oba z klubu Starostů a nezávislých. Ostatní členové výboru se zdrželi. "Zákon je cílen na nízkopříjmové domácnosti a domácnosti v bytové nouzi," uvedl ministr. Podle něj v Česku žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi, kteří by díky zákonu mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Sněmovna ale počet kontaktních míst snížila na zákonem stanovených 115, které budou vznikat hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí. Podle Martina Bednáře (ANO) by tuto možnost měly mít všechny obce, aby to část z nich neměla povinné ze zákona. Jeho zamítnutí Bednář neprosadil. Podle předsedkyně senátního podvýboru pro bydlení Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09 praxe ukáže, zda počet kontaktních míst nebude nutné upravit. Její klubová kolegyně Vladimíra Ludková uvedla, že zákon je příliš komplikovaný a představuje zásah do pravomocí obcí místo podpory jejich sociální práce. Člen hospodářského výboru Senátor Tomáš Třetina (ODS a TOP 09) řekl mimo jiné, že dát zhruba 400 milionů korun na úřednická místa je neuvěřitelný luxus. Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková z klubu Starostů a nezávislých řekla, že žádné usnesení nenavrhne. Návrh schválit zákon beze změny pak musel vznést předseda výboru Plevný. Zákon má také stanovit, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Norma počítá i s takzvanou překlenovací asistencí po uplynutí dvouleté podpory klientovi. Pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít podle zákona dva měsíce asistenci v novém bydlení. Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima, což je podle opozice nepřiměřené zúžení. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Kulhánek uvedl, že okruh byl stanoven na odborném základě, který bude možné upravovat formou nařízení vlády. Okruh se bude týkat například samoživitelek s příjmy zhruba 30.000 korun měsíčně nebo domácnosti s dvěma dospělými s příjmem 40.000 korun měsíčně. O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, budou rozhodovat úřady práce. Mají posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a z toho vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny. Sněmovna zařadila mezi skupiny zvláště zranitelných osob kromě samoživitelek také osamělé těhotné ženy. Stát podle ministra nyní vynakládá přes čtyři miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojené s bytovou nouzí. Zpočátku by si měl systém podporovaného bydlení vyžádat jednu miliardu korun za rok, v dalších letech výdaje vzrostou až na 1,45 miliardy korun, ale už od pátého roku fungování má být zákon rozpočtově pozitivní. mhm nlm rdo - sdílejte článek