Stockholm 27. dubna (ČTK) - Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů Kč), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). V České republice se podle SIPRI výdaje snížily o 0,4 procenta na 7,1 miliardy dolarů (zhruba 147,5 miliardy Kč). V žebříčku zemí s největšími vojenskými výdaji tak Česko sestoupilo o jedno místo na 39. příčku, plyne ze zprávy.
Na prvním místě zůstaly s velkým náskokem Spojené státy, ačkoli se jejich vojenské výdaje snížily o 7,5 procenta na 954 miliard dolarů. Druhé místo obsadila Čína, která výdaje podle odhadů SIPRI zvýšila o 7,4 procenta na 336 miliard dolarů. Následovalo Rusko, kde výdaje vzrostly o 5,9 procenta na 190 miliard dolarů.
Podíl celosvětových vojenských výdajů na globálním hrubém domácím produktu (HDP) loni vzrostl na 2,5 procenta z 2,4 procenta v předchozím roce. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od roku 2009. V České republice tento podíl činil 1,8 procenta.
V Česku se v posledních dnech vedou spory ohledně neplnění závazku vůči Severoatlantické alianci vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Premiér Andrej Babiš v neděli uvedl, že Česko letos podle hodnocení NATO závazek nesplní a že ho v minulých letech neplnila ani vláda Petra Fialy. Zástupci minulé vlády jeho tvrzení o loňských výdajích odmítli. Česko loni podle Fialy vydalo 2,01 procenta HDP, Fiala odkázal na zatím poslední publikovanou zprávu generálního tajemníka NATO. Ta ale stále pracuje s odhady, které se budou upřesňovat. Že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v NATO, dnes řekl i prezident Petr Pavel.
"Globální vojenské výdaje se v roce 2025 opět zvýšily, protože státy na další rok válek, nejistoty a geopolitických otřesů reagovaly rozsáhlými zbrojními iniciativami," uvedl analytik SIPRI Siao Liang. "Vzhledem k rozsahu současných krizí i k dlouhodobým cílům mnoha států v oblasti vojenských výdajů bude tento růst pravděpodobně pokračovat i v roce 2026 i v následujícím období," dodal.
SIPRI ve zprávě rovněž uvedl, že loňský pokles vojenských výdajů ve Spojených státech bude pravděpodobně pouze krátkodobý. Upozornil také, že mimo Spojené státy se vojenské výdaje vloni zvýšily o 9,2 procenta. Nejvýrazněji k tomu přispěla Evropa, kde se výdaje zvýšily o 14 procent na 864 miliard dolarů.
"Výdaje Ruska a Ukrajiny se ve čtvrtém roce války na Ukrajině dál zvyšovaly, zatímco pokračující snahy evropských členů NATO o znovuvyzbrojení vedly k nejprudšímu růstu výdajů ve střední a západní Evropě od konce studené války," píše SIPRI.
Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 20 procent na 84,1 miliardy dolarů. Jejich podíl na HDP tak činil 40 procent, zatímco v případě Ruska to bylo 7,5 procenta, odhaduje SIPRI. "Pokud bude válka pokračovat, budou se jejich výdaje pravděpodobně dál zvyšovat i v roce 2026," uvedl analytik SIPRI Lorenzo Scarazzato. "Příjmy Ruska z prodeje ropy se zvyšují a Ukrajina očekává peníze z velkého úvěru od Evropské unie," dodal.
Příjmy Ruska z prodeje ropy v poslední době podporuje konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému růstu cen této suroviny. Členské státy EU minulý týden definitivně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první tranši získá Kyjev ještě v tomto čtvrtletí.
Dnešní zpráva SIPRI ukázala, že celkové vojenské výdaje 29 evropských členů NATO vloni dosáhly 559 miliard dolarů. Minimálně dvě procenta HDP činily tyto výdaje u 22 evropských členů NATO, píše SIPRI s odkazem na svou metodiku výpočtu.
Vojenské výdaje evropských členů NATO vloni podle zprávy rostly nejrychleji od roku 1953. Výrazný růst zaznamenaly například výdaje v Německu a v Polsku. V Německu se výdaje zvýšily o 24 procent na 114 miliard dolarů, v Polsku o 23 procent na 47 miliard dolarů.
sdílejte článekAktualizováno: 06.05.2026 12:22:52
(stejným rukopisem)
(čtěte související články)
(další z rubriky)
Česká tisková kancelář, tedy ČTK, je národní tisková a informační agentura. V angličtině se uvádí jako Czech News Agency nebo Czech Press Agency. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace, které podporují svobodné vytváření názorů. ČTK je politicky i ekonomicky nezávislá a ve své práci zdůrazňuje spolehlivost, rychlost a nezávislost. Její ekonomický servis pomáhá sledovat banky, burzy, firmy, měny, komodity, inflaci a další ukazatele. Pro svět zlata a drahých kovů přináší důležité souvislosti, které mohou ovlivnit ceny, investice i hodnotu úspor.
Zpráva 'SIPRI: Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta, v ČR se snížily' je zařazena do kategorií Strojírenství (str) - Zbraně (zbr) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2026042702285|526436. Vydána 27.04.2026 12:51:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Ruská centrální banka ve snaze podpořit ekonomiku snížila podle očekávání základní úrokovou
Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a
Ceny klíčové ruské ropy Urals v přístavech na západě Ruska na konci minulého týdne klesly
Samozvaná čarodějnice Natalja Malinovská má nové zákazníky: vojáky bojující na východě Ukrajiny,
Zahraniční obchod Japonska zůstal v uplynulém fiskálním roce už pátým rokem za sebou ve
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes doporučila bankám, aby zpřísnily limity pro
Papež Lev XIV. dnes v Ankaře při svém prvním oficiálním projevu na zahraniční cestě vyzval
Centrální banky rozvojových zemí nakupují zlato v reakci na snahy skupiny ekonomicky vyspělých
Finanční sektor v ČR je podle České národní banky stabilní a odolný. Bankovní sektor je