Sjednocení s KLDR je naší ústavní povinností, řekl jihokorejský prezident

Soul 24. listopadu 2025 (ČTK) - Severní a Jižní Korea se nachází ve velmi nebezpečné situaci, kdy může kdykoli dojít k náhodnému střetu, a pro Soul je proto zásadní navázat dialog s Pchjongjangem. Sjednocení s KLDR je pro Jižní Koreu cílem a ústavní povinností a pokud by se tak stalo, Soul je ochoten upustit od společných cvičení se Spojenými státy, řekl podle tiskových agentur jihokorejský prezident I Če-mjong. "Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou se staly velmi nepřátelskými a konfrontačními. Vzhledem k tomu, že neexistuje ani základní úroveň důvěry, Severní Korea vykazuje velmi extrémní chování," citovala dnes jihokorejského prezidenta agentura Reuters. Jeho prohlášení přichází den poté, co řekl, že sjednocení se Severní Koreou zůstává konečným cílem Jižní Koreje a její ústavní povinností. Zároveň slíbil, že o to bude usilovat prostřednictvím dialogu, a nikoli jednostranných kroků. "Naše vláda usiluje o pozvolné a postupné znovusjednocení prostřednictvím mírového soužití a vzájemného rozvoje, které odráží demokratickou vůli všech lidí na Korejském poloostrově," řekl podle agentury Jonhap. I podle Reuters také uvedl, že dosažení míru s KLDR bude vyžadovat dlouhodobé úsilí, ale jakmile bude zaveden stabilní mírový režim, bylo by podle něj lepší, aby Jižní Korea a USA ukončily společná vojenská cvičení. Pchjongjang tyto manévry v minulosti odsuzoval a označoval je za zkoušku na jadernou válku proti KLDR. V Jižní Koreji je rozmístěno přibližně 28.500 amerických vojáků. Jihokorejská armáda Pchjongjangu minulé pondělí navrhla jednání o vytyčení jasné hranice podél demilitarizované zóny mezi oběma zeměmi. Chce tím snížit napětí a zabránit ozbrojenému konfliktu u hranic, kterou severokorejští vojáci letos překročili asi desetkrát a Jihokorejci museli vydat varovné výstřely. KLDR nicméně dosud nereagovala a podle Reuters naopak staví podél hranice ostnaté ploty, což je poprvé od uzavření příměří v roce 1953. Vztahy obou Korejí se zhoršují od roku 2023. Pchjongjang loni v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea pak 17. října do ústavy zařadila formulaci, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát. Prezident I po červnovém nástupu do úřadu zaujal vstřícný postoj ke snížení napětí a otevření dialogu s KLDR. Nechal například odstranit propagandistické reproduktory na společných hranicích nebo zakázat posílání protirežimních letáků na Sever. Pchjongjang však na výzvy ke zlepšení vztahů nereagoval a naopak se sbližuje s Ruskem, které v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu a které využívá severokorejskou munici i vojáky. dud nob - sdílejte článek