Praha 30. prosince 2025 (ČTK) - Sněmovnu v letošním roce stejně jako v každém volebním roce obměnily volby. Strany předchozí vládní koalice se odebraly do opozice, a vládní koalici naopak utvořila někdejší opozice spolu s novým subjektem ve sněmovních lavicích, Motoristy. V opozici zůstali Piráti, kteří se stali opoziční stranou už rok před volbami. Sněmovna omládla v průměru o rok a zasedla v ní třetina žen, což je rekordní číslo. Volbami skončilo volební období poznamenané především obstrukcemi opozice a rozsáhlými debatami, které měly za účel hlavně zdržet některé návrhy tehdejší vlády.
Mandát obhájilo 108 poslanců, i když o znovuzvolení se jich ucházelo 168. Mandát neobhajovala bývalá předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), a to ze zdravotních důvodů.
Nynější koalice má většinu 108 hlasů, tedy stejně, jako měla zpočátku ta předchozí, než ji opustili Piráti. Novým předsedou Sněmovny se stal předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedy se stali reprezentant ANO Patrik Nacher a za Motoristy někdejší mluvčí celníků Jiří Barták. Opozice má ve vedení Sněmovny jen jedno křeslo, a to pro staronového místopředsedu Jana Skopečka z ODS. Zbývající místo by měli získat Starostové, kteří na něj navrhují svého předsedu a dosavadního ministra vnitra Víta Rakušana. Podle kuloárových informací je však jeho zvolení nejisté.
Nejsilnější poslanecký klub má i nadále hnutí ANO s 80 mandáty. Nyní opoziční občanští demokraté získali 27 křesel a Starostové 22 křesel. Pirátský klub se mnohonásobně rozrostl z dřívějších čtyř poslanců na nynějších 18. Pátý nejpočetnější klub mají lidovci s 16 členy následovaní SPD s 15 poslanci. Poslanců samotného hnutí SPD je však jen deset, protože členy tohoto klubu jsou i čtyři zástupci dalších stran a jeden nestraník.
Do Sněmovny se nevrátila například poslankyně ANO a členka zemědělského výboru Margita Balaštíková. Vedení hnutí ji nechalo z kandidátky vyškrtnout, protože se podle nahrávek zveřejněných serverem Seznam Zprávy údajně snažila poškodit firmu bývalého manžela. Chtěla si také objednat zabití psa jeho nové partnerky.
Kauzy ale se nevyhnuly ani bývalé koalici, která musela čelit otázkám a kritice opozice v takzvané bitcoinové kauze. Šlo o to, že stát v důsledku rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) přijal darem bitcoiny od člověka odsouzeného za trestnou činnost. Opozice kvůli této kauze vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, které ale bývalá vláda ustála. Kauza stála Blažka ministerské křeslo.
Přestože se dřívější koalici podařilo řadu jejích záměrů i přes odpor opozice prosadit, některé záměry nedotáhla až do konce. Nepodařilo se jí schválit například vznik Národního parku Křivoklátsko. Podobně se nepodařilo prosadit vznik systému eTurista, který měl zavést registr ubytovacích zařízení a evidenci údajů o ubytovaných hostech. Schválení se do voleb nedočkal ani návrh zákona o digitální ekonomice, který upravoval fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu nebo internetová tržiště. Tehdejší opozice měla obavy z omezování svobody slova na internetu.
Poslanci za celé uplynulé volební období obdrželi méně zákonů k projednání, ale schválili jich víc než v tom předchozím. Také víc hlasovali. Sešli se i na více schůzích než v letech 2017 až 2021. Za sebou mají v uplynulém volebním období téměř 12.000 hlasování pomocí hlasovacího zařízení.
Hned druhým bodem, který Sněmovnu v příštím roce čeká, bude žádost vlády Andreje Babiše (ANO), kterou doplňuje hnutí SPD a Motoristé, o vyslovení důvěry. Prvním bodem bude návrh doporučit výplatu příspěvku stranám za volby. Aby kabinet získal důvěru, musí pro ni hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců. Aby Sněmovna mohla hlasovat, musí být v jednacím sálu nejméně 67 poslanců. V krajním případě by tak pro vyslovení důvěry kabinetu stačily hlasy 34 poslanců.
Dalším důležitým bodem, který čeká na poslance, bude rozpočet na rok 2026. Původní návrh, který předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), Sněmovna vrátila k přepracování. Než nová vláda předloží svůj návrh a než ho Sněmovna schválí, bude stát hospodařit podle rozpočtového provizoria.
nlm mbc snm - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Citigroup schválila prodej aktivit v Rusku, vykáže ztrátu 1,2 miliardy USD
New York 30. prosince (ČTK) - Správní rada americké banky Citigroup schválila prodej ruské divize AO Citibank společnosti Renaissance Capital. Transakce způsobí bance ztrátu před zdaněním zhruba 1,2 miliardy USD (24,7 miliardy Kč), převážně v souvislosti s přepočtem měn. Prodej by měl být dokončen v první polovině příštího roku, oznámila v pondělí banka ve zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Své zbývající podnikání v Rusku bude Citigroup od tohoto čtvrtletí vykazovat v účetnictví jako aktiva "držená k prodeji". To bude mít za následek, že za aktuální čtvrtletí vykáže ztrátu. Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončuje své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin letos v listopadu souhlasil s tím, aby ruské aktivity Citibank převzala společnost Renaissance Capital. Putin reagoval na odchod západních ... (pokračování)
New York 30. prosince (ČTK) - Správní rada americké banky Citigroup schválila prodej ruské divize AO Citibank společnosti Renaissance Capital. Transakce způsobí bance ztrátu před zdaněním zhruba 1,2 miliardy USD (24,7 miliardy Kč), převážně v souvislosti s přepočtem měn. Prodej by měl být dokončen v první polovině příštího roku, oznámila v pondělí banka ve zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Své zbývající podnikání v Rusku bude Citigroup od tohoto čtvrtletí vykazovat v účetnictví jako aktiva "držená k prodeji". To bude mít za následek, že za aktuální čtvrtletí vykáže ztrátu. Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončuje své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin letos v listopadu souhlasil s tím, aby ruské aktivity Citibank převzala společnost Renaissance Capital. Putin reagoval na odchod západních ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sněmovnu letos obměnily volby, opozice a koalice si prohodily místa' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025122902291|524364. Vydána 30.12.2025 09:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sněmovnu letos obměnily volby, opozice a koalice si prohodily místa' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025122902291|524364. Vydána 30.12.2025 09:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Míra inflace
Příští summit
Ve věku
Sbírka nástrojů