Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Berlín 8. května (zpravodaj ČTK) - Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie. Německo si dnes stejně jako řada dalších evropských zemí včetně Česka připomíná 80. výročí konce druhé světové války, v Německu je den známý jako Den osvobození. Druhou světovou válku rozpoutalo v roce 1939 nacistické Německo na rozkaz diktátora Adolfa Hitlera. Konflikt připravil o život kolem 60 milionů lidí, včetně šesti milionů Židů, kteří se stali terčem masového vyvražďování. Steinmeier ve svém projevu připomněl, že zdaleka ne všichni v Německu 8. května 1945 - ale i dlouho po něm - pád nacismu vnímali jako osvobození. Přelomovým byl v tomto ohledu projev bývalého prezidenta Richarda von Weizsäckera, jenž 8. května 1985 prohlásil, že i Němci byli v roce 1945 osvobozeni. "Německo už se dnes neptá, jestli bylo v roce 1945 osvobozeno, ale jak svobodné zůstane," uvedl Steinmeier. "Ti, co osvobodili Osvětim, se nyní stali novými agresory," dodal s odkazem na Rusko, které vede už více než tři roky válku proti Ukrajině. Rusko prezidenta Vladimira Putina podle německé hlavy státu využívá "historických lží" spojených s druhou světovou válkou, aby ospravedlňovalo válku proti Ukrajině. Současná německá podpora Kyjeva je přitom "poučením z 8. května". Steinmeier zároveň kritizoval USA, které podle něj zpochybňují světový řád, který vznikl v důsledku války. Světem podle něj v poslední době otřásly dva "epochální zlomy" - jedním z nich byla ruská útočná válka proti Ukrajině, druhým "porušení hodnot" Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Dnešní Německo je podle Steinmeiera "rozmanitá a otevřená země", která je vděčná všem, kteří se podíleli na porážce nacismu, a také těm, kteří s ní po válce pracovali na usmíření. Německo ale podle něj nyní čelí také posilování extremistických sil. Vyzval proto demokraty v zemi, aby bránili svobodu a demokracii a bojovali proti antisemitismu. Kromě Steinmeiera promluvila i předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová, která mimo jiné upozornila na "často přehlížené oběti každé války", kterými jsou podle ní ženy a dívky. Uvedla, že se je rozhodla připomenout na základě dopisu, který dostala od 82leté ženy, která byla na konci druhé světové války svědkem znásilnění vlastní matky na česko-saské hranici. Oběťmi sexualizovaného násilí jsou podle Klöcknerové ale i dnes ženy a dívky ve válce na Ukrajině. Na akci ve Spolkovém sněmu dorazili i zahraniční diplomaté s výjimkou velvyslanců Ruska a Běloruska, kteří nedostali pozvánku kvůli válce na Ukrajině. Stalo se tak na doporučení ministerstva zahraničí, podle kterého by mohli zneužít připomínky k obhajobě války proti Ukrajině. Německé vzpomínkové akce začaly dopoledne ekumenickou bohoslužbou v Pamětním kostele císaře Viléma v západní části Berlína, který je jedním ze symbolů hrůz druhé světové války. Vybombardovaný novorománský kostel nebyl po válce obnoven a zůstal torzem. Později k němu přibyly nové moderní budovy: kostelní loď a zvonice. Po bohoslužbě nejvyšší ústavní činitelé zamířili k ústřední pietní hale Neue Wache na berlínské třídě Unter den Linden. Prezident Steinmeier, kancléř Friedrich Merz, předsedkyně obou komor parlamentu Julia Klöcknerová a Anke Rehlingerová a předseda ústavního soudu Stephan Harbarth tam položili věnce. V Německu 8. květen není běžně svátkem. Výjimkou je letošní rok v Berlíně, který schválil dnešek jako jednorázový svátek. Příští rok bude výročí konce války v metropoli opět pracovním dnem. Válka v Evropě skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa 7. května 1945 v Remeši na severu Francie, která vstoupila v platnost 8. května. Němci pak podepsali kapitulaci na sovětské přání ještě podruhé na velitelství maršála Georgije Žukova v berlínské čtvrti Karlshorst. Ačkoliv dokument nese datum 8. května 1945, podle některých historiků byl podepsán krátce po půlnoci 9. května. Jaromír Mrhal ank - sdílejte článek