Svaz: Cla na dovoz zboží do USA mohou mít dopad i na české strojírenské firmy

Praha 10. dubna (ČTK) - Zavedení základního desetiprocentního cla na dovoz veškerého zboží do USA a následné reciproční clo na zboží z Evropské unie, které ale ve středu americký prezident Donald Trump odložil o 90 dnů, mohou mít citelný dopad i na české strojírenské firmy. Zejména by se mohla dotknout výrobců obráběcích a tvářecích strojů. ČTK to řekla mluvčí Svazu strojírenské technologie Blanka Markovičová. Svaz ještě před Trumpovým obratem nevěřil, že současná podoba cel bude mít dlouhodobého trvání a předpokládal, že v blízké době nastane zmírnění nastavených opatření. "USA patří dlouhodobě mezi klíčové mimoevropské trhy pro český strojírenský export. Mezi nejčastěji vyvážené produkty patří vysoce specializované obráběcí stroje, automatizační řešení a komponenty s vysokou přidanou hodnotou. Tyto produkty si na americkém trhu vydobyly pozici díky své kvalitě a technologické vyspělosti," řekla Markovičová. Do USA se loni podle dat svazu vyvezlo 5,7 procenta celkového objemu obráběcích a tvářecích strojů, meziročně asi o 1,5 procentního bodu méně. V roce 2024 se po dvou letech z České republiky exportovalo více obráběcích a tvářecích strojů, než se jich dovezlo. Jejich vývoz loni meziročně vzrostl o osm procent. Export obráběcích a tvářecích strojů byl za necelých 12,4 miliardy korun. Dovoz v minulém roce proti roku 2023 klesl o 15 procent na hodnotu 10,1 miliardy Kč. Největším exportním trhem bylo tradičně Německo. České firmy tam vyvezly obráběcí a tvářecí stroje za zhruba tři miliardy korun. Zavedení cel podle svazu nezatíží jen evropské vývozce, výrazně se podle něj prodraží také americkým firmám, které tato zařízení nakupují. "Vzhledem k tomu, že americký průmysl, až na malé výjimky, obráběcí stroje prakticky nevyrábí, budou muset tamní firmy zvýšené náklady nést samy. To může negativně ovlivnit jejich investiční rozhodování, modernizaci výroby i konkurenceschopnost v globálním měřítku," dodala Markovičová. Některé české firmy podle svazu zvažují, zda a jak na cla reagovat. Možností by například byla forma montáže na americkém trhu nebo užší spolupráce s místními partnery. Svaz ale neočekává, že by se výroba strojů hromadně přesunula do USA. Tyto přesuny jsou totiž náročné a dávají smysl jen u dlouhodobě předvídatelného obchodního prostředí, podotkl. Trump ve středu překvapivě s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na 90 dní na deset procent. Tento krok se nicméně netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Náhlý obrat amerického prezidenta přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů. V případě EU byla celní sazba stanovena na 20 procent. Oznámení se ale zřejmě nedotkne již zavedených amerických cel na automobily ani cel na ocel a hliník. Jan Bartošík rdo - sdílejte článek