Berlín 25. listopadu 2025 (ČTK) - Německý svaz rodinných podniků, který sdružuje přes 180.000 rodinných firem, stáhl svůj zákaz kontaktu s poslanci nejsilnější opoziční strany AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Informoval o tom deník Handelsblatt. Podle agentury Reuters to signalizuje rostoucí přijatelnost této krajně pravicové strany v některých částech podnikatelské sféry.
Úspěch německého průmyslu je založen na stabilních sociálních a politických podmínkách, kterými se AfD se svými populistickými postoji snaží otřást...
Svaz rodinných podniků (Familienunternehmer) ještě před dvěma lety varoval, že vzestup pravicového extremismu ohrožuje reputaci Německa jako vhodné destinace pro zahraniční investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Tato veřejné varování však utichla, když se AfD po druhém místě v únorových volbách do Spolkového sněmu vyšvihla na první místo v mnoha celostátních průzkumech veřejného mínění.
"Samotné rozhořčení jako politická strategie se vyčerpalo," uvedla dnes předsedkyně svazu Marie-Christine Ostermannová. Podle ní svaz rodinných podniků stále zastává názor, že by tato strana neměla být součástí vlády, ale uvedla, že vzhledem k její podpoře mezi zhruba čtvrtinou voličů je nezbytným krokem přizvat ji k dialogu.
Svaz německých rodinných podniků je jednou z prvních významných německých obchodních organizací, které otevřeně volají po větším zapojení AfD. Ostatní zůstávají proti. Svaz německého průmyslu (BDI) Reuters sdělil, že aktivně neusiluje o dialog se zástupci radikálních stran jakou je AfD.
"Úspěch německého průmyslu je založen na stabilních sociálních a politických podmínkách, kterými se AfD se svými populistickými postoji snaží otřást," uvedl BDI v prohlášení.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles.
cht nim - sdílejte článekNepřehlédněte:
Tisíce lidí
Írán opět
Rusko postaví
Speciálně naprogramovaný
Rodinné právoNásleduje: AFP: Křesťané v Turecku zažívají přetrvávající pocit vyloučení a diskriminace
Ankara 25. listopadu (ČTK/AFP) - Přestože křesťanská menšina v Turecku, kam ve čtvrtek zavítá papež Lev XIV., zaznamenala řadu pokroků v ochraně základních práv, stále se každodenně potýká s nerovností a pocitem vyloučení, píše agentura AFP. Turecko, které je oficiálně sekulární zemí s většinovou populací muslimů, sice umožnilo křesťanům výstavbu kostela v Istanbulu, avšak v praxi zůstává řada pozic ve veřejných službách pro nemuslimské obyvatele nepřístupná. Přestože žádný zákon, který by jim tyto funkce zakazoval, neexistuje. "V Turecku tvoří 99 procent obyvatel muslimové," pravidelně zdůrazňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Pokaždé se cítím vyloučeně. Jako by systematicky opomíjel (Erdogan) zmínit nemuslimské menšiny, když říká 'my Turci, Kurdové, Arabové jsme všichni bratři," říká Yuhanna Aktas, prezident Svazu Asyřanů ve městě Midyat v jihovýchodním Turecku. V dnešním Turecku žije už jen kolem 100.000 křesťanů, zatímco na počátku 20. století to podle historiků byly přibližně čtyři miliony. Papež má během pobytu v Turecku navštívit asyrský pravoslavný kostel svatého Efréma Syrského. Jedná se o jediný kostel, který hlava státu nechala od vzniku republiky v roce 1923 v Turecku postavit. "Nikdy dřív v historii této republiky naše práva nebyla tak respektovaná a chráněná," říká Sait Susin, předseda istanbulské nadace syrské pravoslavné církve. "Již dvacet let usilujeme, stát i my sami, o to, abychom odčinili nespravedlnost minulosti. Dosud se nám to nepodařilo, alespoň však nemáme problémy s kontakty s úřady," řekl Laki Vingas, zakladatel sdružení řeckých nadací Rumvader. "To ale není dostačující, nejsme vnímaní jako plnohodnotní občané," dodává Aktas. Jediným nemuslimským vysoce postaveným úředníkem v Turecku je dnes zástupce prefekta z arménské komunity. "Tento příklad názorně shrnuje postavení občanských práv v zemi," říká Jetvart Danzikjan, šéfredaktor arménských novin v Istanbulu Agos. Během Erdoganovy vlády je za posledních 20 let znatelný vzestup muslimského nacionalismu a konzervatismu. Přestože se nejedná o nový jev, vyvolává to v Arménech jisté obavy. Od vzniku republiky až do začátku prvního desetiletí 21. století někteří vládní úředníci a média ... (pokračování)
Ankara 25. listopadu (ČTK/AFP) - Přestože křesťanská menšina v Turecku, kam ve čtvrtek zavítá papež Lev XIV., zaznamenala řadu pokroků v ochraně základních práv, stále se každodenně potýká s nerovností a pocitem vyloučení, píše agentura AFP. Turecko, které je oficiálně sekulární zemí s většinovou populací muslimů, sice umožnilo křesťanům výstavbu kostela v Istanbulu, avšak v praxi zůstává řada pozic ve veřejných službách pro nemuslimské obyvatele nepřístupná. Přestože žádný zákon, který by jim tyto funkce zakazoval, neexistuje. "V Turecku tvoří 99 procent obyvatel muslimové," pravidelně zdůrazňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Pokaždé se cítím vyloučeně. Jako by systematicky opomíjel (Erdogan) zmínit nemuslimské menšiny, když říká 'my Turci, Kurdové, Arabové jsme všichni bratři," říká Yuhanna Aktas, prezident Svazu Asyřanů ve městě Midyat v jihovýchodním Turecku. V dnešním Turecku žije už jen kolem 100.000 křesťanů, zatímco na počátku 20. století to podle historiků byly přibližně čtyři miliony. Papež má během pobytu v Turecku navštívit asyrský pravoslavný kostel svatého Efréma Syrského. Jedná se o jediný kostel, který hlava státu nechala od vzniku republiky v roce 1923 v Turecku postavit. "Nikdy dřív v historii této republiky naše práva nebyla tak respektovaná a chráněná," říká Sait Susin, předseda istanbulské nadace syrské pravoslavné církve. "Již dvacet let usilujeme, stát i my sami, o to, abychom odčinili nespravedlnost minulosti. Dosud se nám to nepodařilo, alespoň však nemáme problémy s kontakty s úřady," řekl Laki Vingas, zakladatel sdružení řeckých nadací Rumvader. "To ale není dostačující, nejsme vnímaní jako plnohodnotní občané," dodává Aktas. Jediným nemuslimským vysoce postaveným úředníkem v Turecku je dnes zástupce prefekta z arménské komunity. "Tento příklad názorně shrnuje postavení občanských práv v zemi," říká Jetvart Danzikjan, šéfredaktor arménských novin v Istanbulu Agos. Během Erdoganovy vlády je za posledních 20 let znatelný vzestup muslimského nacionalismu a konzervatismu. Přestože se nejedná o nový jev, vyvolává to v Arménech jisté obavy. Od vzniku republiky až do začátku prvního desetiletí 21. století někteří vládní úředníci a média ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Svaz rodinných podniků v Německu znovu otevírá dialog s Alternativou pro Německo' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol). ID zprávy: T2025112406939|523740. Vydána 25.11.2025 06:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Svaz rodinných podniků v Německu znovu otevírá dialog s Alternativou pro Německo' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol). ID zprávy: T2025112406939|523740. Vydána 25.11.2025 06:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
