Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC

Teherán 23. dubna (ČTK) - Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu. Hormuzským průlivem prochází více než 90 procent íránského zahraničního obchodu. Ekonom Jason Tuvey ze společnosti Oxford Economics minulý týden uvedl, že nynější konflikt by mohl snížit exportní příjmy Íránu o 70 procent. Dodal, že konflikt vedl rovněž ke kolapsu domácí poptávky a dovozu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navíc pohrozila uvalením nových sankcí na čínské banky, které zpracovávají finanční transakce spojené s Íránem. Podle analytika Robina Brookse z washingtonského institutu Brookings Institution by tyto faktory mohly způsobit íránské ekonomice rozsáhlejší újmu, než mnozí předpokládají. "Uzavírá to jednu z hlavních životních tepen Teheránu a přibližuje okamžik, kdy íránská platební bilance narazí na zeď," uvedl Brooks. "Účinnost (americké) blokády a strach, který v Íránu vyvolává, pravděpodobně přivedou Teherán zpět k jednacímu stolu," dodal. Teherán podle analytické společnosti Avarice Strategies považuje Hormuzský průliv za klíčový faktor pro oživení domácí ekonomiky, takže Spojené státy nemohou očekávat, že bude ochoten vzdát se v rámci mírové dohody kontroly nad touto úžinou. Hormuzským průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle jednoho z analytiků think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council) by Írán navzdory vysoké inflaci a poklesu ekonomiky nemusel čelit úplnému hospodářskému kolapsu, protože je již po desetiletí zvyklý potýkat se s rozsáhlými sankcemi a má vytvořený systém energetických transakcí, který tyto sankce obchází. Vysocí íránští ekonomičtí činitelé nicméně podle zdrojů obeznámených se situací nedávno varovali prezidenta Masúda Pezeškjána, že obnova válkou zničené ekonomiky by mohla zabrat více než desetiletí. Guvernér íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí údajně prezidenta vyzval, aby podnikl kroky ke stabilizaci ekonomiky. Ty by podle něj měly zahrnovat mimo jiné úplné obnovení přístupu k internetu a snahu o uzavření mírové dohody s USA, píše CNBC. Klíčovou otázkou podle analytiků je, jak rychle bude Írán schopen opravit energetickou a průmyslovou infrastrukturu, která mu zajišťuje exportní příjmy a poskytuje práci velké části populace. Plukovník americké armády ve výslužbě Seth Krummrich, který je nyní členem vedení bezpečnostní firmy Global Guardian, odhaduje, že íránská infrastruktura utrpěla škody v hodnotě 200 až 270 miliard dolarů. Uvedl rovněž, že v Íránu se kvůli ekonomickým problémům a kolapsu základních sociálních služeb schyluje k vážné humanitární katastrofě. Také ekonomka Lucila Bonillaová ze společnosti Oxford Economics předpokládá, že Írán čekají další potíže. Upozornila, že sousední země, které si Írán znepřátelil útoky na jejich infrastrukturu, nyní hledají alternativní trasy pro svůj export, aby se vyhnuly přepravě zboží přes Hormuzský průliv. Dodala, že zbývající obchodní partneři Íránu, jako jsou Rusko a Čína, neprojevili ochotu přijít zemi na pomoc. "Nevíme, zda bude válka pokračovat, zda bude dosaženo (mírové) dohody. Ale víme, že Írán má slabší měnu a mnohem větší inflaci," uvedla Bonillaová. Dodala, že i v případě velmi optimistického scénáře ohledně mírové dohody zahrnují vyhlídky pro Írán spíše "dlouhodobou slabost a strádání obyvatel" než hospodářské oživení. Íránská ekonomika byla kvůli sankcím pod tlakem již před začátkem nynějšího konfliktu, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. V loňském roce se podle MMF hrubý domácí produkt (HDP) Íránu snížil o 1,5 procenta, zatímco inflace překročila 50 procent. Ve svém globálním hospodářském výhledu MMF minulý týden předpověděl, že v letošním roce se íránská ekonomika propadne o 6,1 procenta. Odhadl rovněž, že inflace v Íránu letos dosáhne 68,9 procenta. Minulý měsíc v Íránu vstoupila do oběhu bankovka s rekordní nominální hodnotou deset milionů rijálů (zhruba 160 Kč), upozornil v souvislosti s rostoucí inflací server CNBC. pmh nim - sdílejte článek