Washington 17. ledna (zvláštní zpravodajka ČTK Eliška Naegele) - Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se nechystá omezit pouze nelegální migraci do Spojených států, ale i tu legální, jelikož je to snazší provést. V praxi to bude znamenat pokles vydávání pracovních víz kvalifikovaným pracovníkům a tvoření byrokratických překážek v podobě prezidentských exekutivních příkazů. V rozhovoru s ČTK to řekl David Bier, expert na migraci z washingtonského libertariánského ústavu Cato Institute.
Jeho administrativa se zaměřila především na deportování co největšího počtu migrantů, tedy na kvantitu místo na kvalitu. Jinými slovy, pokud bylo potřeba více prostředků na zadržení a deportaci někoho se záznamem v trestním rejstříku oproti někomu, kdo nedávno překročil hranice a neměl záznam v trestním rejstřík, raději zvolili jednodušší deportaci než tu těžší...
Spojené státy v současné chvíli podle Biera dostatečně neusilují o to, aby přilákaly kvalifikovanou pracovní sílu. Největší překážku expert spatřuje v omezeních týkajících se vízového programu H-1B, který zaměstnavatelům v USA umožňuje dočasně najímat kvalifikované zahraniční pracovníky. Program silně využívají firmy v odvětví nových technologií včetně automobilky Tesla Elona Muska.
Poptávka ale v tomto případě značně převyšuje nabídku. Podle Biera se do programu v letošním roce chce zapojit již asi půl milionu lidí, ale míst je jen 85.000, přičemž asi zhruba 20.000 z nich je určeno absolventům magisterských programů na amerických univerzitách. Trump se programu, jehož podporovatelem je právě Musk, v poslední době zastal, přestože ho v minulosti kritizoval. Nicméně mezi stoupenci nastupujícího prezidenta ve věci nepanuje shoda.
"Očekávám, že budou výrazně omezeny veškeré formy legálního přistěhovalectví," poznamenal Bier s tím, že se to bude týkat i uprchlíků či vydávání víz v rámci rodin. "V následujících čtyřech letech to bude výrazně omezeno a bude se to ospravedlňovat různými způsoby od ekonomického protekcionismu přes bezpečnost po zátěž pro státní rozpočet," dodal expert s odkazem na Trumpův druhý čtyřletý mandát.
"Nemyslím si, že bude přijato více kvalifikovaných pracovníků, budeme svědky více zamítnutých žádostí a bude se to týkat všech kategorií. Nebude se to nutně dělat oficiálně, nýbrž exekutivními příkazy, které vytvoří další byrokratickou zátěž a celý proces zpomalí," řekl Bier. Nevyloučil zároveň, že Trump zakáže vstup občanům určitých zemí, podobně jako to učinil během svého prvního funkčního období, kdy v roce 2017 dočasně zakázal vstup do USA lidem z řady převážně muslimských zemí.
Trump, pro něhož bylo nelegální přistěhovalectví opět jedním z hlavních témat kampaně, oznámil, že se ihned po nástupu do úřadu 20. ledna chystá zahájit masivní deportační program zaměřený na miliony migrantů, kteří v USA žijí nelegálně či pod dočasnou ochranou. Experti upozorňují, že taková operace bude velmi nákladná a otázkou je, zda bude proveditelná. Podle Biera by ovšem ekonomické důsledky takové politiky byly devastující a mohly by mít globální dopad.
Pokud by Trump opravdu deportace provedl tak masivně, jak naznačuje, znamenalo by to podle Biera snížení počtu pracovníků na americkém trhu o zhruba tři až čtyři procenta a v konečném důsledku by to pro ekonomiku představovalo větší ránu než finanční krize z roku 2008.
Bier rovněž s odkazem na data uvádí, že USA se během Trumpova prvního mandátu vlivem jeho imigrační politiky nestaly bezpečnějšími, nýbrž naopak; do Spojených států pustil víc odsouzených zločinců než jeho nástupce Joe Biden. V praxi totiž dal republikán přednost co nejjednodušším deportacím, nikoliv snaze vyhostit osoby s trestní minulostí.
"Jeho administrativa se zaměřila především na deportování co největšího počtu migrantů, tedy na kvantitu místo na kvalitu. Jinými slovy, pokud bylo potřeba více prostředků na zadržení a deportaci někoho se záznamem v trestním rejstříku oproti někomu, kdo nedávno překročil hranice a neměl záznam v trestním rejstřík, raději zvolili jednodušší deportaci než tu těžší," uvedl Bier. Dodal, že Trump "hodně mluví o zločincích a používá to k ospravedlnění své politiky, nakonec se ale nezaměřuje na zločince, ale na masovou deportaci" migrantů, bez ohledu na to, co v USA udělali. Na otázku, zda očekává pokračování téhož během Trumpova druhého mandátu, expert bez váhání odpověděl, že rozhodně ano.
ngl ank
- sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: Ve Švédsku zemřel ve věku 93 let malíř a restaurátor František Makeš
Zlín 17. ledna (ČTK) - Ve Švédsku zemřel ve čtvrtek ve věku 93 let český malíř, restaurátor a biochemik František Makeš. ČTK to dnes řekl Makešův synovec Petr Makeš. Do poslední chvíle byl fyzicky i mentálně činný, ještě ve čtvrtek ráno maloval, řekl ČTK Petr Makeš. František Makeš byl rodákem ze Zlína. Ve Švédsku žil více než 50 let. Restauroval tam velké množství děl z královské sbírky. Díky unikátní metodě, při které využíval enzymy, se mu rovněž podařilo odhalit mnoho padělků obrazů známých malířů, a získal tak věhlas po celém světě. Makeš v roce 1952 vystudoval zlínskou Baťovu školu umění. Následně studoval malbu a restaurování na Akademii výtvarných umění v Praze a v polovině 60. let se podílel mimo jiné na restaurování děl Obrazárny Pražského hradu. Na sever Evropy se vydal na konci 60. let, aby pomohl zachránit plesnivějící obrazy z královských sbírek. Po okupaci v srpnu 1968 ve Švédsku zůstal ... (pokračování)
Zlín 17. ledna (ČTK) - Ve Švédsku zemřel ve čtvrtek ve věku 93 let český malíř, restaurátor a biochemik František Makeš. ČTK to dnes řekl Makešův synovec Petr Makeš. Do poslední chvíle byl fyzicky i mentálně činný, ještě ve čtvrtek ráno maloval, řekl ČTK Petr Makeš. František Makeš byl rodákem ze Zlína. Ve Švédsku žil více než 50 let. Restauroval tam velké množství děl z královské sbírky. Díky unikátní metodě, při které využíval enzymy, se mu rovněž podařilo odhalit mnoho padělků obrazů známých malířů, a získal tak věhlas po celém světě. Makeš v roce 1952 vystudoval zlínskou Baťovu školu umění. Následně studoval malbu a restaurování na Akademii výtvarných umění v Praze a v polovině 60. let se podílel mimo jiné na restaurování děl Obrazárny Pražského hradu. Na sever Evropy se vydal na konci 60. let, aby pomohl zachránit plesnivějící obrazy z královských sbírek. Po okupaci v srpnu 1968 ve Švédsku zůstal ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trumpova administrativa podle experta omezí i vydávání pracovních víz do USA' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2025011706009|512963. Vydána 17.1.2025 18:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trumpova administrativa podle experta omezí i vydávání pracovních víz do USA' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2025011706009|512963. Vydána 17.1.2025 18:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Britská centrální
Více než
Největší ruská
Vojáci, kteří