Trumpovy výroky o Ukrajině jsou šokující, řekl předák německé opozice Merz

Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech. "V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele," řekl Merz rádiu rbb. "Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal," dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku. Nynější část konfliktu ve skutečnosti zahájila v únoru 2022 ruská armáda svým vpádem na území sousední země. Rozkaz k invazi vydal Putin. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Německo bylo dosud po Spojených státech druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Příští týden uplyne rok od projevu kancléře Scholze, v němž v reakci na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu avizoval "dějinný obrat", kdy bude muset Německo více investovat do své bezpečnosti. Podle Merze se ale žádný obrat ve skutečnosti nekonal. Opoziční předák také často kritizuje Scholze, který podle něj příliš váhavě dodával vojenskou pomoc Ukrajině, čímž především v prvních letech války zbrzdil její postup. V nové situaci, která nastala po nástupu amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu, je podle Merze nutné, aby se Evropané rychle dohodli na společné strategii vůči Ukrajině. Žebrat o místo u stolu, kde budou jednat o Ukrajině Američané a Rusové, není podle něj správné. Současný německý kancléř Scholz dnes řekl, že příměří na Ukrajině je ještě daleko. "Válka pokračuje každým dnem s velkou brutalitou," uvedl. Evropa podle něj nesmí nyní nechat Kyjev na holičkách. První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se konalo v úterý v Rijádu. Setkali se zde ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Marco Rubio. Evropské země ani Ukrajina k rozhovorům pozvány nebyly. V Německu se v neděli uskuteční předčasné parlamentní volby, kancléřem se po nich podle průzkumů stane Merz, který se dlouhodobě profiluje jako velký podporovatel Ukrajiny. Válka ovšem nehrála tak velkou roli v předvolební kampani, jak někteří analytici a média předpokládali. Překrylo ji téma migrace. Absenci debaty o Ukrajině kritizoval před časem i ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. To, že Ukrajina a ruská útočná válka proti ní v předvolební kampani ustoupila do pozadí, se projevilo mimo jiné na preferencích Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Strana, která vznikla loni v lednu poté, co se odštěpila od postkomunistické Levice, založila svoji politiku především na kritice německých dodávek zbraní na Ukrajinu, protiruských sankcích a na požadavku na jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Ještě loni v červnu získalo BSW šest křesel v Evropském parlamentu a v zářijových volbách do tří zemských sněmů na východě Německa dosáhlo zisku mezi 11,8 a 15,8 procenta hlasů. V Durynsku a Braniborsku se dostalo dokonce hned do vlády. S tím, jak z předvolební kampaně mizelo téma Ukrajiny, klesala v průzkumech i podpora BSW. Nyní se pohybují její preference mezi čtyřmi a pěti procenty, v říjnu to bylo i osm procent. Zda se dostane do Spolkového sněmu, není nyní jasné. Většina německých parlamentních stran se vyslovuje pro pokračování podpory Ukrajiny, "dokud to bude nutné". Kromě BSW tvoří výjimku i Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Její kandidátka na kancléřku Alice Weidelová ve čtvrtek řekla, že by se Německo už vůbec nemělo plést do války na Ukrajině a mělo by přestat dodávat Kyjevu zbraně. "Nepodpoříme vyslání německých vojáků na Ukrajinu," zdůraznila také Weidelová. K možnému kontingentu evropských vojáků, kteří by mohli být vysláni na Ukrajinu po dojednání míru, se podle spolupředsedkyně AfD Německo nesmí připojit. Scholz označil tento týden debatu o vyslání vojáků na Ukrajinu za předčasnou. Jaromír Mrhal nim - sdílejte článek