Trumpův boj s centrální bankou Japonsku komplikuje snahu snižovat rekordní dluh

Tokio 26. srpna (ČTK) - Výnosy japonských státních dluhopisů dnes testují rekordní maxima. Děje se tak po další eskalaci napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a americkou centrální bankou (Fed). Sílí totiž obavy z růstu inflačních tlaků, pokud by Fed začal uvolňovat měnovou politiku. Vyšší výnosy dluhopisů pak vládě v Tokiu komplikují cíl snižovat rekordní dluh. Uvedla to agentura Reuters. Trump v pondělí večer oznámil, že s okamžitou platností odvolává členku Rady guvernérů Fedu Lisu Cookovou. Zdůvodnil to obviněním, že se Cooková dopustila hypotečního podvodu. Trump se snaží na centrální banku tlačit, aby snížila úrokové sazby a pokud by do Rady guvernérů dosadil někoho, kdo je snižování úroků nakloněn, mohl by snáze dosáhnout svého. Výnos dluhopisů japonské vlády se splatností 30 let se dnes vrátil na pondělní rekord 3,215 procenta. Vzhůru se vydal poté, co se po Trumpově oznámení o odvolání členky Rady guvernérů o pět bazických bodů zvýšil výnos dluhopisů americké vlády s podobnou splatností. Japonsko je nejzadluženějším státem ve vyspělém světě. Dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP) dosahuje přibližně 250 procent. Pro srovnání - v Evropské unii je nejzadluženějším státem Řecko, jehož dluh vůči HDP na konci prvního čtvrtletí podle dat statistického úřadu Eurostat přesahoval 152 procent. Zadlužení České republiky podle Eurostatu přesahovalo 43 procent HDP. Výnosy dlouhodobých dluhopisů americké vlády vzrostly v důsledku očekávání vyšší inflace v době, kdy Fed upřednostní podporu trhu práce před omezováním růstu spotřebitelských cen. Výnosy krátkodobých státních dluhopisů, které jsou citlivější na výhled měnové politiky, se naopak až o čtyři bazické body snížily. Americká centrální banka má tzv. duální mandát - jednak pečovat o stabilitu cen, jednak se snažit vytvářet svou měnovou politikou vhodné podmínky k podnikání, aby byla v ekonomice co nejvyšší zaměstnanost. Výnosy se pohybují opačně k cenám. Když se zvyšuje cena, protože je o dluhopisy zájem, výnos dluhopisu klesá. Růst výnosů japonských státních dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti je tedy odrazem slabšího zájmu o ně, respektive odrazem toho, že investoři se těchto cenných papírů nyní zbavují. Pro vládu pak může být obtížnější investorům další takové dluhopisy prodat za příznivých podmínek. Japonský ministr financí Kacunobu Kató dnes řekl, že ministerstvo bude vývoj na dluhopisových trzích pozorně sledovat. Podle toho bude usilovat o odpovídající řízení dluhu. Agentura Kjódó napsala, že ministerstvo má v úmyslu požádat na příští rok o uvolnění více než 32 bilionů jenů (4,6 bilionu Kč) z rozpočtu na náklady související s obsluhou dluhu. To by byla rekordní částka vynaložená na tyto účely. "Nemůžete to nijak zlehčovat. To není dobré,“ řekl nezávislý analytik a bývalý poradce japonské agentury pro finanční služby Harry Išikawa. "Ministerstvo financí se to pokusí omezit. Upraví emisi nebo něco takového, aby toho dosáhlo," dodal. Japonsko je největším světovým věřitelem a jeho státní dluhopisy mívají jedny z nejnižších výnosů, což vládě umožňuje velmi levně si půjčovat. Japonské trhy jsou z těchto důvodů velmi zranitelné vůči pohybům úrokových sazeb na jiných trzích. Základní úroková sazba v USA je teď v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, zatímco základní úrok v Japonsku činí 0,50 procenta. Na konci roku 2023 Japonsko drželo americká aktiva zhruba za dva biliony dolarů (přes 42 bilionů Kč) a tento objem se zvyšuje s tím, jak roste návratnost amerických dluhopisů. Japonští investoři se snaží hledat vyšší výnosy v zahraničí, zatímco zahraniční investoři využívají nízko úročený japonský jen k investicím jinde ve světě, kde jsou vyšší výnosy. To znamená, že výnosy japonských státních dluhopisů se pohybují prakticky v souladu s výnosy dluhopisů americké vlády. spr - sdílejte článek