Trumpův útok na íránské jaderné provozy je risk, shodují se některá média

Washington 22. června (ČTK) - Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa provést v noci na dnešek útok na tři íránské jaderné provozy, včetně zařízení Fordo hluboko pod zemí, představuje zatím největší zahraničněpolitický hazard republikánského prezidenta, napsala dnes agentura Reuters s tím, že důsledky amerického kroku jsou plné rizik a nejasných dopadů. Podle zpravodajského serveru CNN nelze nyní říct, co přesně bude následovat. Jisté však podle televize je, že ukončit války je mnohem obtížnější než je začít. Trump, který v sobotu trval na tom, že Írán musí uzavřít dohodu nebo bude čelit dalším útokům, by mohl podle analytiků vyprovokovat Teherán k odvetě, například v podobě uzavření Hormuzského průlivu, který je důležitou cestou pro dodávky ropy, útoků na americké vojenské základny a spojence USA na Blízkém východě, zesílení raketových útoků na Izrael a spuštěním nepřímého boje proti USA a Izraeli skrze prostředníky po celém světě. Trump nařídil údery v Íránu, aniž by požádal o souhlas americký Kongres nebo na akci řádně připravil americkou veřejnost, poznamenala CNN. Ještě ve čtvrtek Bílý dům tvrdil, že se Trump rozhodne, jak naložit s Íránem do dvou týdnů, nakonec ale tak dlouho nečekal. Prezident rovněž nepředložil veřejnosti ani mezinárodnímu společenství žádné důkazy pro svá tvrzení, že Írán je blízko získání jaderné zbraně, poznamenala CNN. V uplynulém týdnu zpravodajský server CNN publikoval článek, v němž s odvoláním na informované zdroje uvedl, že podle hodnocení amerických zpravodajských služeb Írán aktivně neusiluje o jadernou zbraň a že by jej od jejího získání a schopnosti využít mohly dělit tři roky. "Pokud vám někdo řekne, že ví, kam to všechno směřuje – ať už v tom nejoptimističtějším, nebo nejpesimističtějším scénáři – vůbec netuší, o čem mluví,“ řekl CNN americký diplomat Brett McGurk, který byl zapojen do koordinace americké politiky vůči Blízkému východu za republikánských i demokratických administrativ. Krátkodobý vývoj je otázkou schopnosti a ochoty Íránu zasáhnout americké cíle na Blízkém východě a jinde, a navzdory Trumpově prohlášení o naprostém úspěchu mise není jasné, zda americké údery zlikvidovaly všechny íránské zásoby obohaceného uranu, které Írán mohl ukrývat a které by v budoucnu mohl ještě využít, poznamenala CNN. Zároveň uvedla, že žádný americký představitel nestojí o to, aby měl Írán jadernou zbraň, avšak právě kvůli řadě nejasností se Trumpovi předchůdci rozhodli takové údery nepodnikat. Írán se před útokem snažil Trumpa varovat, aby se k izraelskému bombardování zahájenému 13, června nepřipojoval a pohrozil, že by se v takovém případě terčem staly americké základny a lodě na Blízkém východě. Podle deníku The Guardian ale schopnost Íránu tyto objekty zasáhnout značně oslabily izraelské údery z uplynulého týdne. Izraelské údery se však podle deníku soustředily zejména na odpaliště raket dlouhého doletu, zatímco Íránu stále zůstal poměrně velký arzenál raket krátkého doletu a bezpilotních letounů. Druhou hlavní zbraní Íránu, budovanou po desetiletí, je jeho síť spojenectví s šíitskými milicemi v regionu. The Guardian ale v této souvislosti s odkazem na libanonské militantní hnutí Hizballáh a další skupiny píše, že tato takzvaná Osa odporu byla oslabena. "Íránci jsou vážně oslabeni a jejich vojenské schopnosti byly výrazně narušeny," řekl Aaron David Miller, bývalý vyjednavač pro Blízký východ, který sloužil za demokratických i republikánských administrativ. "Ale mají celou řadu asymetrických způsobů, jak mohou reagovat... Tohle neskončí rychle," dodal podle Reuters. Teherán by se tak mohl rozhodnout s odvetou vyčkat. Podle The Guardianu rozhodnutí počkat naznačil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, když v neděli uvedl, že Trumpovo rozhodnutí bude mít "trvalé následky". ngl jd - sdílejte článek