Tusk: Polsko urychlí ukrajinskou cestu do EU během svého předsednictví

Varšava 15. ledna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny. "Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena," uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem. Oba státníci spolu hovořili právě o posílení vzájemné spolupráce, mimo jiné pokud jde o dodávky zbraní či následnou rekonstrukci Ukrajiny. Řešili i nástup Trumpovy administrativy. "Spojené státy jsou naším partnerem, garantem stability, jsou největším dárcem Ukrajiny, díky nim můžeme bojovat proti ruské agresi," řekl Zelenskyj s tím, že budou s Američany i nadále spolupracovat. "Nechceme ale jen, aby válka skončila, chceme, aby byl mír spravedlivý a trvalý a zaručil, že se Rusové nevrátí," dodal. Spojené státy budou podle Tuska s Ukrajinou a Evropou spolupracovat na bezpečnosti, pokud bude Evropa brát bezpečnostní výzvy vážně. Rusko zahájilo rozsáhlou vojenskou agresi proti Ukrajině 24. února 2022. Spojené státy se pod vedením současného prezidenta Joea Bidena postavily na stranu Kyjeva, který podporují mimo jiné dodávkami vojenské techniky a zbraní. Není však jisté, zda bude pomoc USA pokračovat stejným tempem i za Trumpa, který se prezidentského úřadu ujme 20. ledna. Výši americké pomoci Trump v minulosti kritizoval a prohlásil, že chce válku rychle ukončit. Zelenského návštěva přichází jen pár dní poté, co Tusk přivítal rozhodnutí ukrajinských úřadů povolit první exhumace Poláků zavražděných za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA) na Volyni. Toto území, které bylo součástí předválečného Polska, se nyní nachází na západě Ukrajiny. Historický spor kalil vztahy Kyjeva a Varšavy. Dnes polský premiér na společné tiskové konferenci se Zelenským uvedl, že obě strany "nalézají společný jazyk a metody jednání v otázce volyňského zločinu a citlivých otázek naší historie". "Budeme Ukrajině pomáhat, ale budeme také dbát na naše národní zájmy a toho jsou si vědomy obě strany," řekl Tusk. Zelenskyj následně poznamenal, že na detailech již pracují obě ministerstva kultury, které mají záležitost na starosti. "Musíme se posunout vpřed. Jsme sousedé a Rusko je naše největší hrozba. Tato hrozba existuje dnes, bude existovat i zítra a my musíme udělat vše pro posílení naší spolupráce," dodal ukrajinský prezident. Polsko tvrdí, že na Volyni ukrajinští nacionalisté zabili za druhé světové války desítky tisíc Poláků. Při odvetných akcích polského odboje přišly o život i tisíce Ukrajinců. Polský parlament uznal masakry za "etnické čistky nesoucí rysy genocidy". Ukrajina toto tvrzení nepřijala a často o volyňských masakrech hovoří jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy. Oběťmi se na Volyni v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Přesný počet mrtvých není znám, historici odhadují, že o život přišlo 50.000 až 120.000 Poláků, včetně žen a dětí. Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO. Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. "Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO," uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude "pravděpodobně možný až po skončení války", ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste. tes msk ipl mka - sdílejte článek