Praha 13. listopadu 2025 (ČTK) - Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE). Z analýzy také vyplývá, že struktura účetních výkazů je zbytečně složitá. Podle NKÚ i VŠE by ministerstvo financí mělo závěry zprávy využít při přípravě nového zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů. Podle ministerstva je řada připomínek už zapracovaná v připravovaném návrhu zákona o účetnictví.
"Neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu," uvádí zpráva.
NKÚ a VŠE se zaměřily na využívání účetních informací nejen u zaměstnanců ústředních orgánů státní správy, zákonodárců a odborné veřejnosti, ale také u expertů vybraných institucí s vlivem na makroekonomické rozhodování. Jde například o Český statistický úřad, Českou národní banku, ministerstvo financí či Národní rozpočtovou radu. "Systematické využívání účetních informací státu se potvrdilo pouze u této poslední skupiny uživatelů, a to hlavně pro statistické účely. Ostatní uživatelé data státu využívají nahodile nebo pouze pro specifické účely," upozorňují autoři analýzy.
Některé části účetní závěrky se v praxi podle nich téměř nevyužívají, například přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu, mnohé podrozvahové účty nebo části pomocného analytického přehledu. Právě v těchto oblastech vidí autoři zprávy prostor pro zjednodušení, aniž by se vytratily důležité a využitelné informace.
Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že se závěry zprávy v zásadě souhlasí. "Řadu připomínek, které jsou ve zprávě zmíněny, ministerstvo financí dlouhodobě řeší a v současnosti jsou již zapracovány v návrhu paragrafovaného znění nového zákona o účetnictví. Tím se jen potvrzuje, že směr, kterým se příprava nového zákona o účetnictví ubírá, je správný," uvedl resort.
Připravovaný zákon podle ministerstva posiluje vypovídací schopnost účetnictví, podporuje širší využitelnost dat a zvyšuje jejich přehlednost pro různé skupiny uživatelů. "Ministerstvo financí se rovněž bude v budoucnu snažit více prohloubit metodickou podporu v oblasti interpretace účetních dat a zajistit jejich vyšší využívání při finančním řízení," uvedl resort.
Podle NKÚ i VŠE v současnosti připravovaná legislativa nabízí logickou příležitost přehodnotit rozsah a obsah účetní závěrky i vedení účetnictví jednotek státu, a to bez nákladů navíc nebo zásahů do již zavedených procesů. Zjednodušení výkazů by podle NKÚ mohlo zvýšit užitečnost účetních informací a zároveň snížit administrativní zátěž.
Ministerstvu financí autoři doporučují, aby posílilo využívání účetních informací v rozpočtovém procesu. "To by umožnilo například lépe zachytit dlouhodobou ekonomickou realitu jednotlivých kapitol státního rozpočtu a pomohlo zajistit větší důraz na praktickou využitelnost vykazovaných dat," míní.
Zaměstnancům ministerstev a dalších organizačních složek státu doporučují, aby podporovali zvyšování kvality a vypovídací schopnosti vykazovaných informací, a to zejména prostřednictvím odborných školení a metodické podpory. Dále jim doporučují posilovat propojení účetního a rozpočtového systému a systematicky využívat účetní informace pro řízení a plánování. "Protože vzájemná provázanost obou systémů zajišťuje konzistenci dat a pomáhá odpovědnému rozhodování," uvedli.
fsl str rdo mha - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Obce kritizují návrh vznikající vlády na odvody z městských radarů státu
Praha 13. listopadu (ČTK) - Obecní radary nejsou podle obcí způsob, jak vydělávat, ale ke zvýšení bezpečnosti. Starostové proto kritizují návrh vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, aby obce odváděly zisky z městských radarů státu. Podle samospráv by taková změna snížila motivaci měst radary instalovat a mohla by naopak vést k jejich rušení, přestože v řadě míst přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané peníze města investují zpět do infrastruktury a bezpečnostních opatření. Vyplývá to z vyjádření radnic, které ČTK oslovila. V návrhu programového prohlášení vznikající vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Marek Blabla z Českého metrologického institutu ČTK sdělil, že je v Česku v současné době kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40. Rozšíření městských měření by podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy mohlo přinést stovky milionů až nižší miliardy korun ročně. S prosazením návrhu by se podle něj obcím uzavřel zlatý důl, protože v některých městech jsou příjmy z radarů výnosnější než místní daně. Kovanda ale dodal, že radary u škol, nemocnic či přechodů pro chodce mají jasné bezpečnostní opodstatnění. Odebrání výnosů obcím by mohlo mít podle dřívějšího vyjádření dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT i nechtěné následky. "Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí - neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic," uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami. Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření a správu přestupků. V Benešově z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun putuje na tyto účely zhruba polovina. Údržba jednoho měřicího zařízení v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) stojí ročně 110.000 korun, další náklady jsou na úředníky a strážníky. Z pokut Příbram ročně získá 7,5 milionu korun. Kolín má z městských radarů, včetně zařízení v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar (Změna Kolín) označuje návrh za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje do bezpečnosti. Podobně je zisk využíván i v dalších městech, především na opravy chodníků, silnic, inženýrských sítí a opatření ke zklidnění dopravy. Dosavadní nastavení podle mluvčí benešovské ... (pokračování)
Praha 13. listopadu (ČTK) - Obecní radary nejsou podle obcí způsob, jak vydělávat, ale ke zvýšení bezpečnosti. Starostové proto kritizují návrh vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, aby obce odváděly zisky z městských radarů státu. Podle samospráv by taková změna snížila motivaci měst radary instalovat a mohla by naopak vést k jejich rušení, přestože v řadě míst přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané peníze města investují zpět do infrastruktury a bezpečnostních opatření. Vyplývá to z vyjádření radnic, které ČTK oslovila. V návrhu programového prohlášení vznikající vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Marek Blabla z Českého metrologického institutu ČTK sdělil, že je v Česku v současné době kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40. Rozšíření městských měření by podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy mohlo přinést stovky milionů až nižší miliardy korun ročně. S prosazením návrhu by se podle něj obcím uzavřel zlatý důl, protože v některých městech jsou příjmy z radarů výnosnější než místní daně. Kovanda ale dodal, že radary u škol, nemocnic či přechodů pro chodce mají jasné bezpečnostní opodstatnění. Odebrání výnosů obcím by mohlo mít podle dřívějšího vyjádření dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT i nechtěné následky. "Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí - neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic," uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami. Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření a správu přestupků. V Benešově z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun putuje na tyto účely zhruba polovina. Údržba jednoho měřicího zařízení v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) stojí ročně 110.000 korun, další náklady jsou na úředníky a strážníky. Z pokut Příbram ročně získá 7,5 milionu korun. Kolín má z městských radarů, včetně zařízení v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar (Změna Kolín) označuje návrh za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje do bezpečnosti. Podobně je zisk využíván i v dalších městech, především na opravy chodníků, silnic, inženýrských sítí a opatření ke zklidnění dopravy. Dosavadní nastavení podle mluvčí benešovské ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, upozornily NKÚ a VŠE' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025111305728|523462. Vydána 13.11.2025 16:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, upozornily NKÚ a VŠE' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025111305728|523462. Vydána 13.11.2025 16:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Novým pomocným
Vědecká knihovna
Bývalý šéf
Do rezervace