USA zaútočily na jaderná zařízení v Íránu, podle Pentagonu ale nechtějí válku
Teherán/Washington/Tel Aviv 22. června (ČTK) - Spojené státy v noci na dnešek zaútočily na tři jaderná zařízení v Íránu, a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránské války. Šéf Pentagonu uvedl, že USA zdevastovaly jaderný program Teheránu a že nechtějí válku. Blízkovýchodní země útoky odsoudily a vyjádřily obavy o bezpečnost regionu. Odvetu slíbili jemenští povstalci. Lídři institucí EU a některé státy vyzvaly Írán k návratu k jednání, podle šéfa jeho diplomacie to ale nebyl Teherán, kdo cestu diplomacie opustil. Íránská opoziční skupina z exilu vyzvala íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, aby odstoupil.
O nejnovější eskalaci má jednat v pondělí Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) či ministři zahraničí EU. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se má v pondělí setkat v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko a Čína podle Arakčího před americkými útoky připravovaly rezoluci do Rady bezpečnosti OSN o příměří, ale nyní se situace změnila.
Spojené státy, které jednaly s Íránem o jeho jaderném programu do 13. června, než Izrael začalsvůj nynější konflikt s Teheránem, v noci na dnešek zaútočily v Íránu na jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán. Stejně jako Izrael to zdůvodnily tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Prezident Donald Trump po útocích vzkázal vedení Íránu, že nepřistoupí-li na mír, čekají ho mnohem větší údery. Americký ministr obrany Pete Hegseth později uvedl, že USA nechtějí válku, a dodal, že příprava operace nazvané Půlnoční kladivo (Midnight Hammer) trvala měsíce. Zúčastnily se jí bombardéry B-2 Spirit, stíhací a tankovací letadla a také ponorka, z níž odstartovaly střely Tomahawk.
Trump uvedl, že všechny tři jaderné provozy, včetně toho ve Fordo uvnitř hory a v Natanzu s hlavním zařízením na obohacování uranu, jsou zničeny. MAAE v okolí po útocích neevidovala zvýšenou úroveň radiace. Podle jednoho íránského činitele byl obohacený uran před americkými údery přesunut jinam.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu USA poděkoval, protože zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožoval existenci Izraele. Šéf íránské diplomacie uvedl, že jeho země si vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity a obyvatel, jak to zaručuje Charta OSN. Za porušení této charty označila americké útoky Čína. Také Omán, který zprostředkovával americko-íránská jednání o jaderném programu, dokud je nezastavily izraelské útoky, považuje americké údery na Írán za porušení mezinárodního práva.
Íránský prezident Masúd Pezeškján odsoudil útoky jako agresi proti Íránu a dodal, že jen potvrzují, že Washington stojí i za izraelskými údery na Írán. Řada zemí regionu, například Irák, Saúdská Arábie, Katar či Turecko americké útoky na Írán odsoudila. Ankara uvedla, že spor kolem íránského jaderného programu se dá vyřešit jen diplomatickou cestou, a vyjádřila obavy, že izraelsko-íránská válka by mohla z regionálního konfliktu přerůst v konflikt globální. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv řekl, že Trump, který nastoupil jako mírotvůrce, zatáhl USA do další války.
Británie zdůraznila, že se na americkém útoku nepodílela, ale byla o něm předem informována. Její premiér Keir Starmer řekl, že USA to udělaly proto, aby zmírnily vážnou hrozbu íránského jaderného programu. Starmer také vyzval Teherán k návratu k jednacímu stolu. Arakčí připomněl, že Teherán jednal s USA, dokud tuto diplomacii nezhatil Izrael, a tento týden Arakčí jednal s Británií, Francií, Německem a šéfkou diplomacie EU, ale USA se rozhodly tuto diplomacii zhatit.
Český premiér Petr Fiala vyjádřil pochopení pro americké útoky. Jaderný program Íránu podle něj vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost a americký krok byl pochopitelnou snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že ČR je připravena podpořit úsilí o diplomatické řešení.
Izraelská armáda od 13. června v Íránu kromě řady civilistů zabila i několik vysokých vojenských činitelů a jaderných vědců. Netanjahu už dříve prohlásil, že výsledkem může být pád íránského režimu. Íránská opozice je nejednotná v tom, zda vyvolat protivládní protesty, když na jejich zemi útočí cizí země.
I dnes pokračovaly Izrael a Írán ve vzájemném ostřelování. Při íránských útocích na střední a severní Izrael bylo dnes zraněno 86 lidí, valná většina lehce. Íránské rakety zasáhly i Tel Aviv a Haifu.
nob hab jd - sdílejte článek
Následuje: Ministr Dvořák: Vývoj v Íránu zvedá naději, že by USA mohly dát peníze na RFE/RL
Praha 22. června (ČTK) - Vývoj situace v Íránu zvyšuje naději, že by Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se svou stanicí Radio Farda s vysíláním v perštině mohlo pro příští rok získat peníze od americké strany. Jednání pokračují. Pokud by nebyla úspěšná, je Evropa připravena jednat o podpoře vysílání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla v březnu financování ukončit. Škrty ohrožují fungování RFE/RL. "Vývoj situace v Íránu svým způsobem posiluje význam Radia Farda jako zdroje nezávislých informací pro tamní obyvatelstvo, a tím zvyšuje i naději na to, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda dostane i v příštím roce od Kongresu (USA) nějaké peníze," uvedl Dvořák. Dodal, že zaměstnanci RFE/RL v Praze teď své naděje možná k Radiu Farda upínají. "Tam je evidentní, že vazba na Írán je důležitá a že je to zdroj informací pro íránské občany a že možná je to cesta jak umožnit přežití Rádia Svobodná Evropa jako takového," řekl ministr. Dodal, že jednání o financování pokračuje. Označil ho ale za neutěšené a ne moc úspěšné. "Pokud by to definitivně zkolabovalo, je Evropa připravena nějakým způsobem jednat o redukované podobě, nebo europeizované podobě tak, aby mohlo fungovat (rádio) aspoň v rozměru, který potřebujeme," řekl ministr. Míní, že hybridní model financování mezi Evropou a USA se nezdá technicky možný. Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) bude potřeba činnost a dopad vysílání do oblasti posoudit. "Bude asi důležité vyhodnotit roli toho rádia, to znamená přimět americký Kongres a nastolit znovu otázku té důležitosti těchto rádií v takto vyhrocených konfliktech. (pokračování...)
Praha 22. června (ČTK) - Vývoj situace v Íránu zvyšuje naději, že by Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se svou stanicí Radio Farda s vysíláním v perštině mohlo pro příští rok získat peníze od americké strany. Jednání pokračují. Pokud by nebyla úspěšná, je Evropa připravena jednat o podpoře vysílání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla v březnu financování ukončit. Škrty ohrožují fungování RFE/RL. "Vývoj situace v Íránu svým způsobem posiluje význam Radia Farda jako zdroje nezávislých informací pro tamní obyvatelstvo, a tím zvyšuje i naději na to, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda dostane i v příštím roce od Kongresu (USA) nějaké peníze," uvedl Dvořák. Dodal, že zaměstnanci RFE/RL v Praze teď své naděje možná k Radiu Farda upínají. "Tam je evidentní, že vazba na Írán je důležitá a že je to zdroj informací pro íránské občany a že možná je to cesta jak umožnit přežití Rádia Svobodná Evropa jako takového," řekl ministr. Dodal, že jednání o financování pokračuje. Označil ho ale za neutěšené a ne moc úspěšné. "Pokud by to definitivně zkolabovalo, je Evropa připravena nějakým způsobem jednat o redukované podobě, nebo europeizované podobě tak, aby mohlo fungovat (rádio) aspoň v rozměru, který potřebujeme," řekl ministr. Míní, že hybridní model financování mezi Evropou a USA se nezdá technicky možný. Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) bude potřeba činnost a dopad vysílání do oblasti posoudit. "Bude asi důležité vyhodnotit roli toho rádia, to znamená přimět americký Kongres a nastolit znovu otázku té důležitosti těchto rádií v takto vyhrocených konfliktech. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA zaútočily na jaderná zařízení v Íránu, podle Pentagonu ale nechtějí válku' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2025062203944|514804. Vydána 22.06.2025 15:47:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA zaútočily na jaderná zařízení v Íránu, podle Pentagonu ale nechtějí válku' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2025062203944|514804. Vydána 22.06.2025 15:47:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.