V Mnichově odhalili tabule na pohřebišti obětí nacismu včetně desítek Čechů

Berlín/Mnichov 28. dubna (zpravodaj ČTK) - Téměř stovku mužů popravených nacisty mezi lety 1942 a 1945 v mnichovské věznici Stadelheim připomínají ode dneška nové informační panely. Zástupci Nadace bavorských památníků (StGB), českého generálního konzulátu v Mnichově a několik desítek potomků popravených je dnes slavnostně odhalili na hřbitově Perlacher Forst. Pravnučka jednoho z popravených českých odbojářů Helena Novotná ČTK řekla, že panely dodají místu potřebný kontext. Dlouholeté úsilí o převezení ostatků pradědečka Karla Hladečka nevzdává, překážky na německé straně jsou podle ní v tuto chvíli ale příliš velké. Dva nové informační panely odhalené v Čestném háji II (Ehrenhain II) mnichovského hřbitova v němčině a angličtině přibližují osud 95 mužů zavražděných nacisty ve Stadelheimu. Věznice leží v těsném sousedství hřbitova a sloužila nacistickému justičnímu systému jako "centrální popraviště". O život zde při popravách v letech 1933 až 1945 přišlo téměř 1200 lidí. Většinou se vykonávaly gilotinou. Většina mužů, jejichž ostatky jsou uloženy v Čestném háji II, se stala obětí nacistů pro svou odbojovou činnost. Jsou mezi nimi Němci, Rakušané a Poláci, ale většinu tvoří občané bývalého Československa. Podle Novotné, pravnučky českého odbojáře Hladečka, je Čechoslováků v Čestném háji uloženo 68. "Od roku 1996 až do teď tam byly pouze takové kovové panely se jmény. A to bylo všechno," řekla Novotná v rozhovoru s ČTK. "Když jsem tam přišla, našla jsem tam jméno pradědečka, ale bylo napsáno špatně," dodala. Chyby byly podle ní i v řadě dalších jmen československých obětí stadelheimského popraviště, chyběla data narození a popravy. "To mi přišlo nedostatečné," řekla. Rozhodla se proto převzít iniciativu a usilovat o důstojnější označení. S novými panely místo dostalo podle Novotné důležitý informační kontext. Panely na místě přitom doplní ještě webová stránka, na kterou se bude možné dostat přes QR kód. Na ní budou další informace k místu i medailonky s podrobnostmi o životě a smrti jednotlivých obětí. Hladečkova pravnučka Novotná se zapojila i do pátrání po příbuzných a potomcích popravených Čechoslováků a podařilo se jí získat mimo jiné čtyři desítky fotografií. Novotná v posledních letech usilovala o to, aby byly ostatky jejího pradědečka Hladečka exhumovány a vráceny do vlasti. "To se nepovedlo, protože jsou tam různé praktické a legislativní překážky, které zatím nelze překonat," řekla. Ostatky popravených byly na dnešní místo svezeny v 50. letech a uloženy v dřevěných schránkách. "Podle německé strany od roku 1954 všechny ztrouchnivěly a nebylo by možné s jistotou říci, že byly vyzdviženy jen ostatky mého pradědečka. Na to by bylo asi nezbytné udělat analýzu DNA všech těch ostatků, což je také nesmírně finančně náročné," řekla ČTK Novotná. Navíc by byl zřejmě nutný souhlas pozůstalých všech obětí, z nichž se část zatím nepodařilo dohledat. Novotná má nicméně o exhumaci a převoz Hladečkových ostatků dál zájem. Uznává ale, že aspoň prozatím nelze zákonné, administrativní a finanční překážky spojené s exhumací překonat. Karel Hladeček se narodil v roce 1908 v Mostě v hornické rodině, vystudoval vysokou školu a později vyučoval na obchodní akademii v Kolíně. Za druhé světové války se zapojil do odboje, založil kolínskou pobočku protinacistické skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme. V roce 1942 byl zadržen a vězněn, v Norimberku byl posléze odsouzen k trestu smrti a v roce 1944 byl v Mnichově popraven gilotinou. Jeho ostatky byly uloženy nejprve do individuálního hrobu na hřbitově Perlacher Forst, v roce 1954 pak přeneseny do Čestného háje II. Dnešního odhalení informačních panelů se kromě zástupců Nadace bavorských památníků, která spravuje i bývalé koncentrační tábory v Dachau a Flossenbürgu, a zástupců města Mnichova zúčastnili také česká generální konzulka v bavorské metropoli Ivana Červenková a více než pět desítek potomků obětí nacismu z Česka. Jaromír Mrhal jd - sdílejte článek