Válka s Íránem stojí USA 246 milionů dolarů denně, uvádí zpráva úřadu Kongresu

Washington/Teherán 16. září (ČTK) - Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard Kč), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard Kč) denně. Dnes to napsal web ABC s odkazem na úterní nestranné hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), podle nějž kvůli válce hrozí nedostatek zbraní pro jiný velký konflikt a růst cen pro americké domácnosti.

Odhad úřadu zahrnuje přímé náklady spojené s vojenskou kampaní USA a Izraele proti Íránu v období od 28. února do 1. srpna, s výjimkou výdajů souvisejících s americkými základnami zničenými íránskými protiútoky. Pentagon při této analýze nespolupracoval ani neposkytl informace, o něž CBO požádal, a ani nereagoval na žádost ABC o komentář.

Největší část výdajů tvoří munice. CBO předpokládá další měsíční náklady dvě až tři miliardy dolarů, přičemž v případě dlouhodobých bojů by se tato částka mohla zvýšit. Válka také výrazně vyčerpala zásoby raket a zbraní protivzdušné obrany, jejichž doplnění by mohlo trvat pět let i déle. To by výrazně omezilo schopnost Pentagonu reagovat na další případný velký konflikt.

'Tento nedostatek by byl obzvláště problematický, pokud by došlo ke konfliktu s protivníkem, jehož arzenál by zahrnoval velké množství balistických a řízených střel,' píše se ve zprávě.

Tyto obavy se objevily už před válkou s Íránem. Komise zřízená na základě pověření Kongresu předloni varovala, že USA by mohly do tří až čtyř týdnů od vypuknutí konfliktu s Čínou do značné míry vyčerpat své zásoby munice. Některé klíčové zbraně, včetně protilodních střel, by jim pak mohly dojít za několik dní.

V pondělí zveřejněná zpráva generálního inspektora Pentagonu dospěla ke stejnému závěru, a to že masivní spotřeba munice proti Íránu vedla k 'nedostatku strategických zásob'. To odhalilo závažné problémy se schopností amerických ozbrojených sil doplňovat zásoby, jelikož výroba raket trvá roky. Šéf oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) Brad Cooper přitom v nedělním rozhovoru pro stanici CBS prohlásil, že se vyčerpání zásob munice neobává. Zprávu odmítl i americký prezident Donald Trump.

Střely Patriot a SM-6, používané k sestřelování přilétajících raket a bezpilotních letounů, stojí podle CBO zhruba čtyři miliony dolarů za kus. Střely THAAD stojí asi 12 milionů dolarů za kus a pokročilejší střely SM-3 mohou stát zhruba 28 milionů dolarů za kus.

Konečné náklady války budou pravděpodobně mnohem vyšší, pokud se započítají i desítky let vyplácení invalidních důchodů a poskytování zdravotní péče veteránům. Zraněno bylo totiž přes 800 amerických vojáků, přičemž z této války si obvykle odnášejí traumatická poranění mozku. Odhad CBO rovněž nezahrnuje velkou část nákladů spojených se škodami na amerických základnách na Blízkém východě, z nichž některé zničilo íránské bombardování.

Současně budou Američané čelit potenciálně rostoucím nákladům, které se přidají k už tak vysoké inflaci. Důsledky války by podle prognóz mohly na začátku příštího roku zvýšit míru inflace přibližně o 0,5 procenta, což znamená, že ceny zboží, bydlení a potravin budou i nadále stoupat, a to především kvůli rostoucím cenám energií způsobeným přerušením dodávek na Blízkém východě.

Analýza přichází v době, kdy Kongres dosud neschválil financování nákladů tohoto konfliktu. Sněmovna reprezentantů v červenci schválila návrh rozpočtu ve výši 95 miliard dolarů, který počítá s až 60 miliardami na vojenské výdaje. Plán by rovněž poskytl až 13 miliard dolarů na náklady na zpravodajské služby, což v součtu činí 73 miliard dolarů na pokrytí války s Íránem. Senát naopak nemá v nejbližší době v plánu projednat návrh rozpočtu, který by zajistil financování války ještě před listopadovými volbami do Kongresu.