Válka na Blízkém východě pokračuje, Trump chce po Íránu kapitulaci

Teherán/Tel Aviv/Washington/Bejrút 6. března (ČTK) - Zatímco Spojené státy a Izrael dnes sedmým dnem pokračovaly v úderech na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň, americký prezident Donald Trump prohlásil, že s Teheránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace. Íránský prezident Masúd Pezeškján, jehož země pokračuje v odvetných útocích, naopak uvedl, že jeho země si přeje trvalý mír, zdůraznil ale, že je odhodlána bránit důstojnost a suverenitu íránského lidu. Podle německého kancléře Friedricha Merze musí Írán ukončit svůj vojenský jaderný program i program vývoje balistických raket. Německo je přitom znepokojeno představou, že zhroucení Íránu by mohlo vyvolat nekontrolovanou uprchlickou vlnu. Podle komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka se nyní hlavním ohniskem nového konfliktu na Blízkém východě stal Libanon. Tam Izrael útočí na pozice proíránského hnutí Hizballáh. Türk vyjádřil hluboké znepokojení nad nejnovějším vývojem a vyzval válčící strany k okamžitému ukončení bojů. OSN dnes také označila masivní vysídlení libanonského obyvatelstva pod tlakem izraelské armády za bezprecedentní krok, který vzbuzuje vážné obavy z hlediska mezinárodního práva. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od pondělí při izraelských útocích v Libanonu 217 lidí. Podle odhadů izraelské armády opustilo své domovy na jihu Libanonu asi 420.000 civilistů a další desítky tisíc jich odešly z bejrútského předměstí Dahíja. Libanonský premiér Naváf Salám varoval, že kvůli masivnímu vysídlování obyvatelstva hrozí humanitární katastrofa. Mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví dnes podle stanice BBC uvedl, že v Íránu dosud v konfliktu zahynulo 200 dětí; celkový počet íránských obětí války ale neupřesnil. Ve čtvrtek íránská agentura Tasním s odkazem na Nadaci pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů oznámila, že válka si na íránské straně vyžádala na 1230 mrtvých. Podobné údaje nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) dnes mimo jiné ohlásilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů a Izrael informoval o další vlně útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán oznámil, že byla zasažena vojenská akademie íránské armády v centrální části Teheránu, a hlášeny byly výbuchy i v těsné blízkosti prestižní Teheránské univerzity. Izraelská armáda ráno uvedla, že zničila podzemní bunkr, který v minulosti sloužil dlouholetému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který před týdnem zahynul hned v prvních hodinách izraelsko-amerických útoků. Při nejnovější noční vlně izraelských úderů na Libanon bylo mimo jiné zasaženo sídlo výkonné rady hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu. Údery dále na předměstí Dahíja poškodily desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Hizballáh naopak v dnešním prohlášení uvedl, že zaútočil na skupinu izraelských vojenských vozidel směřujících k jiholibanonskému městu Chijám. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá. Írán dnes pokračoval v odvetě za americko-izraelské útoky a mimo jiné zasáhl raketami hotel a dva domy v metropoli Bahrajnu. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu. Některé země zahájily snahy o zprostředkování rozhovorů, toto úsilí by ale mělo směřovat k těm, kteří konflikt zažehli, uvedl íránský prezident Pezeškján, aniž by některé státy jmenoval. Podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha se Írán mýlí, pokud se domnívá, že USA nevydrží vést válku dlouhodobě. Trump na na své sociální síti Truth Social uvedl, že chce, aby Írán měl dobrého vůdce, a že Američané mají v hledáčku několik takových lidí. Po výběru nového íránského vůdce se Spojené státy a jejich spojenci podle Trumpa zapojí do obnovy země. Šéf Bílého domu přitom již dříve tento týden prohlásil, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra. Z Teheránu se objevují nepotvrzené zprávy, že by se následníkem ajatolláha mohl stát jeho syn Modžtaba Chameneí. Takový krok ale Trump v rozhovoru pro server Axios označil za nepřijatelný. Deník The Washington Post dnes s odvoláním na tři informované činitele napsal, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo. Mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová oznámila, že 17 zemí Evropské unie, včetně Česka, aktivovalo mechanismus civilní ochrany EU, který unii umožňuje koordinovat evakuaci občanů uvázlých na Blízkém východě v důsledku války. Do čtvrtka se podle ní uskutečnilo deset takto koordinovaných letů, které dopravily do Evropy přes 1000 osob. V noci přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničí. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami. Ázerbájdžán z bezpečnostních důvodů evakuuje z Íránu své diplomaty oznámil dnes ministr zahraničí Džejhun Bahramov. Baku o den dříve obvinilo Teherán z dronového útoku na svou exklávu Nachičevan, při kterém byli podle něj zraněni čtyři lidé. Íránská armáda zodpovědnost za útok odmítla. Kvůli ochromení dopravy v Hormuzském průlivu z důvodu války také citelně zdražila ropa. Hormuzským průlivem proudí při normálním provozu přibližně pětina světových dodávek ropy. Podle aktuálních informací doprava v této oblasti po zahájení války klesla zhruba o 90 procent. hod ank - sdílejte článek