Ve válce proti Ukrajině zahynulo nejméně 32 ruských vojákyň, píše BBC

Moskva 6. března (ČTK) - Nejméně 32 příslušnic ruských ozbrojených sil přišlo o život za současné války mezi Ruskem a Ukrajinou, která začala před více než čtyřmi lety. S odvoláním na vlastní poznatky získané spolu se serverem Mediazona z otevřených zdrojů to dnes napsal server BBC News. Většina ze zabitých vojákyň podle něj pracovala jako zdravotnice, ale byla mezi nimi i velitelka jednotky raketometů, instruktorka operátorů dronů, spojařka a psovodka. Ve válce proti Ukrajině bylo podle BBC zabito nejméně 202.766 ruských vojáků, jejichž jména se podařilo potvrdit z údajů na hřbitovech, válečných památnících, v nekrolozích či dědických řízeních. Skutečná bilance bude ale podle BBC výrazně vyšší - úmrtí potvrzená v otevřených zdrojích totiž představují odhadem 45 až 65 procent reálných ztrát. Ani kolik žen se účastní bojových akcí na ruské straně, není známo. V březnu 2023 tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že na Ukrajině bojuje 1100 vojákyň a že každá třetí z nich dostala od státu vyznamenání. Podle ruských zákonů mohou ženy do armády vstoupit dobrovolně uzavřením kontraktu či přihláškou ke studiu na vojenské vysoké škole. Oficiálně neplatí žádná omezení ohledně zařazení žen, ale v praxi ženy slouží převážně jako zdravotnice, spojařky, ve štábech a v týlu. Vyškolené zdravotnice mohou být povolány do armády v případě mobilizace. Po invazi na Ukrajinu začaly ruské úřady přijímat do armády více žen, především s touto odborností. Mezi prvními se do války dostaly zdravotnice ze separatisty ovládaných území na východě Ukrajiny. Pětačtyřicetiletá zdravotní sestra Viktorija Kubačevová z Horlivky byla zmobilizována v první den ruské invaze. "Sestřičky z Horlivky odvezli přímo z práce, vůbec ne dobrovolně," později vyprávěla její příbuzná. Ti, kdo chaotickou mobilizaci přežili, shodně vyprávěli, že je rychle zapsali jako "dobrovolníky" a po velice krátkém výcviku poslali do první linie. Nasazovali je do boje bez přípravy, pořádné výzbroje a dostatečného zásobování. Vojáci hladověli a utrpěli velké ztráty. Viktorija se stala nezvěstnou v září 2022, v březnu 2024 ji úřady prohlásily za mrtvou. Nejvýše postavenou zabitou vojákyní byla plukovnice Olga Kočurovová z Doněcku, která velela jednotce raketometů. V roce 2014 přešla na stranu separatistů. Dříve pracovala na ukrajinském ministerstvu vnitra. V ruské armádě jsou velitelky jednotek vzácnost, separatisté ale přijímali do svých sil ženy ochotně. Ví se o několika případech, kdy dosáhly vysokých hodností a funkcí. Kočurovová zahynula v srpnu 2022. Ne všechny padlé vojákyně zahynuly na bojišti. Například 44letou zdravotní sestru Galinu Kostikovovou z Omské oblasti podle médií zabili v týlu ruské armády trestanci, naverbovaní do války ve věznici. I mezi zabitými vojákyněmi je žena zverbovaná do války ve věznici. Sedmatřicetiletá Jelena Pimoněnková byla šestkrát odsouzena, ale pětkrát dostala podmínku. Poprvé si rozsudek vyslechla jako 23letá za napadení nožem. Později ji soudili za loupeže, krádež, poškození cizího majetku, vyhrožování vraždou a krádeže aut. Většinu zločinů spáchala opilá. Když podepsala kontrakt s ministerstvem obrany, měla ještě necelý rok strávit za mřížemi. Zahynula v srpnu 2024 na západě Ruska. Mezi zabitými je i transsexuální osoba. Člověk narozený jako Artur Kičigin žádal, aby jej nazývali Ellou Višněvskou. Zpočátku byla na sociálních sítích Ella proti válce, ale pak na frontě zahynul její otec. Postupně se vyjadřovala proti Ukrajincům čím dál radikálněji. V prosinci 2024 si ostříhala dlouhé vlasy, koupila uniformu a zakrátko byla na frontě. Peníze, které vydělala ve válce, se chystala utratit na dovršení své přeměny. Připouštěla, že sloužit v armádě je daleko těžší, než si myslela. Zejména kvůli velké fyzické a emocionální zátěži, stejně jako kvůli chladu, vlhku a špině v zákopech. Zahynula loni v únoru. Většina padlých ruských vojákyň se vydala do války dobrovolně. Kontrakt podepsaly po invazi, píše BBC. msk spr - sdílejte článek