Vláda asi bude neutrální k návrhu uzákonit 28. srpen jako Den Orla

Praha 18. července (ČTK) - Vláda asi bude neutrální k senátnímu návrhu, aby byl 28. srpen na základě lidovecké iniciativy připomínán nově jako Den Orla kvůli zásluhám stejnojmenné tělovýchovné a vlastenecké organizace. Kabinetu to doporučila ministerstva, která se předlohou o uzákonění dalšího významného dne zabývala. Vyplývá to z předkládací zprávy na vládním webu, kabinet Andreje Babiše (ANO) se návrhem bude zabývat v pondělí.

Neutrální doporučení k senátnímu návrhu přijala ministerstva vnitra a školství, i když se pozastavila nad dalším rozšiřováním významných dnů. Den Orla se podle ministerstva školství obsahově překrývá se stávajícími významnými dny, které připomínají oběti totalitních režimů, protitotalitní odpor a perzekuci v období nesvobody, zejména pak se Dnem památky obětí komunistického režimu. Cíle senátní novely lze podle ministerstva navíc naplňovat například vzdělávacími, pietními či vzpomínkovými aktivitami.

Obdobně ministerstvo vnitra nezbytnost dalšího významného dne zpochybnilo. "Přestože je již v současnosti mezi významné dny zařazen Památný den sokolstva, mohou vzniknout pochyby o vhodnosti nynějšího návrhu s ohledem na jeho selektivnost, kdy by bylo namístě uvažovat rovněž o dalších spolcích," uvedlo.

Den Orla má připomínat orelskou pouť na Svatém Hostýně na Kroměřížsku, při níž se 28. srpna 1948 na 100.000 členů organizace dožadovalo obnovení její samostatné činnosti. Na 200 lidí včetně vedoucích představitelů Orla bylo následně komunistickou justicí odsouzeno k vysokým trestům.

Organizaci Orel založili počátkem 20. století katoličtí sportovci, jeho činnost byla nakrátko obnovena po nacistické okupaci a i v roce 1968, naplno pak v roce 1990. V současnosti má kolem 20.000 členů.

Orel podle lidoveckých senátorů hraje důležitou roli v tělesné výchově, kultuře a výchově mládeže k hodnotám fair play, demokracie a občansky odpovědného jednání. "Represivní opatření, která organizaci postihla po roce 1948, jsou dokladem toho, jak totalitní režimy potlačují nejen politickou, ale i kulturní a tělocvičnou činnost," uvedli lidovečtí senátoři.

Zařazení dne 28. srpna mezi významné dny by podle předkladatelů přispělo k udržení historické paměti o událostech spojených s komunistickými represemi a pomohlo by připomenout odvahu a oběti členů organizace Orel. Mezi ně patřil i Jan Kubiš, který se podílel na atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha.

ČR má nyní v kalendáři 20 významných dnů, které na rozdíl od státních nebo státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna. V případě přijetí lidoveckého návrhu by významných dnů bylo 21. Předchozí návrh premiéra Babiše, aby se významným dnem stal 30. březen jako Den české vlajky, vláda počátkem roku podpořila a zejména hlasy koaličních poslanců pak prosadila.