Vláda projedná zavedení mistrovských zkoušek nebo informace o výdajích na obranu

Praha 10. května (ČTK) - Zavedení systému mistrovských zkoušek, který by podle návrhu ministerstva průmyslu měl fungovat od příštího roku, projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři mají na programu i materiál k zapojení ČR do evropského nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE), který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Zabývat by se měli i informacemi o plnění závazku vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu ročně za první čtvrtletí tohoto roku. Myšlenka znovuzavedení mistrovských zkoušek se objevila už v polovině 90. let. Nynější vláda v programovém prohlášení uvádí, že systém mistrovských zkoušek má vzniknout kvůli posílení kvality řemesel bez znevýhodnění ostatních podnikatelů nebo oslabení konkurenčního prostředí. Označení mistra řemesel zaniklo na začátku 50. let minulého století. Do té doby bylo nejvyšším stupněm posloupnosti učeň - tovaryš - mistr. Ministerstvo průmyslu za minulé vlády plánovalo zkoušky zavést od letošního roku, aktuálně návrh počítá s účinností od roku 2027. Podle úřadu zákon zavádí transparentní, jednotný a všeobecně uznávaný systém mistrovských zkoušek. Má napravit fakt, že nynější zákony neposkytují řemeslníkům, kteří vykonávají odbornou činnost na nejvyšší úrovni, možnost si tuto skutečnost nechat institucionálně ověřit. V připomínkovém řízení se nepodařilo vypořádat výhrady Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který kritizuje, že zkoušky mají připravovat, organizovat a provádět Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR, tedx spolky s nepovinným členstvím. Podle úřadu by je zákon zvýhodňoval bez možnosti, aby se mohl o takové postavení ucházet i jiný subjekt. Úřad dříve označil za nevhodné i to, aby stát přenášel dohled nad vzděláním na soukromé subjekty. Rada EU schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE před měsícem. ČR může využít částku 2,06 miliardy eur, v přepočtu 50,3 miliardy korun. Kabinet kromě toho projedná i informace o naplňování závazku vůči NATO dát dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko letos závazek nesplní, podle NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP. Premiér začátkem května oznámil, že bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Na programu je i návrh nařízení, podle kterého by Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mohl za své odborné úkony a konzultace získat ročně až sedm milionů korun navíc. Valorizovat má cenu práce a zavést nové poplatky. Kabinet projedná i návrh na stanovisko ČR k jednání Světové zdravotnické organizace (WHO). Na jednání za dva týdny v Ženevě by se mohlo hlasovat i o takzvané pandemické úmluvě, kterou celosvětová organizace reaguje na nedávnou pandemii covidu-19. Nesouhlasně se vláda zřejmě postaví k návrhu opozičních Pirátů na zavedení další snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši šest procent na některé potraviny a hygienické prostředky, jako jsou vložky, tampony a pleny. Kabinet asi poukáže především na to, že návrh by měl významné negativní dopady na rozpočet. Piráti odhadují propad příjmů veřejných rozpočtů přibližně na 5,9 až 7,5 miliardy korun ročně, jejich úmyslem je zmírnit dopady inflace především na domácnosti s nižšími příjmy. Kabinet se bude v pondělí zabývat i čtvrtletní informací o čerpání fondů EU, složením správní rady Správy železnic či návrhy na jmenování profesorů. Babiš rovněž v souvislosti s jednáním zmínil, že národní podnik Budějovický Budvar by měl představit možnost, že by vyráběl ve společném podniku pivo v Ázerbájdžánu. jzf dto - sdílejte článek